Online archiv

Odborná praxe psychologů vykazuje v posledních letech také u nás kvalitativní zlepšení. Podle mínění uznávaných odborníků (viz Psychologie dnes, 2003, č.12, s. 31-32) přispívá k dosaženému zlepšení také produkce specializovanéfirmy Testcentrum, s.r.o. Ta během poměrně krátké doby uvedla na trh osvědčené (částečně upravené) testy a dotazníky. Kromě toho nabízí našim psychologům překlad jedné z dalších směrnic APA pro přípravu, aplikaci avyhodnocování (standardizaci a interpretaci) pedagogických a psychologických testů (Standardy pro pedagogické a psychologické testování, Praha, 2001). Dalším důležitým prostředkem zkvalitňování psychodiagnostických metod ješířící se využívání počítačové technologie, která slouží odborným psychologům při diagnostické práci. Reprezentativní obraz pozitivního přínosu i některých úskalí při zavádění počítačů do diagnostické činnosti psychologů jepopsán v přehledové studii Květoně a Klimusové (2002). Autoři zpracovali informace publikované nejen v žurnálech Computers in Human Behavior a Behaviour Research Methods, Instruments, and Computers, ale také v dalšíchzahraničních pramenech. Přehled zahrnuje zejména tato témata: srovnatelnost počítačové administrace i výsledků vybraných metod s údaji získanými tradičními postupy; možnost/nemožnost využívat původní testové normy; vlivodlišných osobních zkušeností probandů s užíváním počítačů; pozitivní či negativní postoje jedinců k netradičním způsobům vyšetřování. Citovaná studie upozorňuje na dílčí metodické inovace (např. počítačově vedené rozhovory,počítačové adaptivní testy), nenaznačuje však zásadní metodologický přínos. Přesto autoři vyslovili domněnku, že"vzhledem k překvapujícím úspěchům v oblasti počítačových technologií je na prahu nového tisíciletí kompletníautomatizace psychodiagnostického procesu již na dohled". Informace o počátcích"komputerizace testování"v naší republice jsou v uvedené přehledové studii zhuštěny do velmi krátké pasáže. Nejsou založeny narelevantních pramenech, a proto jsou nevýstižné a zkreslující."Byly to skromné jednoúčelové pomůcky vytvořené většinou amatérsky, pouze za účelem ušetření práce."Autoři studie zmiňují v této souvislosti pouze dvakonkrétní příklady, přičemž jeden (J.X. Doležal, 2002) se opírá o kusou informaci z internetu. Je to odkaz na metodu TVOR (Test volní regulace), vyvinutou v Psychologickém ústavu FF Univerzity Karlovy během devadesátých let.Počítačový program zajišťující automatizovanou administraci testování, registraci důležitých charakteristik výkonu probanda a poskytující verbalizovaný návrh interpretace individuálních skórů zpracoval technicky programátorMartin Zdražil. Smlouva zajišťující komerční šíření metody a programu pro PC byla uzavřena 5. 10. 1999 s PhDr. M. Šolcem, ředitelem agentury CAPA, a.s. O první českou (kompletně"komputerizovanou") metodu projevilyzájem mj. některé armádní a policejní složky. Je to pochopitelné vzhledem k důležitosti schopností a vlastností vůle v příslušných odpovědných profesích. Kromě toho: jiný test podobného zaměření prozatím nebyl vyvinut v Českuani v zahraničí. Pro uvedené účely se běžně užívají dotazníky"tužka-papír". V současné nabídce nakladatelství Testcentrum se uvádí šest metod (technik), které využívají"počítačovou podporu"na báziWindows. Jedna z těchto metod je české provenience: Zátěžový test regulace kognitivních procesů - NQ-S. Má původní teoretickou i metodologickou koncepci, jakož i originální program pro automatizovanou administraci a propočítačové vyhodnocování průběhu testování (Brichcín, Klose, Vacíř, 2002). Hlavním přínosem tohoto testu je aplikace experimentální metodologie za účelem zefektivnění psychodiagnostického vyšetření. Experimentální metodologie(vyvíjející se v přírodních vědách od 19. století) se osvědčila také v psychologii při nesčíslných výzkumech, nejen laboratorních. V oblasti psychodiagnostického vyšetřování osob je však experimentální postup dosud vzácností.Princip experimentální metodologie není uplatněn ani při tzv. adaptivním testování: v tomto případě slouží"komputerizace"k průběžnému přizpůsobování testových podmínek vůči okamžitému výkonu daného probanda, avšaksrovnávací kritérium, které by bylo nezávislé na probandovi, tu chybí. Za experiment nelze pokládat ani porovnávání testových skórů zjišťovaných při opakování stejného výkonu: za takových okolností lze popisovat průběh"výkonové křivky"a zjištěné rozdíly vysvětlovat jako vliv učení. O pravděpodobném účinku jiných psychických faktorů (které nebyly"pod kontrolou") může psycholog pouze spekulovat.