Online archiv

Autor: Daniela Kramulová

Co (ne)dělat v krizi?

Daniela Kramulová, 1/2012
Krize, ohrožení eurozóny, růst nezaměstnanosti, snižování životní úrovně. Zprávy útočící z médií zvyšují nejistotu a v ordinacích psychologů a psychiatrů přibývá pacientů. Mnozí z nich přicházejí poprvé. Mají strach z budoucnosti i z toho, že hodnoty, na nichž stavěli svůj dosavadní život, povážlivě ztrácejí na významu.

Žijeme podle toho, co nám kdysi řekli o penězích

Daniela Kramulová, 1/2012
Peníze se mě prostě nedrží. Na plnou hromadu se vždycky sype líp. Chudoba cti netratí. Tolik se poctivou prací vydělat nedá. Co všechno jste v dětství slyšeli o penězích? A věřili byste, že podobná tvrzení ovlivňují váš život dodnes?

Vánoční večírky ve firmách

Daniela Kramulová, 12/2011
Setkání s obchodními partnery, s významnými klienty a v neposlední řadě vnitrofi remní „vánočníčky“ - prosinec je v pracovní sféře tradičně obdobím oslav a večírků. Mají nesporně řadu pozitivních efektů, ale i rizik.

Obrazy v mysli

Daniela Kramulová, 12/2011
Leonardo da Vinci vykreslil tuší a křídou podrobný řez lebkou s mozkem a očima - ztvárnění vědeckých studií lidského těla i představ o stavbě mozku a fungování mysli bývaly dříve dílem významných malířů. Současné výtvarné umění má jiné cíle než věrný popis reality - podle neurobiologů je jedním z důvodů vědecký pokrok.

Petr Zelenka o po česku

Daniela Kramulová, 12/2011
V kabelové televizi HBO právě běží seriál popisující průběh psychoterapeutických sezení. V Izraeli, kde vznikl, i v USA, které ho defi nitivně proslavily, měl značný úspěch. Velký podíl na úpravě zahraničního formátu do českého prostředí má hlavní dramaturg a režisér české verze Terapie Petr Zelenka. Na úvod jsme se ho nemohli nezeptat:

Umíme prožívat štěstí?

Daniela Kramulová, 12/2011
V žádném vánočním přání obvykle nechybí štěstí. Jenže co vlastně je? Ten úžasný pocit, když zjistím, že osoba, kterou miluji, mé city opětuje? Když pod stromečkem najdu to, po čem opravdu toužím? A co dny, kdy žádná opojná extáze nepřichází, ty jsou taky štastné? Jak štěstí prožít a jak mu jít naproti, to jsou otázky, jimiž se současná psychologie vážně zabývá.

Sexuální dysfunkce: u žen nebývá pomoc snadná

Daniela Kramulová, 11/2011
Hovoříme-li o sexuálních dysfunkcích, obvykle se nám vybaví muž, který má problémy s erekcí. Takoví pacienti se skutečně objevují v ordinacích sexuologů nejčastěji. Přichází ale i mnoho žen s poruchami sexuální touhy, sníženou sexuální potřebou nebo neschopností dosáhnout orgasmu. Pomoc bývá ale mnohem obtížnější.

Psycholog je v Irsku prestižní povolání

Daniela Kramulová, 9/2011
Slovenský psycholog Ladislav Timuĺák působí už šest let jako pedagog na nejvýznamnější irské univerzitě Trinity College v Dublinu. Prestiž psychologa je v Irsku v porovnání s Českem i Slovenskem podle něj nesrovnatelně vyšší, stejně tak ovšem i požadavky kladené na studenty.

Světový trend: Do vedení firem proniká duchovní rozměr

Daniela Kramulová, 9/2011
Svět firemního vzdělávání a osobního rozvoje se mění, po desetiletích zaměřených na zisk a růst si ekonomické špičky začínají zvolna uvědomovat, že jen tudy cesta nevede. Pozornost se obrací k emocím a spiritualitě.

Hudba pro neslyšící

Daniela Kramulová, 9/2011
Skupina Traband natočila nové CD Neslýchané, které je doplněné o DVD s názvem Neslyšené! se 14 skladbami tlumočenými do českého znakového jazyka pro neslyšící. Nadi Dingové, předsedkyně České komory tlumočníků znakového jazyka, jsme se zeptali:

Cihlafest: „Cihláři“ se bavili i s Psychologií dnes

Daniela Kramulová, 9/2011
Letošní Akce Cihla nepřinesla jen stánky se známým benefičním prodejem cihel, ale i víkendový hudebně divadelní festival Cihlafest přímo v areálu chráněného bydlení a dílny ve Slapech nad Vltavou. A Psychologie dnes byla při tom. Stavení pod kostelem vítá návštěvníky doširoka otevřenými vraty. Hned za nimi hraje kapela, vedle tři holčičky nadšeně skáčou na malé trampolíně, jejich rodiče i několik klientů zdejšího chráněného bydlení se pohupuje do rytmu. „Měli jsme tu pohádky pro děti a pěknou romskou kapelu, večer bude divadlo,“ říká mi nadšeně Petr. Přišel sem před deseti lety po životě stráveném po různých ústavech sociální péče. Tehdy mu bylo 37 let a začínal v chráněném bydlení Na Faře, které je určené pro málo samostatné klienty. „Taky jsem tady v dílně dělal hermelíny. Občas je jím, ale hlavně že je jedí jiný lidi,“ dodává. Dneska bydlí úplně samostatně v chráněném bytě a je zaměstnancem obce. „Stříhám stromy, hrabu, zametám, u popelnic dělám pořádek. Hned se pozná, když začnou jezdit Pražáci. Je tu větší nepořádek – od června si pěkně zamakáme. A pak chodím na tréninky na fotbal,“ říká a je evidentně hrdý, že přispívá k čistotě ve své obci. Většina mentálně handicapovaných klientů, kteří sem přicházejí, je zpočátku velmi nesamostatná. „Jsou zvyklí z ústavů, že nemusejí nic dělat, o nic se starat,“ říká Gabriela Štěpánková, která má v občanském sdružení Portus, jež je zřizovatelem chráněné dílny i bydlení, na starost PR Akce Cihla. „Klienti pracují v sociálně terapeutické dílně, podílejí se i na přípravě jídla ve společné kuchyni. Každý si ve svém pokojíku udržuje pořádek a upravuje si ho po svém, nelezeme jim do soukromí. Někteří klienti se tak adaptovali, že už jsou schopni bydlet samostatně v garsonce v domě Na Vyhlídce, kam jen občas přichází asistent, když potřebují s něčím pomoct a poradit. Nedávno jsme tu měli i svatbu – Míša tu začínala před deseti lety taky Na Faře, teď bydlí s manželem ve dvougarsonce pro samostatnější klienty. Ona pracuje v naší dílně, on získal normální práci v květinářství,“ vypráví Gabriela. V chráněných objektech bydlí ve Slapech celkem 19 klientů s mentálním postižením. „Jak je přijali místní obyvatelé?“ ptám se vedoucí pracovního centra Šárky Michalíkové. „Ze začátku byla nejistota na obou stranách. Místní obyvatelé nevěděli, co je čeká, jak v reálu vypadá bydlet vedle lidí s mentálním postižením. I klienti si museli postupně vytvářet důvěru k neznámému okolí. Vzájemné oťukávání trvalo, myslím, tak rok, dva. Teď je spolupráce perfektní, jak se starostou obce, tak třeba s obchodem, kam chodí klienti nakupovat. Někteří neznají úplně hodnotu peněz, ale máme jistotu, že jim prodavač poradí, že je nikdo neokrade. Klienti příležitostně pracují i na zahradách místních obyvatel.“

Přijeď, zabiju tě!

Daniela Kramulová, 7-8/2011
Slovenský kanibal a oběti na internetu