Online archiv

Autor: Martina Hřebíčková

Čtu, co si ulovím - Martina Hřebíčková

Martina Hřebíčková, 1/2007
Ústřední otázkou badatele v České republice je „Co číst a kde to vzít“? Hledání odpovědi na první část otázky souvisí s volbou tématu. Následuje úkol, naznačený v druhé části otázky. Opatřit si co nejvíce časopiseckých článků, monografií, sborníků, které byly ke zvolenému tématu publikovány. V posledních letech se situace výrazně zlepšila díky větší dostupnosti psychologických elektronických databází. Jenže všechno, co potřebujete, stejně v síti neuvízne, a do všech databází přístup nemáte. Proto musíte občas lovit i v jiných revírech. Strategie lovu se však v posledních dvaceti letech výrazně proměnila. První polovina 90. let 20. století - tlupa badatelů čeká na tlustou obálku obsahující Current contents, na kterou se lačně vrhá. Obsahuje totiž abstrakta nejdůležitějších zahraničních psychologických časopisů a také adresy autorů článků. Lov je založen na sepisování a rozesílání dopisů s žádostí o zaslání konkrétních článků. Druhá polovina 90. let 20. století - lovci z východních teritorií se vydávají na delší lovecké výpravy. Cílem je obvykle nějaká západní univerzita. Jsou šokováni. Nacházejí všechno, po čem touží, ale i to, o čem dosud nevěděli, že vůbec existuje. Nejužívanější zbraní na lovu je v tomto období tzv. Copy cheque. Někteří zcela propadnou lovecké vášni. Nechávají se i v noci zamykat v knihovnách, veškeré peníze investují do nákupu copy šeků, sliní si prst, otáčejí stránky, donekonečna mačkají spoušť kopírky a domů se vracejí s těžkými batohy na zádech. Počátek 21. století - stále patříme mezi lovce s výrazně okleštěnými loveckými teritorii. Je proto nezbytné využít občas pohostinnosti kolegů, jejichž loviště jsou ve srovnání s našimi nedozírná. Nejúčinnější zbraní v tomto období jsou přístupová hesla. Už se nepachtíte u kopírky, sedíte si v klimatizované badatelně a ukládáte jeden článek za druhým, desítky, stovky. V kabelce si pak z lovu domů vezete jedno či dvě cédéčka. Abych přece jen uspokojila očekávání čtenářů této rubriky, zmíním se o některých knihách, které mne zaujaly a k nimž se často vracím. Kniha Pieces of the Personality Puzzle s podtitulem Readings in Theory and Research obsahuje významné studie, které byly v rámci různých přístupů v psychologii osobnosti publikovány. Čítanku sestavili a komentářem opatřili David C. Funder a Daniel J. Ozer. Lepší „učebnici“ psychologie osobnosti jsem doposud nenašla. Mnoho podnětů, jak přiblížit nepsychologům poznatky získané v rámci pětifaktorového modelu osobnosti, obsahuje kniha The Owner’s Manual for Personality at Work. Autory jsou manželé Pierce J. Howard a Jane Mitchell Howard (v českém překladu vyšla v Portálu v roce 1994 Howardova kniha Příručka pro uživatele mozku). David C. Funder napsal také knihu Personality Judgment: A Realistic Approach to Person Perception. Přesvědčil mne o tom, že i vědec může psát napínavé a dobrodružné knihy.

NARCISMUS V KONTEXTU MODELU BIG FIVE

Martina Hřebíčková, 1/2005
Ke zkoumání poruch osobnosti v kontextu Big Five se nejčastěji používá NEO-PI-R zjišťující kromě pěti obecných dimenzí osobnosti také míru třiceti dílčích charakteristik osobnosti. Costa a Widiger vytvořili hypotetickouklasifikaci dosažených skórů v NEO-PI-R a poruch osobnosti klasifikovaných podle DSM-IV. U narcistické poruchy osobnosti předpokládají vysoký skór na dvou subškálách neuroticismu - hněvivosti-hostility a rozpačitosti. Lidédosahující vysokých skórů na těchto subškálách mají tendenci prožívat hněv a tomu odpovídající stavy, jako je frustrace. Lidé s vysokým skórem rozpačitosti se cítí zahanbeni, trapně, jsou často v rozpacích a mají obavy zvýsměchu druhých. Costa a Widiger dále u narcistických osobností předpokládájí vysoký skór otevřenosti fantazii (subškály otevřenosti vůči zkušenosti). Jedinci s vysokým skórem mají živou představivost, bohatou fantazii a rádise oddávají dennímu snění (někdy dlouhé chvíle sní o své velkoleposti a svých úspěších) a dále předpokládají také vysoký skór cílevědomosti (subškály svědomitosti). Cílevědomí lidé mají vysoké aspirace a pracují systematicky nadosažení svých cílů (často zveličují své výkony).Nejvíce však u narcistické poruchy osobnosti zaznamenáváme souvislosti s charakteristikami přívětivosti. Ze šesti subškál, které přívětivost vymezují, jsou nízké skóry typické ve třech. Především je to nízký skór vsubškále skromnosti. Lidé dosahující nízkého skóru na této subškále věří, že jsou mimořádnými lidmi, a chovají se k druhým povýšeně (grandiózní sebevědomí, velikášství). Pro narcistickou poruchu osobnosti se dále předpokládánízký skór v subškále jemnocity spojovaný s malými nebo žádnými projevy soucitu s druhými (nedostatek empatie, neschopnost přiblížit se k druhým a neschopnost prožívat lásku) a dále s nízkým skórem v subškále altruismus,projevující se malou ochotou angažovat se pro druhé a zaměřením spíše na sebe (snaží se druhé využít ke svému sebeposílení, zneužívání druhých, tlačí na"zvláštní"pravidla, která si"zaslouží"díky své"jedinečnosti").