ad) Grafologie aneb Když písmo hovoří (Pd 04/07)
Jiří Šípek, 5/2007Grafologie je skutečně jednou z projektivních psychodiagnostických metod, jak píše autorka článku. Dokonce lze říci, že metodou zajímavou a schopnou. Vyjádřil bych však rád tuto poznámku: Je důležité umět poznat, kdy je vhodné sáhnout po grafologickém rozboru a kdy po jiném, eventuálně kdy příchozího odeslat k jinému odborníkovi. Nelíbí se mi častá praxe přijetí zakázky „na dálku“ (dopisem). Jsem přesvědčen, že klientem uvedená žádost nemusí odpovídat reálnému stavu problému a grafolog se pak snaží odpovídat na něco, co je jinak. Sám jsem se setkal s případem, kdy přišel klient s žádostí o grafologické posouzení svých schopností, ale skutečný problém spočíval v jeho depresi a potřebě ji léčit. Z pouhého dopisu by to nemuselo být zjevné a klient sám toto nenahlížel. A jsme u zásadního problému - bohužel nemáme zákon o psychologické službě, tedy kdo je a není oprávněn nabízet a poskytovat psychologickou diagnostiku, kde figuruje slovo psychologický rozbor a tak podobně. Takže to může dělat každý; a nemusí ani projít žádným kurzem. Česká grafologická komora vystavuje certifikát a razítko, ale to nemá před zákonem vůbec žádnou hodnotu.