Online archiv

Tendence klást při zobrazování mužů důraz na jejich obličej, zatímco u žen zobrazovat obličej i s jejich tělem (nebo alespoň s horní částí těla), je nazývána faceismus. Z výsledků výzkumů je patrné, že faceismus existuje napříčmédii, kulturami i historickými epochami.Archer a spol. (1983) provedl výzkum, který měl odhalit účinky faceismu. Koeficient faceismu se v této studii experimentálně lišil, takže bylo možné zjistit, zda rozdílné portréty lidí mají vliv na přisuzování vlastnostíčlověku na fotografii. Šedesáti vysokoškolským studentům byly předloženy dva balíčky po dvanácti fotografiích lidí (šest mužů a šest žen), studenti byli dále vyzváni, aby se pokusili charakterizovat těchto dvanáct lidí pouzedle jejich fotografií. Zatímco v prvním balíčku byly fotky lidí s vysokým koeficientem faceismu, ve druhém byli titíž lidé s nízkým koeficientem faceismu. Studie D. Archera zjistila, že lidem na fotografiích, na kterých bylznázorněn pouze jejich obličej, byla přisuzována vyšší inteligence, větší ambice a celkově byli vnímáni příznivěji. Lidé, u kterých fotografie kromě jejich obličeje zobrazovaly také jejich těla, byli popisováni jakoemocionální, méně intelektově vybavení a byl zdůrazňován jejich fyzický vzhled. Z výsledků výzkumu je patrné, že faceismus zrcadlí stereoptypní představy o tom, co je důležité u žen a u mužů, a kopíruje kulturní mýty, že muž =hlava, mysl/inteligence, kdežto žena = tělo, srdce/emoce. Zvýraznění obličeje je vnímáno jako"kompetentnější", bez ohledu na gender.Archer a spol. (1983) zjišťoval koeficient faceismu u 1750 fotografií ve dvanácti výtiscích pěti amerických novin a časopisů: Time, Newsweek, Ms., The San Francisco Chronicle a The Santa Cruz Sentinel. Ze 1750 fotografiíbylo 1058 (60,5 %) fotografií mužů, tyto fotografie častěji doprovázely články a příběhy než reklamní rubriku. Výsledky výzkumu odhalily signifikantní rozdíly v koeficientu faceismu u mužů a žen. Obdobné výsledky přinesla takéjeho druhá studie, která zkoumala fotografie ze třinácti mezinárodních publikací. Analýza 3500 fotografií potvrdila faceismus ve všech třinácti zemích.Sparksová a Fehlnerová v osmdesátých letech zjišťovaly, zda se faceismus objevuje u politiků. Analýza fotografií prezidentských kandidátů v časopisech Time a Newsweek od června do listopadu 1984 nepotvrdila žádný významnýrozdíl v této oblasti mezi mužskými a ženskými kandidáty. Stejně tak genderové rozdíly u vládních úředníků a novinářů byly minimální, pokud jde o jejich portréty.Sara Konrathová však našla rozdíly v sebeprezentaci internetových fotografií ženských političek ve Spojených státech amerických, Kanadě, Austrálii a Norsku. Faceismus byl nejsilnější u méně vzdělaných politiků a u politikůs nižším pracovním postavením.Jaká je situace v časopise American Psychologist? Autoři článků v tomto prominentním měsíčníku jsou vyzýváni, aby se řídili pravidly Americké psychologické asociace pro psaní akademických článků (Publikační manuál APA),jejichž součástí je také doporučení užívat genderově neutrální jazyk. K publikovaným článkům je připojena fotografie autora článku, která je dle potřeb upravena editory časopisu. Sara Konrathová analyzovala všechny publikovanéfotografie autorů v American Psychologist od ledna 2000 do března 2006 (366 mužů a jejich fotografií a 176 žen a jejich fotografií). Autorka potvrdila, že existují signifikantní rodové rozdíly v uveřejňování portrétu autorůodborných článků - u mužů je častěji znázorňován pouze obličej, u žen je poměr znázorněného obličeje a jejich těla významně menší. Z výsledků výzkumu rovněž vyplývá, že důraz na obličej se zvyšuje v průběhu času, a to jak umužů, tak u žen.