Online archiv

V čem je učitelské povolání méně „otužilejší“ vůči negativním vlivům na psychiku? Proč kolují uštěpačné vtipy o tom, že září znamená příliv klientů psychiatrie z řad učitelů? Je to dáno specifickým charakterem kantořiny, anebo dnešní dobou, že se negativně podepisuje na psychickém zdraví jeho vykonavatelů? Dá se tomu všemu někam bránit? Na to se ptáme psychiatryně MUDR. ALEXANDRY HAVLICOVÉ.

„Seš v pohodě?“ „Jasně, jsem v pohodě!“ Výraz „pohoda“ díky těmto a podobným replikám pomalu dospívá ke své devalvaci. Nicméně prof. VLADIMÍR SMÉKAL z katedry psychologie brněnské Masarykovy univerzity se ho nebojí použít v jeho původním významu, a to v souvislosti s atmosférou ve škole. Zeptali jsme se ho na podrobnosti:

Je dnešní rodina opravdu v krizi, jak soudí někteří pesimisté? Anebo se jen změnil její charakter natolik, že přestáváme rozumět jejím „zákonitostem“? O hlubší pohled na rodinu, její vývoj a charakteristiku protirodinných tlaků jsme požádali PhDr. Josefa Zemana, psychologa a ředitele Národního centra pro rodinu.

Velký mediální rozruch nedávno nevyvolala Analýza odměňování žen a mužů ve školství, kterou si nechala vypracovat Otevřená společnost. Pozornost nevzbudil ani tak samotný text analýzy, jako komentování jejích závěrů ze strany mužů. Z textu vyplývá, že za rozdílem mezi platy učitelů a učitelek na základních a středních školách (muž průměrně 21 863 korun, žena jen 16 754 Kč - Český statistický úřad, 2003) stojí nejen objektivní příčiny, ale i tzv. genderové stereotypy, tedy vžité představy o mužích a ženách.

V minulém čísle jsme psali o setkání, kde učitelé češtiny diskutovali o tom, jak učit svůj předmět. Nejen učitelé, ale i rodiče si málem zoufají nad tím, že dnešní děti téměř nečtou. Jak se s tím vyrovnat? Nakolik může čtení, či naopak nečtení knížek ovlivnit budoucí život dítěte? Tato otázka se táhne celým následujícím rozhovorem s ostravským spisovatelem a překladatelem Janem Balabánem, držitelem literární ceny Magnesia Litera 2005 za soubor povídek Možná že odcházíme.

Pokud dáme za pravdu předpovědím pesimistů, že rodiče mají na výchovu dětí stále méně času, pak jsou na školu kladeny čím dál větší nároky a zahrnují i požadavek naučit dítě společenskému chování. O obecnějších souvislostech propojení etikety a vzdělávání jsme hovořili s Ladislavem Špačkem, který řadu let působil jako pedagog a nyní je známý také jako autor televizního seriálu o společenském chování.