Online archiv

Výchova dětí předškolního věku je v současnosti především předmětem zájmu pedagogů a psychologů, nebývá zvykem, že by se jí zabývali i odborníci z jiných vědeckých oborů. V 19. století tomu ale tak nebylo.

Pedagogický přístup obecně nazývaný jako jenský plán je nerozlučně spjatý s německým pedagogem Peterem Petersenem (1884-1952). Ten po ukončení vysokoškolských studií působil řadu let na gymnáziu v Hamburku a současně se aktivně účastnil prací i v rámci německého Spolku pro reformu školy. V roce 1923 byl povolán na katedru pedagogiky univerzity v Jeně, kde mu bylo na cvičné škole umožněno realizovat pedagogické experimenty.

V roce 1905 byl vydán nový Řád školní a vyučovací pro školy obecné a měšťanské. Řád byl v řadě skutečností (a obzvláště v těch, v nichž se hovořilo o kázni a chování žáků) vztahován i na školy mateřské.

Koncem 19. století se začal značně intenzivně prosazovat požadavek, aby veškerá výchova dětí byla ve shodě s přírodou. Zdůrazňovalo se, že „pod vedením přírody se nedá zabloudit“.

Víte, že waldorfské školy vznikly díky bohatému stuttgartskému podnikateli? Víte, co znamená ve waldorfských školách tzv. epocha? Odpovědi a inspiraci naleznete v tomto článku.

První školky, pečující o děti ještě nedorostlé pro školní docházku, vznikly na území našeho státu již v roce 1832. Říkalo se jim školky, ale také dětince, opatrovny, asyly, útulny nebo školky andělíčků.

Tváře významných osobností na bankovkách národních měn nahradilo na eurobankovkách vyobrazení významných stavebních památek. A tak v roce, kdy si kulturní svět připomínal 50. výročí jejího úmrtí, zmizela z bankovek i tvář jedné z nejznámějších osobností světové pedagogiky. Marie Montessori inspirovala pedagogický systém pyšnící se jejím jménem, který je v současnosti stále živý.

V nové rubrice Ke kořenům se budete setkávat se střípky z historie pedagogiky a s praktickými nápady, jak je promítnout do dnešní školy.

Tekutý chléb

Nešťastné příhody