Online archiv

Ač vyučuji na katedře primární pedagogiky, ráda bych vstoupila do této rubriky a reagovala na množství diskuzí, které se v poslední době vedou na téma rodina, škola, učitel a žák, aneb kdo za současné spory může. Rodina a škola patří k základním činitelům, které ovlivňují výchovu dětí. Rodina má ale odpovědnost hlavní. Na rozdíl od rodiny škola a další výchovné instituce odpovídají jen za určitý časový úsek výchovy dítěte. Odpovědnost za výchovu má vždy rodina – vzorce chování i jednání si dítě „nese“ z rodiny, stejně tak jako postoje ke škole i učitelům. Snahou většiny učitelů je jistě dobrá komunikace a spolupráce s rodinou, ale pokud jsou postoje rodiny ke škole negativní (před dítětem školu a učitele obviňují, hovoří o nich s despektem a na stížnosti dětí reagují slovy „Já si na ni (učitelku) dojdu, a to uvidí.“ apod.), i sebelepší učitel(ka) nezmůže vůbec nic. Z mého pohledu je to obecně problém celospolečenský, který souvisí s krizí rodiny (tu můžeme sledovat již delší dobu).