Online archiv

Říká to Mgr. Marie Kordulová, která se zabývá polytechnickou výchovou předškolních dětí . Na semináři, který se konal pod hlavičkou NIDV, mluvila o tom, proč je důležité se s dětmi věnovat různému vyrábění a jak bychom při tom měli postupovat.

K tomu, aby dítě mluvilo správně, aby nejen správně vyslovovalo, ale mělo přiměřenou slovní zásobu a používalo správné tvary slov, je potřeba, aby byla splněna řada předpokladů. Logopedka Mgr. Martina Křivková na svém semináři, který se konal v minulém školním roce v jihlavské pobočce NIDV, uvedla, že nutnými podmínkami pro to, aby se řeč dítěte vyvíjela správně, je nepoškozená centrální nervová soustava, normální intelekt, nepoškozený sluch, vrozená míra nadání pro jazyk a v neposlední řadě přiměřené sociální prostředí. „Vývoj řeči probíhá v jednotlivých stádiích a může v něm dojít k obdobím akcelerace nebo retardace. Některá stádia nemohou být vynechaná, délka jejich trvání může být individuální,“ uvádí Mgr. Křivková, která mi spolu se svou kolegyní z oboru, pražskou klinickou logopedkou Mgr. Markétou Hrubínovou, odpovídala na otázky týkající se dětské řeči. Stádia vývoje řeči se dělí na přípravná stadia a vlastní vývoj řeči. „Přípravná stádia probíhají již v prvním roce života. Patří sem první řečový projev bezprostředně po narození dítěte až do doby, kdy se začíná měnit do melodičtější dětské řečové produkce. Dítě po narození vyjadřuje nelibost na změnu teploty, na pocit hladu. Důležitou součástí tohoto stádia je i sání, žvýkání a cumlání,“ říká Mgr. Křivková. Dodala, že jedním z prvních projevů je primitivní nepodmíněný hlasový reflex - křik. „Po 6. týdnu života dostává křik určité citové zabarvení. Křikem dítě vyjadřuje nejprve nepříjemné pocity a kolem třetího měsíce i pocity příjemné.“ Kolem 8. až 10. týdne života dítěte se objevuje broukání. „Zvuky jsou výsledkem ,hry s mluvidly‘. Nejprve se objevují ty, jež vznikají na rtech a mezi kořenem jazyka a patrem. Tyto skupiny svalů dítě používá i přisání. Zvukový projev dítěte získává postupně melodičnost,“ konstatuje logopedka. Na tuto fázi navazuje etapa pudového žvatlání. „Dítě si hraje s řečovými orgány. Pohyby jsou podobné jako při přijímání potravy a jsou doprovázeny hlasem a zvuky, které dítě vydává, jsou velmi variabilní a nefixují se. Toto stádium vývoje řeči se objevuje i u dětí neslyšících,“ říká Mgr. Martina Křivková. Napodobovací žvatlání, které tvoří další stádium vývoje řeči, přichází mezi 6. až 8. měsícem života. „Na základě napodobování začíná dítě stavět hlásky mateřského jazyka. Jde ovšem jen o napodobování zvuků. Dítě postupně přestává artikulovat zvuky, které ve svém prostředí neslyší, což souvisí se zapojením vědomé sluchové a zrakové kontroly,“ uvádí logopedka. Kolem 10. měsíce věku dítěte pak přichází stádium, na které se všichni rodiče velmi těší, a to porozumění řeči. „Toto období je závislé na mluveném jazyce. Dítě sice nechápe obsah slov, ale reaguje na to, co slyší v asociaci, v konkrétní situaci, která se často opakuje. Obsah rozlišuje podle melodie, přízvuku, zabarvení v hlase mluvícího. Jde o prvosignální úroveň. Dítě ještě samo nemluví, že rozumí, vyjadřuje motorickou reakcí,“ uzavírá Marti na Křivková informace o vývoji řeči dítěte v prvním roce života.

PHDR. JANA SLEZÁKOVÁ, PH. D.

Co nejlepší start v základní škole. To je v oblasti předškolního vzdělávání cíl nové ministryně školství Kateřiny Valachové. Tento cíl má podle ní být zajištěn pomocí povinného předškolního roku.

Daniel J. Siegel, Tina Payneová-Brysonová Praha, Triton 2015

Správné dýchání, pohyblivost jazyka a rtů, cvičení sluchové paměti a rozlišování slov a hlásek. To vše s dětmi procvičují logopedické preventistky. Na to, jak logopedická prevence vypadá v praxi, jsme se jeli podívat do sokolovské M- Barevný klíček.

PROF. MUDR. VLADIMÍR KOMÁREK, CSC. Říká to profesor Vladimír Komárek, který se věnuje dětské neurologii. Pracuje s dětmi s autismem a jeho specializací je také epileptologie. Povídali jsme si o dětech s autismem, epilepsií a dalšími neurologickými onemocněními, a o možnostech, jak jim pomoci.

Výroční finále festivalu Mateřinka bylo zároveň oslavou dvacetin této akce. Sportovní centrum v Nymburce hostilo 8. a 9. května 25 mateřských škol, které nabídly originální a vtipná vystoupení. Protože šlo o jubilejní ročník, už v úvodu na diváky čekalo překvapení. Festival vždy otevírá písnička Jsem panenka Mateřinka, kterou zpívá „opravdová“ Mateřinka, tedy holčička v červených puntíkovaných šatech. Z prvních Mateřinek jsou dnes už pochopitelně velké slečny a mladé ženy - za 20 let, co se festival pořádá, se jich na pódiu vystřídalo pět. Ta první se letošního jubilejního finále zúčastnit nemohla, ale i čtveřice Mateřinek uvedla pódiová vystoupení školek z celé České republiky opravdu skvěle. Mezi vystupujícími byly mateřské školy, které patří mezi stálice festivalu, například MŠ Karla Svolinského z Kunčic pod Ondřejníkem. Děti z této školky nacvičily a předvedly vystoupení Koníčku, hopsa hej. Druhý festivalový den uvedlo vystoupení, které jsme mnozí z nás, kdo jezdíme na Mateřinku častěji, měli možnost vidět už v roce 2006 - v tom roce, kdy byl hostem festivalu slavný americký spisovatel Robert Fulghum. Děti z MŠ Adélka v Nymburce tehdy nejen jemu zahrály a zazpívaly muzikál o Červené Karkulce. Když jsem viděla, jak učitelky z MŠ Adélka připravují kulisy, říkala jsem si, proč pro nás nenachystaly něco nového. Ale ve chvíli, kdy se na pódiu objevili vystupující, musela jsem se - nejen já - smát. Muzikál totiž sehráli stejní účinkující jako v roce 2006. Tehdy to byli předškoláci, nyní jim je kolem 14 let. A byli opět skvělí. Zajímavý nápad měla i MŠ Bystřany, která nacvičila vystoupení s dětmi a se seniory z místního domova důchodců. Mateřinka nenabízí pouze pódiová vystoupení, ale řadu doprovodných programů. Mimo jiné i výstavu výtvarných prací, kterou do Nymburka dovezly učitelky z mateřské školy v Chomutově. Návštěvníci se mohli nejen kochat obrázky dětí z chomutovské školky, ale děti si také mohly samy zkusit něco vytvořit. Letošní Mateřinka je za námi a těšíme se na shledanou zase za rok. Z Mateřinky už je velká slečna a mateřské školy z celé České republiky mají stále co nabídnout.

Slávka Fraňková, Jana Pařízková, Eva Malichová a kol. Praha, Portál 2015

BEZ ČÍSEL Děti si do květináčů zasadily tulipány. Kdo má v květináči více tulipánků a kdo jich má méně? Kdo má tulipánky delší a kdo kratší?

BC. VLASTA KAISEROVÁ Tvrdí to Bc. Vlasta Kaiserová, ředitelka sokolovské MŠ Barevný klíček. Povídala jsem si s ní o tom, co její mateřská škola nabízí dětem i jejich rodičům, i o některých aktuálních otázkách předškolního vzdělávání.