Online archiv

Jsem si vědom, že psát v červnu o vysvědčení je tak trochu klišé. Nicméně nikdo nemůže popřít, že téma je aktuální. Mám rád tento těsně předprázdninový čas, kdy už je všechno učivo doprobráno, tiskárna „vyplázla“ poslední formulář s vodotiskem, dny ve škole mají zvláštní rozvolněný režim – drhnou se lavice a ve třídě není kam šlápnout pro hromady odevzdaných učebnic; žactvo je natěšeno na dvouměsíční robinzonádu a paní učitelky se usmívají, neboť veškerý stres školního roku odplouvá na prázdninové vlně. A všichni čekají na vysvědčení. Letos se vydává už v pátek 27. června.

Do prvních tříd nastoupí v příštím školním roce asi 140 000 dětí. Zápisy probíhaly od půlky ledna do poloviny února, a ani letos se na řadě míst neobešly bez hysterie a stresu v boji o místo. Tvrdím, že pořadí ve frontě není objektivním kritériem pro přijetí do 1. třídy.

Mezi nejkontroverznější témata, která se dotýkají každodenní spolupráce rodiny a školy, patří inovativní učebnice matematiky z nakladatelství FRAUS. Nová koncepce, sama o sobě mimořádně pozoruhodná svými důrazy na přemýšlení, tvořivost, řešení problémů a objevování, určitě v řadě škol a rodin způsobila matematickou revoluci, ale rovněž přivedla mnoho rodičů, žáků, ba dokonce i vyučujících do úzkých. Na řadě škol dokonce pořádají zvláštní kurzy pro rodiče, které přeučují zažité matematické postupy, aby byli s to zvládnout domácí úkoly, dohonit zanedbané učivo během nemoci nebo se s dítětem doučovat.

Vědomí dosud nesplněné školní povinnosti na druhý den, neustále odsouvané, nad námi visí jak černý mrak a s blížícím se večerem vyvolává napětí, paniku a stres… Domácí příprava za těchto podmínek – na poslední chvíli, rychle odbytá – je pak celkově prožívána jako nutné zlo a efektivita je prakticky nulová. Je to nutné?