Online archiv

Autor: PhDr. Helena Chvátalová

Školní stravování moderně a s rozumem

PhDr. Helena Chvátalová, 2/2017
Lékaři dlouhodobě „bijí na poplach“ - roste počet dětí, které trpí obezitou, ale i dětských alergiků. Velká část těchto problémů vyplývá ze špatných jídelních návyků. V poslední době se hodně diskutuje o školním stravování, protože školní obědy, případně to, co mají děti možnost si koupit třeba ve školním bufetu, tvoří podstatnou část jejich každodenní stravy.

Chléb a pečivo v našem jídelníčku

PhDr. Helena Chvátalová, 10/2016
Život bez chleba a pečiva si většina lidí neumí představit. Přesto se v posledních letech objevují tendence tyto potraviny ve stravě výrazně omezovat. Patří však mezi významné zdroje především sacharidů a některé druhy můžou být i zdrojem důležitých vitaminů, minerálních látek a také vlákniny, které máme my, Češi, často nedostatek.

Jezme ryby nejen o Vánocích

PhDr. Helena Chvátalová, 9/2016
Blíží se čas vánoční a jako každý rok o Štědrém večeru zavoní z většiny našich domovů smažený kapr. Pravda, v některé rodině si dopřejí luxusnějšího lososa, jinde zase některý člen domácnosti ryby nejí, takže na svátečním stole trůní mísa řízků, ve vegetariánských rodinách se smaží sýr nebo žampiony – možností je samozřejmě víc. Přesto smažený kapr patří neodmyslitelně k naší vánoční tradici.

Když rodiče často slyší: „Mami, mě bolí bříško…“

PhDr. Helena Chvátalová, 7/2016
Na začátku září se každoročně zvyšuje počet dětí, které rodiče přivádějí do ordinace dětského lékaře s bolením bříška a zažívacími potížemi. Bývají to většinou mladší školáci, ale tento problém se nevyhýbá ani předškolákům.

Naučme děti správným návykům v péči o chrup

PhDr. Helena Chvátalová, 5/2016
Základním předpokladem, aby mělo dítě zdravý chrup, jsou zdraví rodiče se zdravým pohledem na život. Děti se učí především od svých rodičů - pokud rodiče nepovažují pravidelné a správné čistění zubů za důležité, těžko to naučí své dítě. Cílem správné péče je, aby dětský chrup minimálně do 10 let věku vůbec neonemocněl.

Máme se cukru bát?

PhDr. Helena Chvátalová, 2/2016
V posledních desetiletích je u nás spotřeba cukru v porovnání s odbornými doporučeními téměř dvojnásobná. Jednou z příčin je vysoká spotřeba potravin, do kterých se cukr bohatě přidává, což jsou sladkosti, cukrářské i pekárenské výrobky a zapomenout nesmíme ani na slazené nápoje, které mají v oblibě hlavně děti.

JAK PŘIŠLY NA SVĚT PAMPELIŠKY

PhDr. Helena Chvátalová, 1/2007
Irena Gálová, Zdeňka Krejčová Plzeň, Fraus 2006, 72 s.

Na co se často ptáte

PhDr. Helena Chvátalová, 6/2004
Ze zkušeností dětského psychologaVáclav MertinPraha, Scientia 2004, 178 s.Máte starosti se svými dětmi? Obáváte se, aby nepropadly alkoholu či drogám, aby nezkusily záškoláctví? Ale nemusejí to být tak"dramatické"starosti - možná vám"jen"připadá, že vaše dítě nemá žádnékamarády. Nebo vás trápí, že nechce chodit do mateřské školy? Že se vaše děti pořád perou? Máte spory s babičkou a dědečkem o to, co dítěti povolit a co ne? Pak právě vám je určena knížka renomovaného dětského psychologa stéměř třicetiletou praxí v pedagogicko-psychologické poradně PhDr. Václava Mertina"Na co se často ptáte". Jak napovídá podtitul, vychází autor ze svých zkušeností s dětmi a jejich rodiči. Nabízí konkrétní, stručné,věcné odpovědi na otázky, které si občas klade každý rodič. Témata jsou řazena abecedně (Alkohol; Automatizace; Dril; Citové vydírání; Čtení; Dětské krádeže; Dětské lži; Domácí příprava; Domácí vzdělávání atd. až po Vztekání aZáškoláctví). Každý rodič má o svém dítěti nějakou představu - jak by mělo žít, co by mělo dokázat. A věnuje hodně energie tomu, aby dítě tuto představu naplnilo."Za téměř třicet let práce v dětské psychologické poradnějsem se setkal s mnoha rodiči, kteří se při naplňování snu o svých dětech potřebovali na chvíli zastavit a zamyslet,"říká v úvodu autor."Někde se jim něco zaškobrtlo, pokazilo, ale často jen hledali nejlepšívariantu z dobrých. Tato knížka vznikla z diskuzí s nimi a z dotazů, které kladli. Je trestuhodné propásnout roky dětství našich dětí. Utečou jako voda a už je nikdy nemůžeme dohonit. Přitom si je můžeme docela pěkně užít."

Dobrodružství Týnky a Pavlíka

PhDr. Helena Chvátalová, 3/2004
Petra VondrováBenešov, Blug 2003, 70 s.Příběhy pětiletých dvojčat Týnky a Pavlíka, jejich desetiletého brášky Péti, maminky-malířky, tatínka-lékaře a psů Bena a Čerta a kočiček Cecilky a Amálky zaujmou děti v předškolním věku i začínající čtenáře. Dvojčata bydlí navesnici v malém domku s velikou zahradou, která je sama o sobě skvělým místem pro zábavu i nenásilné poučení. Na zahradě můžete sázet i trhat, ale taky hrát kuličky, hrát si na indiány nebo pouštět draka. Podnikavá dvojčatanemusí nikdo do činností postrkovat. Během čtyř ročních období v průběhu jednoho roku prožívají nejrůznější příhody a občas jsou mamince vydatnými pomocníky. Za dobrodružstvím se nemusí putovat do dalekých a exotických krajin,zábavu není třeba hledat jen na břehu moře - stejně dobře se lze pobavit na břehu rybníka, který máme"za humny". Kniha Petry Vondrové s jejími půvabnými ilustracemi může být pro děti zdrojem zábavy i poučení. Rodičůmči učitelkám v mateřských školách ukazuje, jak je možné se s dětmi během roku bavit - na podzim děti hledají houby, trhají jablíčka, pouštějí draky; v zimě sáňkují, prožívají vánoční svátky, stavějí sněhuláka, bruslí; na jařepřesazují květiny, v létě trhají třešně, koupou se v rybníce - a také jak děti nenásilně vést k pomoci v domácnosti. Součástí některých kapitol jsou i náměty na výtvarnou činnost dětí. Děti vytvářejí zvířátka z větviček,listové panáčky, vyrábějí draka, ozdoby na vánoční stromeček, barví plot a květináče, Pavlík vyrobí papírové loutky pro nemocnou Týnku, oba pak strašidlo Péťovi k narozeninám. V závěrečné kapitolce prožívají všichni indiánskéléto s rodinou ze sousedství.

MÁME DOMA PRVŇÁČKA

PhDr. Helena Chvátalová, 1/2004
Jarmila KlégrováPraha, Mladá fronta 2003, 144 s.Na vstup do školy je dítě připravováno poměrně dlouho dopředu. O tom, co však škola skutečně je, nemají děti většinou příliš jasnou představu. První bezprostřední zkušeností dítěte se školou je zápis. I na zápis rodiče většinoudítě dopředu připraví, aby vše proběhlo hladce a v pohodě. Co všechno by měli vědět o svém dítěti, které dorostlo do věku nástupu školní docházky? Publikace Máme doma prvňáčka může být pro ně velmi užitečným vodítkem ainspirací. Vychází totiž nejen ze zkušeností poradenského psychologa, ale i ze zkušeností rodiče. Autorka pracuje v pedagogicko-psychologické poradně přes dvacet let. Zdůrazňuje, že děti, které poznala na začátku své profesnídráhy, se dnes už většinou staly samy rodiči a potýkají se s podobnými problémy, jaké měli s nimi kdysi jejich rodiče. Kniha je členěna do dvou oddílů - na část předškolní a část školní. V části předškolní se čtenáři dozvědí,kdy má jít dítě do školy, co je školní zralost, co by mělo dítě umět, než půjde do školy. Vysvětluje také, proč právě kolem šestého roku věku dítěte je pro vstup do školy vhodná doba, zdůrazňuje, jak důležitou složkou školnízralosti je zralost tzv. sociální, jež vypovídá o tom, jak je dítě samostatné, jak dovede komunikovat s dospělými a také s ostatními dětmi, jak zvládá odloučení od rodiny. Sociální zralost se vztahuje i na méně známé či méněpříjemné situace, jako je např. návštěva lékaře. V dnešní době je poměrně často využívána rodiči možnost odkladu povinné školní docházky, který má chránit děti školně nedostatečně zralé před selháním. Autorka v knize podrobněvysvětluje, kdy má odklad školní docházky své významné opodstatnění a je ku prospěchu dítěte a kdy naopak je žádost o odklad podložena spíše neopodstatněnými obavami rodičů, jak dítě nové povinnosti zvládne, či dokonce snahouodložit starosti se školou na pozdější dobu. Ve školní části věnuje autorka pozornost spolupráci pedagoga a rodičů, počátečním adaptačním obtížím dítěte, dětem ve škole neúspěšným a naopak nadměrně nadaným, úzkostným dětem,psychosomatickým obtížím, které souvisejí se školou, volnému času dětí atd. Zvláštní kapitolka je věnována i integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami.