Online archiv

K tradicím naší mateřské školy patří mistrovství MŠ ve fotbale. Chlapci-předškoláci si obléknou rozlišovací dresy a vyběhnou na „opravdové“ hřiště, na kterém nechybí branky, tabule ukazující počet gólů jednotlivých týmů anizkušený rozhodčí z řady tatínků.Nejvýřečnější učitelka se ujímá role moderátorky. Fotbalisté jsou povzbuzováni děvčaty - roztleskávačkami a nechybí ani malí fanoušci s transparenty. Zváni jsou také všichni žáčci z 1. třídy ZŠ, kteří naši MŠ navštěvovali.Na závěr utkání jsou fotbalisté odměněni medailemi, diplomy a sladkostmi. Největší odměnu si však odnášejí ve svých srdcích - pochvalu a povzbuzení.

V březnu jsme oslavili neuvěřitelných devadesát let s Františkem Synkem, skvělým logopedem a člověkem. Téměř celý svůj život věnoval výchově řeči dětí a prosazování výchovné logopedie ovlivňující i rodiče dětí.František Synek se logopedií zabývá od roku 1949, kdy pracoval ve zvláštní škole a byl zapojen do celostátního logopedického výzkumu profesora Sováka. Později sám organizoval školení učitelů základních a mateřských škol.Roku 1966 byl pověřen vedením oddělení psychopedie na katedře speciální pedagogiky PF UK. Roku 1968 se stal spoluzakladatelem Sdružení pro pomoc mentálně postiženým (jedno pětileté období byl i jeho předsedou).Vystudoval logopedii a věnoval se výzkumu zaměřenému na řeč a sluch dětí a také na problémy spojené s typem laterality. Po odchodu do důchodu pomáhal a stále pomáhá s řečovou výchovou a řešením logopedických problémů v MŠ.Jako důchodce redigoval poslední logopedické sborníky Slovenské logopedické společnosti v Košicích a vydal několik výchovných příruček pro rodiče a učitele, kteří chtějí rozvíjet mateřskou řeč u dětí: Říkáme si s dětmi,Hlasy a hlásky, ABCD kočka přede, Čí jsou písmena. Napsal také knihu Záhady levorukosti. V současné době připravuje svou poslední práci týkající se levorukého psaní. Říká, že stále věří, že jednou přijde takový ministrškolství, který vrátí do všech škol, ale především do škol mateřských, účinnou péči o mateřský jazyk.Pan Synek již několik let dochází do naší mateřské školy. Jeho propracované metody a individuální přístup v kombinaci s životním optimismem vedou nejen k úspěchům při rozvíjení řeči, ale přinášejí dětem i mnoho zážitků a radosti.

I v naší mateřské škole se stále snažíme připravovat zajímavé akce pro naše děti. Chtěli bychom vás seznámit s jednou opravdu povedenou. Je jí Den čarodějnic.Na tuto akci jsme se dlouho připravovali. Měsíc předem jsme vyhlásili soutěž o nejstrašidelnější čarodějnici, strašidlo, které vyrobí dítě ve spolupráci s maminkou, tatínkem nebo prarodiči. Netušili jsme, jak jsou rodičešikovní a nápadití, strašidla nám zdobila školku až do prázdnin. Ani my ve školce jsme nezaháleli, ve třídách jsme vyráběli čarodějnice z papíru nebo z látky, čarodějná košťata, zpívali jsme píseň Ježibaba, četli pohádky, přicvičení jsme skákali přes košťata a stále čarovali.V Den čarodějnic přišly všechny děti v kostýmech, které doma s maminkou vytvořily, a ani personál mateřské školy nezůstal pozadu. Po čarodějnické svačině jsme se vydali na školní zahradu. Začali jsme divokým čarodějnickýmdiskotancem, po kterém děti soutěžily v zajímavých disciplínách: hod koštětem, jízda na koštěti, házení gumových hadů do kotle nebo trhání perníčků. Kdo měl žízeň, mohl se napít čarodějného lektvaru proti zlobení z komáříchnožiček, pavučin a hadích ocásků.Po splnění všech úkolů děti dostaly čarodějné peníze a šly si nakoupit k čarodějnici různé drobnosti (sladkosti, samolepky, obrázky, korálky, ozdoby do vlasů, balónky a jiné). Zapálil se oheň a děti spálily svoje maléčarodějnice, které si vyrobily, a po polévce ze žabích stehýnek (špenátové) si s naší pomocí opekly buřty. Po celý den krásně svítilo a hřálo sluníčko, ale nás těšila hlavně radost dětí, chuť rodičů si hrát a celkováspokojenost.

Již několik roků naše MŠ pořádá pro starší děti předplavecký výcvik. Jezdíme jedenkrát týdně do Moravských Budějovic. Děti se velice těší. Pomocí her překonávají strach z vody. Hrajeme si na kačenky, rybičky, vodníka, medúzu,roztáčíme mlýnské kolo, jedeme vlakem, skáčeme do vody, lovíme poklady pod vodou. Děti na konci roku dokážou splývat s deskou, některé začínají plavat. O strachu z vody už nemůže být ani řeči.Zvládnutí základních plaveckých dovedností je procesem dlouhodobým a není záležitostí jen určité etapy výcviku. Je to dobrá příprava pro plavecký výcvik v ZŠ.Stalo se již několikaletou tradicí pořádat třídní karneval v prostorách místního DDM. Předcházela pečlivá příprava. Děti začínají přemýšlet o maskách. Stříháme, barvíme, lepíme a máme radost z každé hotové masky. Maminkypečou cukroví, chystají chlebíčky, jednohubky a jiné dobroty. Konečně se děti dočkaly.Přemisťujeme se do nedalekého DDM. Maminky v kuchyňce dětem připravují občerstvení a děti se s učitelkami převlékají do masek. Průvod masek v diskotékovém sále plném světelných efektů má svoji nezaměnitelnou atmosféru.Děti propadají víru tance a veselí. Jsou nachystány různé soutěže - skok v pytli, chůze se lžičkou a míčkem, chytání ryb, pití brčkem o závod, hod míčkem na cíl. Pokud mají děti žízeň nebo hlad, odskočí se posilnit a rychle sevracejí zpět, aby něco nezmeškaly.Během dopoledne si přijdou na své nejen děti, ale i rodiče, sourozenci, babičky a dědové. Závěrečné skladby Jede, jede mašinka a Káčátko ohlašují neodvratný konec karnevalu.