Online archiv

Projekt"Dokážu to?"v roce 2006 a v budoucnu

Petr Vinšfoto z archivu Rodiny a školy, 5/2006
"Dokážu to?"V projektu se i sami učitelé učí hrou...

Na počítači o počítač

-red-, 5/2006
Obecně prospěšná společnost České Švýcarsko a správa stejnojmenného národního parku vyhlásily třetí ročník soutěže Na počítači o počítač. Jejím tématem letos je Praktická ochrana přírody aneb Jak chráníme přírodu u nás. Soutěžje určena týmům žáků ze základních škol, zájmovým útvarům při DDM apod., a to v Ústeckém a Libereckém kraji. Jejich úkolem je poutavou formou zpracovat v programu Power Point prezentaci, která představí, jak se škola zapojujedo konkrétní praktické ochrany přírody. Vítězná škola získá výkonný počítač. Uzávěrka soutěže je 30. září. Do tohoto termínu lze práce na CDROM s názvem školy zasílat na adresu: České Švýcarsko o. p. s., Masarykova 1094/4, 40746 Krásná Lípa. Bližší informace na tel. 412 383 246 a 608 405 055 či na e-mailu kristina.petrackova@ceskesvycarsko.cz.

Komiksově o volbách

-red-, 5/2006
Na internetu se objevil komiksový projekt, který se snaží humornou formou přesvědčit mladé lidi, aby šli letos k volbám. Návštěvníci webu www. helevol.cz mohou vyplnit bubliny u sedmi různých kreslených příběhů od známýchautorů, nebo si prohlédnout už hotové komiksy a hlasovat pro nejpovedenější. Nezávislá iniciativa Helevol koncem května vyhlásí vítěze, kterého pak zdarma dopraví do volební místnosti."Jsme znepokojeni tím, že mladšígenerace nechodí volit,"řekl jeden z autorů projektu Martin Kotas. Cílovou skupinou jsou prvovoliči, středoškoláci a vysokoškoláci, kteří"lehce sledují politiku, rozčiluje je politická arogance a volební právo je vjejich očích bezvýznamné". Komiksy v rozsahu tří až čtyř obrázků nakreslili například spisovatel Jaroslav Rudiš spolu s Jaromírem99 z kapely Priessnitz, Štěpán Mareš či Miloš Čermák z časopisu Reflex. Sdružení si vyhrazujeprávo vyplněné komiksy cenzurovat - nedá prostor například extremistickým skupinám a sprostým výrazům.

Pomněnkový den

-red-, 5/2006
Už třetím rokem se Sdružení Linka bezpečí připomene Pomněnkovým dnem, který se koná 25. května na Světový den pohřešovaných dětí. Studenti ve třech městech - Ostravě, Brně a Plzni - budou při této příležitosti prodávat odznakyse symbolem tohoto dne, kvítkem pomněnky. Kdo si kvítek zakoupí, podpoří činnost Linky vzkaz domů, která je k dispozici dětem na útěku. Sdružení také 22. května zahájí 3. internetovou aukci Děti dětem, na které budou draženanejlepší díla ze soutěže organizované dětským portálem Českého rozhlasu. Aukce na webové adrese www.linkabezpeci.cz skončí 2. června.

Co dělat u úzkostných dětí

, 5/2006
Pokud se z kolektivu vyčlení dítě se sklonem k úzkostem, je pro ně v první fázi především nutné zavést určitý zvláštní režim. Je možné připustit třeba i oddělené zkoušení v kabinetě, ale s tím, že vše je třeba postupně směřovatk tomu, že žák bude normálně zkoušen před třídou. Učitelé v žádném případě nesmějí takto disponované žáky zesměšňovat, byť poznámkami, které se ostatních netknou (narážkami na jejich vzhled, nešikovnost v hodinách tělocviku,neschopnost v hodinách zpěvu nebo nadání při kreslení). Vhodný je pohovor s rodiči - ověří se tak anamnéza, ale i jejich ochota nebo neochota k řešení problému. V případě, že rodiče lpí na přehnané ochraně dítěte, je vhodnákonzultace s dětským psychiatrem. Učitel může zásadním způsobem ovlivnit další osobní i profesní dráhu úzkostného žáka - především tím, že včas odhalí jeho problém, citlivě monitoruje jeho psychosomatický stav (dítě může nejenrudnout, stranit se ostatních, ale i zvracet apod.) a celkově k němu přistupuje laskavěji. Takové dítě totiž netrpí zjevným handicapem, a o to je to pro něj těžší - strádá vnitřně a zakládá si na velký životní problém.

Každá skupina dětí se vyvíjí podle určitých pravidel

Václav Dvořákilustrační foto Vladimír Brada, 5/2006
To, jak bude určitá skupina dětí fungovat, závisí na vztazích jejích členů i vnějších podmínkách.A protože existuje mnoho možností, jak na sebe tyto prvky působí, nelze nic spolehlivě předvídat. Na druhou stranu platí určitá pravidla, podle nichž se skupina obvykle chová. Jejich znalosti mohou jejímu vedoucímu (třídnímuučiteli, vedoucímu kroužku, skautskému vůdci) pomoci chápat, co se ve jeho skupině (třídě, kroužku, oddíle) právě děje, a umět na to zareagovat.Skupina dětí se v určité fázi dívá nepřátelsky na každého nově příchozího.

Budou se studenti učit štěstí?

-red-, 5/2006
Přílišným soustředěním na akademické předměty studentům uniká cosi mnohem významnějšího, totiž štěstí. Ředitel jedné z významných soukromých škol v Anglii, Wellington College v hrabství Berkshire západně od Londýna, se protorozhodl zavést hodiny, v nichž se žákům dostane ponaučení o tomto pojmu."Dosud jsme se až příliš koncentrovali na předávání akademických znalostí a přitom jsme přehlíželi to nejdůležitější, po čem děti a mládež nejvíce touží. Totiž naplnit jejich sen o štěstí. Naše děti musejí pochopit,že bohatší společnost neznamená zároveň společnost šťastnější,"prohlásil ředitel Anthony Seldon.Jednu vyučovací hodinu štěstí týdně povede psycholog z univerzity v Cambridge. Studenti ve věku od čtrnácti do šestnácti let se během ní blíže seznámí mimo jiné s pozitivní psychologií, která by jim měla pomoci vytvořit siv budoucnu harmonický vztah s partnerem, a osvojí si způsob, jak čelit a překonávat psychické problémy, včetně negativních emocí. Po odzkoušení pilotního projektu se k experimentální výuce budou moci na základě vlastní úvahypřipojit i další britské školy.

Projekt Mapa školy

-bk-, 5/2006
Původním a hlavním smyslem projektu Mapa školy bylo a je poskytnout školám pokud možno komplexní zpětnou vazbu v rámci jinak těžko měřitelného a hodnotitelného prostředí, v němž se uskutečňuje školní vzdělávání, tedy školníhoklimatu. Projekt tak dává školám možnost eliminovat rizika a stavět na tom dobrém, čím disponují. Do dotazníkové šetření se loni na podzim zapojilo 90 146 respondentů z 195 základních škol a víceletých gymnázií (3321 učitelů,48 696 žáků a 38 129 rodičů). Projekt přinesl cenné informace o tom, co si jednotlivé cílové skupiny myslí o vztazích na nejrůznějších úrovních, o řízení školy a o rozhodování v důležitých věcech, o technickém a materiálnímzázemí školy, o aktivitě všech zúčastněných v procesu školního vzdělávání, o bezpečnosti ve škole atd. Záběr informací z projektu je velmi široký (jenom souhrnná zpráva má 40 stran). Další šetření probíhá právě nyní, jehovýsledky budou známy v září. Podrobné informace jsou na www.scio. cz/skoly/mapa, případné dotazy můžete zasílat na scio@mapa.cz.

Pro reformu školství

Bohumil Kartousilustrační foto Vladimír Brada, 5/2006
nehorují učitelé, ani rodičeRespekt žáků slábne. Výhrady k jejich chování má polovina učitelů základních škol.

V zahraničí si žáci nahrávají na mobil šikanu

-ber-, 5/2006
Ve Spojených státech i v Británii se na mnohých školách tvrdě prosazuje zákaz nošení mobilů do škol. Důvodem tohoto kroku je „happy slapping“, focení nebo natáčení videosekvencí ponižování, bití a jiných forem šikanováníspolužáků. Videosekvence pak kolují po školách. Méně problematické jsou nahrávky přebrebtů učitelů, ovšem ani o šíření takových vtípků pochopitelně pedagogové nestojí. „Učitelé se stávají obětmi psychologického násilí,“ říkáAndy Brown, ředitel Ballymena Academy v americkém Coloradu. „Jsou potají nahráváni a natáčeni, obrázky jsou pak upravovány a vystavovány na internetu. Udělat to komukoli jinému, bylo by to trestné, ale učitelé se nebrání!“ AndyBrown se snaží prosadit vyhlášku, která by umožňovala v podobných případech zabavit mobil jednou provždy.Pomohou ale zákazy mobilů? „Telefony byly v naší škole zakázány už před lety,“ uvádí patnáctiletá Angličanka Kitty. „Spolužáci je ale stejně mají i v naší třídě. Dokonce jsem viděla jak si natáčeli šikanování. Učitel jimpak řekl, ať to vymažou, ale myslím, že to neudělali.“ Z pořadu televize BBC vyplynulo, že rodiče většinou považují za řešení vybírat mobily od dětí při vstupu do školy a vracet jim je při odchodu. „Ve škole se přece obezpečnost dětí starají učitelé,“ říkají. Polovina dětí ale právě z důvodů nepředvídatelných nebezpečí navrhuje, aby mohly mít mobily i ve třídách. Druhá polovina se zákazem souhlasí - většinou jde o ty, kteří byli svědkykrádeže nějakého mobilu.Podle britského ministerstva školství významně narůstá počet zneužívání mobilů už na základních školách. Sir Alan Steer proto vede kampaň, která má omezit rostoucí počet případů dokumentování šikany pro zábavu vládnímnařízením, podle něhož by telekomunikační společnosti měly na školách umožnit zablokování funkcí vyjma telefonování v nebezpečí.

Konflikty s rodiči kvůli telefonům nehrozí

-ber-, 5/2006
Čtyři z pěti německých středoškoláků používají mobilní telefon, nejčastěji je pochopitelně používán zamilovanými dvojicemi. Ovšem nedávný výzkum provedený mezi německými teenagery přinesl další zajímavé informace. Majitelémobilů častěji telefonují i z pevné linky a častěji používají internet. Chlapci uvádějí, že je na mobilech přitahují technické vymoženosti, zatímco dívky zdůrazňují citovou stránku komunikace a větší pocit bezpečí, když majímobil v kapse. Dívky mají v mobilech víc kontaktů, častěji volají a častěji komunikují esemeskami.Výzkum potvrdil rostoucí význam mobilů pro sebeocenění dětí a pro jejich přijetí třídním kolektivem. Mobilní komunikace zřetelně posiluje vztahy k vrstevníkům. Ovšem zajímavé je, že ti, kdo mobil nevlastní, po něm ne vždytouží. Jinak řečeno, někteří středoškoláci odmítají mobil z přesvědčení. A zatímco s přáteli si dospívající nejčastěji esemeskují, s rodiči si častěji volají. Respektive rodiče volají jim. Je třeba doplnit, že rodiče hradíalespoň částečně náklady na volání 55 procentům dotázaných. Studie také shodně s podobným výzkumem ve Švýcarsku tvrdí, že mobily a způsob jejich používání jsou jen výjimečně konfliktním tématem mezi dětmi a rodiči.

Bacha, zvoní ti mobil!

Daniela Kramulováilustrační foto Vladimír Brada, 5/2006
Mobilní telefon má polovina českých dětí. Dostávají ho mnohdy už v prvních letech školní docházky, na jejím konci zůstává bez mobilu sotva pětina dospívajících. Do školy jej nosí téměř všichni, podle průzkumu jednoho mobilníhooperátora jej při vyučování desetina vypne úplně, 85 procent vypíná jen zvonění a ti zbývající klidně risknou zazvonění uprostřed hodiny.Hned po zvonění žáci mobil zapínají, takže se někdy nestačí připravit na další hodinu.