Online archiv

Čtrnáctý ročník celostátní dětské výtvarné soutěže Kniha a já vyhlásil Dům dětí a mládeže v Šumné na Znojemsku. Klání, které si svou úrovní a rozsahem zajistilo místo mezi soutěžemi, které doporučuje Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy v rámci svých pedagogicko-organizačních informací, má za úkol zachytit zážitky a pocity z četby nebo poslechu oblíbené knihy či ztvárnit svého oblíbeného literárního hrdinu. Soutěže se mohou zúčastnitvšechny děti ve věku do patnácti let.Uzávěrka odevzdání soutěžních prací je 31. března 2005. Práce je třeba předat nebo zaslat na adresu Dům dětí a mládeže, 671 02 Šumná, tel.: 515 291 436. Propozice soutěže jsou zveřejněny i na www stránkáchhttp://sis.znojmo.cz/ddmsumna.

Rozmanitost úsporných opatřeníOtázka hledání nejrůznějších úsporných opatření se stala nedílnou součástí školství v okamžiku, kdy vydáním Všeobecného školního řádu v roce 1774 vyjádřila Marie Terezie zájem státu na vzdělávání všech obyvatel. Od té doby siúřady začaly velmi realisticky uvědomovat, že provozování široké sítě škol je pro státní pokladnu značně drahá záležitost.K zásadní změně došlo až zákonem z roku 1869, kterým byla zavedena osmiletá povinná školní docházka. Ta již byla nejen úředně kontrolována, ale i přísně vyžadována. Pokud rodiče neposílali své děti řádně do škol, mohli býtpotrestáni i vězením. Prodloužení povinné školní docházky na osm roků a její důsledné vyžadování předpokládalo nejen výstavbu mnoha nových škol, ale bylo zapotřebí i většího počtu učitelů. Mnozí politici proto na stoupajícífinanční náklady upozorňovali, a protože je považovali za nadbytečné, snažili se jejich dalšímu růstu zabránit. Usilovali o to, aby byla školní docházka opět zkrácena na šest roků. Jejich základním argumentem bylo to, že vpřípadě zkrácení"zbytečně dlouhé"školní docházky by se výrazně snížily výdaje na rozšiřování škol a výstavbu nových budov a také to, že by nebyl zapotřebí tak vysoký počet učitelů. Argumentovali i tím, že zkráceníškolní docházky na šest roků by obecně prospělo hospodářskému rozvoji, neboť starší děti by místo docházky do škol mohly již společně s rodiči pracovat. Novela nakonec přijata byla, ale v pozměněné formě. Školní docházka sicezůstala osmiletá, starší děti však mohly být od posledních dvou let docházky"ze závažných důvodů"osvobozeny.Od dob císařovny Marie Terezie - a v podstatě až do současnosti - tak provází vývoj našeho školství nekončící diskuze o finančním zabezpečení škol, v nichž právě ekonomické zřetele mají nezřídka převahu nad pedagogickými,ale i dalšími argumenty. V letech předmnichovské republiky se například z úsporných důvodů nesměly školy pojišťovat proti ohni nebo vloupání. Po první světové válce směly být z úsporných důvodů tradiční školní zprávy tištěnypouze na laciném papíru, bez barevné obálky a bez dříve obvyklých odborných studií učitelů. Za výrazně úsporné opatření bylo považováno i obecné zavádění koedukace.Diskuze o úsporných opatřeních ve školství se dostala v letech předmnichovské republiky i do parlamentu. V roce 1931 například kritizoval poslanec Vojta Beneš (starší bratr pozdějšího prezidenta) výstavbu nových škol.Konstatoval, že na první pohled jde sice o budovy luxusní, ve skutečnosti ale prý neodpovídají moderní době, jsou nepraktické a především nepřiměřeně drahé.Prakticky do zapomnění už zapadlo i to, že se ve školním roce 1933-34 zkoušel na pětačtyřiceti školách budějovického, jilemnického a semilského okresu a v Praze pětidenní pracovní týden. Důvodem k experimentu byla opětúsporná opatření. Zkoumalo se kolik by se ušetřilo na provozu škol, ale i přespolním žákům, kteří by nemuseli jeden den v týdnu dojíždět.

Víly, mažoretky, break dance i zhudebněné písničky od oblíbeného dua Svěrák-Uhlíř byly na programu X. Tanečního setkání, které proběhlo 8. ledna v Salesiánském divadle v Praze-Kobylisích. Přehlídky dětských tanečních skupin zeZUŠ i z jiných volnočasových středisek se účastnilo dvacet skupin z celé České republiky, zahraničním hostem byly žákyně Extad ze slovenské Žiliny (foto), které nakonec soutěž vyhrály. Celkem na pódiu vystoupilo na 250 dětí od5 do 16 let. Setkání jako každoročně organizovalo Salesiánské hnutí mládeže z Prahy-Kobylis.

Střední školu nebo učiliště absolvovala většina Čechů ve věku 25 až 64 let. Vzdělání na vysoké nebo vyšší odborné škole získal zhruba každý osmý obyvatel republiky. Vyplynulo to z Krajské ročenky školství za rok 2003, kterouvydal Ústav pro informace ve vzdělávání. Nejvíc Čechů absolvovalo učební obory, výuční list získaly více než dvě pětiny obyvatel. Střední vzdělání s maturitou má třetina obyvatel. Základní vzdělání má dvanáct procent lidí.Počet lidí s vysokoškolským vzděláním není nižší jen proto, že vysoké školy v minulosti přijímaly omezený počet zájemců.

Na to, aby moje dítě mohlo chodit do opravdu dobré školy, bych potřeboval spoustu peněz. Tenhle názor zastává většina českých rodičů. Vyplývá to z šetření Centra pro výzkum veřejného mínění. S výrokem, že kvalitní vzdělání mohousvým dětem zajistit jen bohatí rodiče, souhlasí více než dvě třetiny lidí. Proti roku 2003 tento názor mezi lidmi ještě zesílil, a to o devět procent. Asi šedesát procent lidí si totiž myslí, že to, jakého člověk dosáhnevzdělání, záleží hlavně na jeho schopnostech a odhodlání. Je to přibližně stejný počet lidí, kteří mají dojem, že kvalitní školy a učitelé jsou tu jen pro děti bohatých.

Žáci základních a středních škol Zlínského kraje se zapojí do jednoho z nejmodernějších výukových programů elektronického vzdělávání nazvaného Class Server. Pomocí Class Serveru je možno vzdělávat a hodnotit žáky přes internet abez obtíží pracovat nejen on-line ve škole, ale i off-line doma."Školy, které budou chtít poznat prostředí Class Serveru, mají možnost získat jednoduše a bezplatně přístup do celého projektu a během celého roku seseznámit se všemi výhodami tohoto softwaru,"informoval zástupce ředitele vsetínské základní školy v Rokytnici Petr Chytil.

Následující ukázky jsou vybrány z banky úloh společnosti Scio a jsou určeny žákům pátých tříd připravujícím se k přijímacím zkouškám na osmiletá gymnázia. Ukázky naznačují, jak mohou vypadat skutečné zkoušky na osmiletýchgymnáziích, které v rámci přijímacího řízení využívají standardizované Scio testy. Atmosféru zkoušek si žáci mohou vyzkoušet na Jarních srovnávacích zkouškách, které se konají 20. března (uzávěrka přihlášek je 28. 2.) ve 13městech České republiky. Více na www.scio.cz.

Česká vláda jednala v lednu o situaci Romů v naší republice. Ministři se k tomuto tématu vrátili po osmi letech. Ve zprávě se konstatuje, že zásadní obrat k lepšímu zatím nenastal. Zlepšilo se pouze vzdělávání nebo ochrana předdiskriminací. Na podporu romské menšiny také putuje stále více peněz. Co se týče vzdělávání, problém přeřazování Romů do zvláštních škol se odstranit nepodařilo. Přesun zažijí podle zprávy plné tři čtvrtiny romských žáků.

Snad každý z učitelů, který si vyzkoušel zorganizovat školní výlet či lyžařský zájezd, mi dá za pravdu, že uvažoval o tom, jak si ulehčit život.Situace v posledních letech je ulehčena alespoň tím, že se do škol dostává velké množství propagačních materiálů nejrůznějších cestovních kanceláří, cestovních agentur, majitelů ubytovacích zařízení, kempů, tábořišť a dalšíchzařízeních, v nichž nabízejí své služby a mohou tak práci usnadnit. Na druhou stranu přijdou zákonodárci každým rokem s novým zákonem nebo alespoň se změnou stávajících předpisů. Skloubit vlastní práci s organizací akce apřitom ještě dbát na dodržování předpisů pak vyžaduje pevné nervy."Většinu školních akcí si zajišťujeme takzvaně svépomocí,"říká ředitel Základní školy Integra Vsetín Ing. Libor Podešva."V našich třídách se společně učí žáci jak zdraví, tak i s nějakou formou postižení.Proto volíme výlety takové, aby byly zvládnutelné pro všechny. Vzhledem k charakteru našich akcí se neobávám, že by se někomu stalo něco závažného, pojištěni ale přirozeně jsme,"dodává Libor Podešva, který stojí v čelevsetínské školy od roku 1992.

Největší problém při pořádání lyžařského výcviku v současnosti není v zajištění ubytování, dopravy nebo instruktorů, ale zda budou dobré sněhové podmínky. Co by však neměli pořadatelé lyžařských kurzů opomenout?

Jž čtvrtý projekt Napříč školou proběhl v červnu na Mendelce v Karviné-Hranicích. Žáci tentokrát šestnácti tříd 1.-9. ročníku pracovali ve dvaadvaceti skupinách (učebnách). V nich se namíchaní (různě staří a nadaní) žáci učilipředevším vzájemné komunikaci, toleranci, spolupráci, a vzájemně poznávali země Evropské unie.

Novinkou ve zdravotním pojištění je Evropský průkaz zdravotního pojištění, který od srpna 2004 začali vydávat všechny zdravotní pojišťovny v ČR. O co se přímo jedná, vysvětluje generální ředitel druhé největší zdravotnípojišťovny u nás, Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR, ing. Karel Šatera, PhD., MBA.