Online archiv

„No jó, ten musí mít extrabuřty!“ Tohle rčení užívala moje babička pokaždé, když chtěla dát najevo nesouhlas s tím, že si někdo vybírá v jídle. Kdo by tušil, že za pár desítek let se ukáže, že existují lidé, a není jich málo, pro něž jsou ty „extrabuřty“ doslova životně důležité. A že v supermarketu budou viditelně označené uzeniny, včetně těch buřtů, které obsahují jen čisté maso a tuk bez obilných příměsí.

Nezvyklé zranění od kocoura, který dosud nikoho nepodrápal, budilo podezření i proto, že se mělo odehrát v zimě. Proč by Lucie běhala venku v tričku s holýma rukama, říkala si matka. Po čase si všimla, že dcera už má podobných ranek víc - některé zhojené, jiné čerstvé. Reakce chatujících maminek ji jen utvrdily v tom, co od počátku tušila: Její dcera si zranění způsobuje sama. Řeže se na pravém předloktí (je přece levák!), nejspíš žiletkou. Ale proč?

VYUŽITÍ MOTIVAČNÍHO ROZHOVORU VE ŠKOLE

Přijdou domů, hodí tašku do kouta a často ještě v kabáte běží k počítači nastartovat Facebook (tedy pokud jej nemají rovnou v mobilu). Na mysli ale nemáme školáky, nýbrž jejich matky. Facebookové matky.

Pro váš úspěch

Škola Michael poskytuje již více než čtvrtstoletí jedinečně všestranné vzdělání v oblasti reklamy a umění, což ji odlišuje od ostatních odborných škol v ČR. Absolventi se s úspěchem prosazují v praxi, nebo pokračují ve studiu na různých typech vysokých škol.

JAK V NAŠICH POTOMCÍCH VYPĚSTOVAT ZDRAVÝ VZTAH K JÍDLU

Herci mají Oscary, vědci Nobelovy ceny a učitelé Global Teacher Prize. Na rozdíl od těch prvních dvou je to třetí ocenění v Čechách zatím takřka neznámé. To však možná změní česká verze této ceny, která má za sebou nultý ročník.

Bavíte se s žáky ve škole o situaci ve světě? Rozebíráte s nimi události, jako je dění v Severní Koreji, masakr v Las Vegas či třeba vystoupení Miloše Zemana v Radě Evropy? Jsou děti frustrované ze zpravodajství? Bavíte se s žáky o politice? Patří politika do školy?

Když se chcete zlepšovat v běhu, budete běhat s běžci, kteří jsou pomalejší než vy, nebo rychlejší? To je přece zbytečná otázka, řeknete si, ale tvůrci myšlenky masové inkluze si ji zjevně nepoložili. A ve škole přece pořád jde o zlepšování, nebo ne?! Pravda je taková, že jsme dětem na druhém stupni ZŠ vzali vzory, protože jsme nadanější děti nechali utéct na víceletá gymnázia. A místo nich do škol přicházejí handicapované děti, což může být přínosem v případě tělesného postižení, nikoli však duševního. Pozor, nepopírám že i styk s mentálně handicapovanými může být pro obě strany obohacující, nechť se však děje v rámci mimoškolních aktivit, nikoli však během práce ve škole. Vraťme se ještě k přirovnání se sportem. Každé dítě chce být nejlepší. Když nemůže z nejrůznějších důvodů vynikat v učení, najde si jinou oblast, kde může být nejlepší - např. v nekázni, v provokování učitele, šikanování spolužáků, ignorování školních povinností, v počtu nedostatečných... A jaký konečný důsledek tedy sociální inženýrství jménem inkluze do našich škol přineslo? Především převrácení pojmu znevýhodněný žák. Zatímco o nadané se starají na víceletých gymnáziích a o postižené pečují asistenti a další podpůrné instituce, obyčejní průměrní žáci, kteří zůstali na druhém stupni základek, se podle mě stali těmi znevýhodněnými. Jsou to děti, na něž se zapomnělo. Děti, na které se nedostávají stipendia ani granty. Je to budoucí většinová společnost, na niž si politici vzpomenou jednou za čtyři roky, až když budou potřebovat jejich hlas ve volbách. Vůbec to téhle generaci nezávidím.