Online archiv

Během léta sedm tisíc rodičů podepsalo petici proti metodické příručce ministerstva řešící sexuální výchovu na školách. Pokusím se o polemiku s názory rodičů, kteří se postavili proti.

Pročítala jsem si reakce ředitelů škol na návrh Evropské komise, že by se letní prázdniny roztáhly do čtyř měsíců. Děti by měly vždy dva týdny školu a dva týdny prázdniny. Prý by to podle Evropské komise pomohlo zaměstnanosti, ulevilo dopravním zácpám, pozvedlo turismus a kdesi cosi... Samé trochu vzdálené důsledky, které jsou vázané na ekonomiku, a nikoli na děti. Ovšem kupodivu i ředitelé škol to kvitovali s tím, že by děti alespoň tolik školní látky nezapomněly a nemusely by se první dva měsíce věnovat opakování. Také jsou prý děti po prázdninách kvůli novým „behaviorálním“ návykům těžko zvládnutelné.

Blíží se konec školního roku a v mnohých rodinách budou děti dostávat za vysvědčení odměnu. Pokud to nejsou příliš drahé věci či nepřiměřené sumy peněz, většina dospělých i dětí na tom nevidí nic špatného.

Školní rok opět utekl jako voda, v té rychlosti se člověk někdy nestačí ani zamyslet nad tím, co ho potěšilo, či zklamalo. Proto vlastně děkuji za tuto otázku. Začnu raději tou druhou částí, bude jistě kratší a hlavně skončíme tím pěkným. Když se tak zamýšlím… ve škole mě vlastně vůbec nic vyloženě nezklamalo. Ale bývám smutná z rodičů, kteří svým dětem nevytvářejí základní podmínky pro šťastné dětství a nepřipravují je na budoucí život. Zklamaná jsem občas z přístupu veřejnosti ke vzdělávání obecně, a to včetně politické reprezentace. Myslím si, že veřejnost není objektivně informována a velmi často k tomuto přispívají média, která informují jen o negativních situacích a problémech. Jako ředitelka a prezidentka Asociace ředitelů ZŠ jsem zklamaná z neřešení otázky úvazků ředitelů základních škol a z občasné snahy některých zřizovatelů o omezování právní subjektivity škol. Ale co byl nejhezčí zážitek? Jsem člověk, který se umí radovat z maličkostí i z každého dobře prožitého dne. Proto mám vždy radost, když vidím okolo sebe spokojené zaměstnance a usměvavé žáky. V naší škole během tohoto školního roku proběhla řada akcí, které doplňovaly vzdělávací proces, je těžké je všechny vyjmenovat, ale velmi silným zážitkem pro nás dospělé a hlavně děti byla návštěva večerní zoo v Plzni s následným přespáním ve škole. Celou akci organizovala školní družina. Žáci 4. třídy byli úspěšní v testování čtenářské gramotnosti, dokonce se zařadili mezi 10 % škol s vynikajícími výsledky – to vždy potěší. Velkou radost mám také z nové paní učitelky v mateřské škole, díky níž se mateřská škola proměňuje každým dnem. Dále mě potěšil velký zájem rodičů o naši školu, ať již při zápisu do základní, či mateřské školy. Věřím, že sklízíme ovoce za naši snahu, snahu o celkově kvalitní vzdělávání a chápání dítěte jako individuality. Když všichni pedagogičtí pracovníci i ostatní zaměstnanci vědí, kam škola směřuje, je to každodenní zážitek. Za tyto každodenní zážitky děkuji právě jim.

Karel Hvížďala od 60. let minulého století pracoval v časopise Mladý svět, nakladatelství Albatros a pak byl na volné noze. Podstatnou část svého živora strávil v exilu. Vytvořil přes dvacet knih rozhovorů, pět próz, přes dvacet rozhlasových her a knihy Moc a nemoc médií a Jak myslet média. Jak pohlíží novinář a spisovatel na vzdělávání a mediální výchovu?

Sympatického herce Studia Ypsilon možná znáte ze seriálu Ulice, hrál ve filmech Amerika, Mazaný Filip, Eliška má ráda divočinu, Učitel tance nebo Vyhnání z ráje. Je všímavým i vnímavým otcem čtyř dětí a své postřehy publikuje každý měsíc v časopise Děti a my. Zastihla jsem ho v předpremiérovém čase, přesto si našel chvíli a alespoň na pár otázek mi odpověděl.

Na pražskou Základní školu Petřiny – sever jsem nastoupila vloni na jaře jako učitelka prvního stupně. Do procesu jsem se dostala rychle bez dlouhého rozmýšlení. Složila jsem státní závěrečné zkoušky a pak se náhodou uvolnilo místo učitelky v nedaleké škole. Program Začít spolu, podle kterého se vyučuje na prvním stupni naší školy, mě oslovil, tak jsem nabídku bez velkého váhání přijala. Naskočila jsem tak trochu do rozjetého vlaku, jelikož bylo krátce po pololetí a hned jsem se stala třídní učitelkou třetí třídy.

Zdravá hravá změna jídelníčku

Režisér Břetislav Rychlík své filmové premiéry uvádí spíše jako soused, který vás má rád, než jako hvězda, která si zaslouží obdiv. Jak stihne být na několika místech najednou jsem pochopila, když jsme si poslední e-mail vyměnili o půlnoci a odpovědi přišly již ráno před šestou. Nejspíš přitom ještě venčil psa nebo chystal snídani své dceři?

Díl I: extraverze a introverze

Co si o tomto aktuálně diskutovaném problému myslí ředitelé škol?

Znají ho všichni výchovní poradci, kteří prošli vzděláním na filosofické fakultě a mnozí další, které ovlivnil svými názory dětského psychologa. PhDr. Václav Mertin působí jako vedoucí katedry psychologie, kde se specializuje na školní psychologii.