Online archiv

Ivan Nový, Sylvia Schroll-MachlPraha, Management Press 2005. 313 s.

Nakolik jsou předmětem mého odborného zájmu (mimo jiné) informace a psychologický pohled na ně, s chutí a zvědavostí jsem přečetl útlou knížku E. Mlezivy Diktatura informací - Jak s námi informace manipulují (Plzeň,Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2004, 133 s.).O informacích jako předmětu psychologického (a praktického) zájmu lze uvažovat: a) jako o nositeli znaků k poznání, uchopení reality, b) jako prostředku k ovlivňování interpersonálních procesů a vztahů, k přetváření (avytváření) reality (jak využít příp. zneužít psychologické vlastnosti informací k ovlivňování lidí). A právě tento druhý, sociálně psychologický a sociologický pohled na informace akcentuje E. Mleziva v uvedené publikaci.Jak uvádí sám autor:"Cílem publikace není systematické zpracování a celkový výklad informací. Při omezeném rozsahu se soustřeďuje na jejich psychosociální aspekty a na problémy, které v naší společnosti informacevytvářejí..."Namísto vytváření teorie si Mleziva všímá takových informačních fenoménů, jako jsou zdroje a typy informací, jejich kvantitativní a kvalitativní stránka, procesy výměny informací, funkce informací přizáměrném ovlivňování jedinců i skupin.Kromě úvodních"informací o informacích"(i když vztah informace - sdělení vnímám jinak než autor), mě osobně v publikaci nejvíce zaujaly pasáže o funkci záměrů obsažených v informacích, o možnostech odhalovánízáměrů a jejich využívání příjemci.Tato tematika totiž úzce koresponduje s mým dalším"životním"tématem - s psychologií moci (jejími druhy, formami, způsoby a prostředky prosazování). To, jakou moc nad námi mají informace (resp. ti, kdo jeprodukují) a proč, autor prezentuje na příkladech využívání záměrných informací v různých sférách života - především v politice (propagandě), v reklamě a v oblasti paranormálních jevů.Záměr, obsažený v informaci ať už v otevřené či skryté formě, představuje klíčovou kategorii při psychologické analýze sdělení. I když informace jsou schopny aktivovat naše emoce, (percepční a motivační procesy) samy osobě jsou psychologicky neutrální. Teprve náš záměr jim dává směr a cíl, vytváří jejich"užitnou"(a vlastně i směnnou) hodnotu. Kdo má informace, má moc. A kdo má moc, má informace. V našich záměrech lze vypozorovatnaše tendence k zacházení s mocí.Odhalení záměru obsaženého ve sdělení umožňuje lépe pochopit obsah a smysl sdělení, posoudit jeho pravdivost, motivaci autora, cílovost jeho komunikace, jednání, vypovídá leccos o vztahu mezi zdrojem informace a příjemcem.Pochopení záměru je základním předpokladem účinné a včasné obrany před manipulací, proti dezinformacím, fámám.Kromě výše uvedených pozitiv je mi blízký přístup E. Mlezivy k prezentaci informací. Autor neposkytuje návody. Popisem procesů zacházení s informacemi provokuje k samostatnému zamyšlení, k lepšímu porozumění a lepšíorientaci čtenářů v labyrintu informací. A jestli to byl jeho záměr, pak se mu vydařil.

Vladimír DočkalPraha Nakladaelství Lidové noviny 2005. 256 s.

Irvin D. Yalom, Ginny ElkinPortál, Praha 2005. 256 s.

Stanislav KratochvílPraha, Grada 2005. 110 s.

Důležitými faktory, které u mnoha žen ovlivňují vztah k vlastní sexualitě, jsou stud a zábrany. Ve své klinické praxi se s tímto fenoménem často setkávám - buď jako s něčím, co se ženě povedlo překonat, nebo jako s něčím, cojejí postoj formuje až doposud.

V letech 1999 a 2000 byl na území České republiky realizován výzkum postoje k menšinám. Respondentům byl předložen seznam skupin lidí a byli tázáni, koho by nechtěli mít za sousedy. V roce 1999 nechtělo mít za souseda HIVpozitivního člověka 21 % lidí (pro porovnání: nejneoblíbenější skupinou byli alkoholici, ty by za sousedy nechtělo 76 % respondentů). O rok později však projevilo nesouhlas s HIV pozitivními jako se sousedy již 47 % respondentů(první místo v neoblíbenosti zaujímali narkomané s 85 %). Netolerantnost respondentů tedy stoupla, i když je otázka, nakolik byly vzorky reprezentativní. V obou letech HIV pozitivní byli na žebříčku neoblíbenosti coby sousedé vpolovině čtrnáctipoložkového seznamu minorit.

HIV pozitivní lidé se musejí vyrovnávat vedle svého onemocnění i s reakcemi společnosti. Tyto reakce by se ovšem měly v mnohém změnit.Smrt Freddieho Mercuryho přitáhla pozornost světové veřejnosti k onemocnění AIDS.

Projektivní technika interpretace obrázků

Taylor, Lichtman a Wood zjistili pomocí nestrukturovaného rozhovoru s řadou pacientů, kteří zvládli zdravotní krizi, tři podstatné aspekty adaptace.Hledání smysluplnosti v tom, co se s člověkem děje. Ženy, které přežily rakovinu prsu, si vždy hledaly nějakou příčinu toho, co se stalo. I když šlo v některých případech o iluze, pomohly jim přežít. Více než polovina znich začala také uvažovat nad sebou samou, svým životem a svými hodnotami, což vedlo k vyšší osobnostní zralosti.Dalším aspektem adaptace je možnost události, které se s pacientem dějí, alespoň částečně sám řídit. Poslední charakteristikou úspěšného přístupu je pak schopnost vnímat pozitiva: pacientky se srovnávaly s těmi, které natom byly hůře, a posilovaly kladné sebehodnocení.

Vyrovnat se s omezením hybnosti bývá velmi těžké. Psychoterapeuti proto hledají možnosti, jak pacientům pomoci. Obracejí se přitom k podpůrnému přístupu i ke kognitivně-behaviorálním technikám. Hodit se mohou též prvkylogoterapie a různé další metody.Ilustrační foto (c) fotobanka.cz, petab

Když se řekne volná láska, leckomu se asi vybaví květinové děti a šedesátá léta minulého století. Tento koncept je však stále aktuální a tak trochu se týká každého, kdo žije partnerským životem.Předností volné lásky je opravdová upřímnost, tvrdí jedni.