Online archiv

stručněSpolečnost pro návykové nemoci ČLS JEP a občanské sdružení SANANIM vyhlašují soutěž o Cenu Jaroslava Skály 2004. O cenu se mohou ucházet autoři inovativních přístupů, článků, přednášek, publikací a výzkumů v oblasti prevence aléčby drogových závislostí. Vítěz ceny obdrží certifikát a finanční ohodnocení ve výši 10 000 Kč od České spořitelny, a.s., která je generálním sponzorem Ceny Jaroslava Skály. Podmínky soutěže: (1) písemný materiál (min. 20stran textu) v 5 kopiích; (2) profesní CV; (3) přihláška do soutěže; (4) doporučení od odborníka v oblasti AT. Materiály zasílejte na adresu: Drogové informační centrum SANANIM, Novovysočanská 604 A, 190 00 Praha 9. Kontaktníosoba: Eva Křížová, tel.: 284 825 817, E-mail: cenajs@sananim.cz. Termín přijímání přihlášek do soutěže: 1. 3. 2004. Práce budou hodnoceny odbornou komisí Společnosti pro návykové nemoci a cena bude vyhlášena na IX. celostátníkonferenci Společnosti pro návykové nemoci a 43. celostátní konferenci AT 24.-28. 5. 2004 ve Vojenské zotavovně Měřín.Bližší informace: www.sananim.cz.

Vysoké dávky alkoholu mohou poškozovat kognitivní (poznávací) funkce. Až do nedávna bylo ale jen málo známo o účinku středních dávek alkoholu u osob, které nejsou na alkoholu závislé. Weissenborn a Duka (2003) podali 95 sociálněadaptovaným osobám alkohol v dávce 0,8 g na kg tělesné hmotnosti nebo placebo. Alkohol zhoršil u těchto osob schopnost plánovat i prostorovou orientaci. Paměť byla zhoršena i v kocovině, a to více, než by odpovídalo pouzesnížení bdělosti. Uvedené se týká bezprostředních a krátkodobých poruch paměti. Alkohol však působí i těžké a dlouhodobé poruchy paměti a poznávacích funkcí. Parsons (1998) popisuje postižení kognitivních funkcí už o osob,které pijí týdně více než 21 standardních sklenic týdně (standardní sklenice odpovídá přibližně"malému pivu"nebo"malému panáku"). Tento autor hovoří o kontinuu od mírných poškození mozku u sociálněadaptovaných pijáků alkoholu až k těžkým poruchám u neléčených závislých. Kang a Gastfriend (2003) uvádějí, že okénka (mezery v paměti po požití alkoholu) nastávají často v důsledku rychlého zvýšení hladiny alkoholu v krvi amnohdy jsou předzvěstí rozvoje závislosti. Jiná nedávná práce popisuje zhoršení paměti, zejména ve složce výbavnosti, u osob, které prodělávaly odvykací stav po alkoholu. Moderní zobrazovací metody prokázaly u těžkých pijákůalkoholu úbytek mozkové tkáně - zejména v oblasti kůry čelního laloku, která souvisí s vyššími duševními funkcemi, a mozečku, který je důležitý pro rovnováhu a patrně i pro některé aspekty učení. Příznivou informací je to, že uabstinujících osob s takto poškozeným mozkem dochází k reorganizaci mozkových buněk a k zvětšování objemu mozkové tkáně. Tomu odpovídá postupné zlepšování paměti, prostorové orientace i pozornosti v průběhu několika měsíců ažjednoho roku. Výše uvedené skutečnosti jsou pro situaci v České republice významné s ohledem na zdejší vysokou spotřebu alkoholu. Csémy (2004) zjistil, že u šestnáctiletých středoškoláků došlo v posledním měsíci před šetřenímtřikrát a vícekrát častěji k opilosti u celých 13,5 % dotazovaných. Alkohol se u nás navíc často kombinuje s konopím, u něhož dochází také ke krátkodobým poruchám paměti. U těžkých kuřáků konopí nelze vyloučit ani dlouhodobápoškození. K dalším u nás dosti zneužívaným látkám, které mohou poškodit paměť a kognitivní funkce, patří benzodiazepiny a těkavé látky. Zmiňované poruchy paměti a kognitivních funkcí u dospívajících zhoršují školní prospěch akomplikují vzdělávání, u dospělých pak zhoršují pracovní výkonnost. Vztah mezi průměrným školním prospěchem a indikátory nadměrného konzumu alkoholu u šestnáctiletých středoškoláků (N = 3172) ukazuje tabulka. Mezi školníúspěšností (měřenou průměrným školním prospěchem) a nadměrným konzumem alkoholu je statisticky významný vztah, který lze interpretovat tak, že mezi studenty s horším prospěchem je vyšší výskyt nadměrného konzumu alkoholu. Vztahplatí pro celý soubor, ale také pro obě pohlaví zvlášť. S ohledem na metodu výzkumu nelze zjištěnou asociaci interpretovat pouze kauzálně. Výsledek je však ve shodě s pracemi, které upozorňují, že alkohol zhoršuje poznávacíschopnosti a studijní výkonnost.

To říká Vendula Kodetová, dramaturgyně Bohnické divadelní společnosti.

Prosociální chování je důležitý společenský jev, je to jakýsi protipól nevyprovokované agresivity a nejspíše i veškerého jiného špatného (asociálního, antisociálního) chování. Zkuste si zapsat své představy o prosociálnímchování a odhadněte, jaký podíl na něm mají muži a ženy zvlášť - a pak se podívejte na následující seznam příkladů prosociálního chování:1.Životní dráha svatých. Svatí, světci jsou známi jako dobří lidé naplnění křesťanskou láskou, žijí mezi ostatními, neponechávají si nic pro sebe, ale využívají všech darů k obecnímu prospěchu, hledí sami na sebe jako nadlužníky všech, přátel i nepřátel, moudrých i hloupých (podle sv. Bernarda z Clairvaux). Pramen:D. Attwater: Slovník svatých. Uvedeno je 411 svatých, uznávaných církví. Z toho 327 světců, 84 světic, tedy 79,6 % mužů, 20,4 % žen.2.Tvůrci etických systémů. Jde o jedince, kteří se o problematiku nejen hluboce zajímali, nýbrž měli i silnou potřebu vnést do problematiky více porozumění. Pramen: A. Anzelbacher: Úvod do etiky. Uvedeno je 31 tvůrcůetických systémů, od Platóna pro T. Adorna, všichni muži.3.Laureáti Nobelovy ceny za mír. Podle závěti Alfreda Nobela se cena uděluje každoročně tomu,"kdo učinil nejvíce pro sbratření národů a zrušení či zmenšení armád nebo se zasloužil o uspořádání a podpisy mírovýchkongresů."Pramen: S. Kovářová: Laureáti Nobelovy ceny za mír. Uvedeno je 84 osobností, které získaly tuto cenu v časovém rozmezí 1901-1997, z toho 76 mužů a 8 žen, tedy 91,3 % mužů, 9,7 % žen.4.Odpůrci totalitního režimu. Nositelé aktivního odporu proti totalitnímu režimu jako zlu jsou osobnosti s několika základními předpoklady: intelektový rozhled, osobní statečnost na základě psychosociální zralosti, velmivysoké ocenění morálních hodnot, jako je pravda, svoboda, spravedlnost. Během čtyřicetileté existence (1948-1989) režim vyprodukoval několik tisíc politických procesů s čtvrt milionem obětí. Čím větší politické provinění protitotalitě, tím vyšší trest, včetně trestu smrti. V seznamu 233 občanů popravených za"protistátní činnosti"(Lidové noviny 16. 2. 1991) bylo 232 mužů a jedna žena, dr. Milada Horáková, tedy 99,6 mužů, 0,4 % žen.(Pramen: F. Gebauer: Soudní perzekuce politické povahy v Československu 1948 - 1989.)5.Zakladatelé nadací. Nadace je účelové sdružení, rozhodující o užití určitého majetku. Je zřizováno k obecně prospěšným cílům. Pramen: Encyklopedie Diderot, verze 2000. Pod heslem"mecenáš"je uvedeno 31zakladatelů nadací z našich zemí, z toho 29 mužů a dvě jména rodin. Budeme-li předpokládat, že jedna z rodin byla vedena spíše mužem, druhá spíše ženou, pak máme poměr 30:1, tedy 96,7 % mužů, 3,3 % žen.6.A Hrdinové. Nositelé vyznamenání"Za hrdinství"uděluje prezident republiky osobám za hrdinství v boji a těm, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značnýchmateriálních hodnot. V letech 1995-2002 bylo uděleno celkem 95 těchto vyznamenání, z toho muži dostali 90 medailí, ženy 5 medailí. (Zdroj: www.hrad.cz)6.B Stateční. Medailí"Za statečnost"udílené ministrem vnitra ČR a ředitelem HZS za uplynulé (cca jednoroční) období bylo dne 9. 5. 2003 vyznamenáno celkem 6 zachránců, kteří s nasazením vlastního životazachránili jiné ohrožené osoby. Celkem bylo vyznamenáno šest zachránců, všichni muži. (Zdroj: www.mvcr.cz/casopisy/150hori/2003)7.Dárci krve. Kdo bezplatně daruje krev, je nejspíše pozitivně motivován vůči druhým lidem. Pramen: L. Michálek: Průzkum motivací k bezpříspěvkovému dárcovství krve. Transfůze dnes, 6, 2004. Ve zkoumaném vzorku mužidarovali krev celkem 5660 krát, ženy celkem 2284 krát, podíl mužů je tedy 71 %, podíl žen 29 %.

Do seznamu rizikových faktorů pro vznik duševních chorob přibyl další - stres matky během těhotenství. Podle metaanalýzy, která byla uveřejněna v lednovém čísle časopisu Psychological Bulletin, ovlivňuje stres matky jejíhormonální rovnováhu, což negativně působí na vyvíjející se plod. V pozdějším věku je u dětí, které byly tomuto zvýšenému riziku v prenatálním období vystaveny, vyšší pravděpodobnost vniku schizofrenie, poruch chování, depresei dalších obtíží a chorob. Autoři této analýzy z lékařského centra univerzity v nizozemském Utrechtu zkoumali 255 výzkumů, které se zabývaly vlivem prostředí embrya (lidského i zvířecího) v těle matky na pozdějšípsychopatologii. Jak u lidí, tak u pokusných hlodavců byla opakovaně zjištěna souvislost mezi stresem matky v období gravidity a psychopatologií (resp. behaviorálními změnami u zvířat) potomků v pozdějším věku. Nebyl všakprokázán jednoznačný mechanismus, který je za tuto souvislost zodpovědný."Vystavení mateřskému stresu může být spojeno s abnormalitami ve vývoji mozku,"říká hlavní autorka analýzy, Anja Huizinková. Tyto odchylkymohou významně působit na pozdější chování dítěte. Huizinková se domnívá, že prenatální stres matky není spojen s rizikem vzniku jedné konkrétní duševní poruchy. Tuto teorii však zastává řada jiných vědců. Ti se nejčastějidomnívají, že prenatální stres podmiňuje pozdější riziko vzniku schizofrenie. Výzkum z roku 1998, který vedl nizozemský profesor Jim van Os z Maastrichtské univerzity, se zaměřil na vztah mateřského stresu způsobeného německouinvazí v roce 1940 a pozdější psychopatologií u dětí, jejichž matky byly v tomto období těhotné. Podařilo se shromáždit údaje o 100 000 lidech, jejichž matky byly v období invaze těhotné. Autoři zjistili, že u těchto lidí bylstatisticky významně vyšší výskyt schizofrenie ve srovnání s osobami, které se narodily o rok dříve, resp. o rok později. U afektivních poruch nebyly rozdíly zjištěny. Rozhodující jsou přitom zejména počáteční fáze těhotenství(první a druhý trimestr), kdy probíhají klíčové fáze vývoje mozku dítěte. Mezi vědci panuje shoda v tom, že stres matky působí na plod hormonálními mechanismy. Jeden takový mechanismus byl objeven během výzkumů na zvířatech.Klíčovou roli v něm hraje hypotalamo-hypofyzární-nadledvinová osa. Dlouhodobá aktivace tohoto systému u matek může vést k jeho dysregulaci - u dítěte pak může docházet k poruchám v regulaci stresových hormonů. To má za následekporuchy v emoční sféře a obtíže při zvládání stresových situací. U zvířat bylo prokázáno, že nadměrné vystavování plodu působení stresových hormonů před narozením vede k poklesu počtu receptorů citlivých na stresové hormony vhippokampu. Tato oblast mozku hraje důležitou roli při stresových reakcích. K podobnému snížení citlivosti hippokampu by mohlo docházet i u lidí, k ověření této hypotézy však bude nutný další výzkum.

Pacient je normální člověk, který shodou okolností právě trpí duševní poruchou, říká psycholog Petr Goldmann. Proto také řada pacientů s lékaři ráda spolupracuje, pokud se s nimi zachází vlídně.