Online archiv

Knihu Partneři a rozchody vydal psycholog Jeroným Klimeš poté, co vnitřně zpracoval prožitky z bolestného rozchodu po dlouhodobém vztahu. Od té doby, co má za sebou boj se zhoubným nádorem, tvrdí, rozchody dokážou člověka psychicky vyčerpat a zlomit hůř než rakovina.

Anketa

Zdálky vypadá jako každá jiná kaple, brzy vás ale upoutá zlatá socha psího anděla na věži, která má otevírat zemřelým mazlíčkům cestu do „psího nebe“. Vitrážová okna zdobí psí motivy, stěny tisíce vzkazů, které zde zanechali majitelé již zesnulých psích miláčků. Milovník psů 61letý Stephen Huneck ji postavil ve Vermontu roce 1997. Je jediná na světě a navštívilo ji více než 40 tisíc lidí. Možná by o podobné zařízení byl zájem i u nás, soudě podle poptávky služeb psích hřbitovů. Ten pražský ve starých Bohnicích je už přeplněný, v Jedlové poblíž Mariánských Lázní můžete nechat svého zemřelého pejska (i jiného domácího mazlíčka) nejen pohřbít v rakvi, ale také se s ním za poplatek 500 Kč rozloučit ve smuteční síni. Pocity při úmrtí psa se často podobají smutku při ztrátě blízké osoby. I veterinářka Hana Žertová doporučuje, abychom si nechali čas na truchlení. „Člověk uvolní emoce, pobrečí si, vzpomene na všechno pěkné, co se psem zažil. První dny ho vidí všude, nachází hračky, chlupy, okousané věci, venku si připadá jako bez ruky. Po pár týdnech je schopen uvažovat racionálně a zodpovědně. A to je teprve okamžik, kdy by měl případně začít přemýšlet o novém psovi.“ Dalšího psa doporučuje zejména do rodin s dětmi. „Nejlépe štěně, to zažene všechny chmury. Je však třeba počítat s tím, že je nečistotné a je potřeba ho vychovat. Mladý pes je velice náročný na čas, starší pes z útulku zas může mít spoustu zlozvyků nebo nepředvídatelných reakcí. Předchozího psa si většinou pamatujeme jen z té dobré stránky, a pak se nám nový psík může zdát zlobivý a nevděčný,“ říká Hana Žertová.

Podle britského serveru Daily Mail prokázal výzkum vědců ze Spojených států, že strava s vysokým množstvím vlákniny snižuje u žen reprodukční schopnosti. Veškeré pojídání celozrnných výrobků, těstovin a dalších potravin s vysokým obsahem vlákniny se ukazuje jako kontraproduktivní, podle výzkumu totiž může narušit hormonální rovnováhu ženy. Vědci zkoumali 250 žen v plodném věku po dobu dvou let a zjistili, že čím více potravin s vysokým množstvím vlákniny jedly, tím více se snížila hladina hormonů zásadních pro schopnost reprodukce. U žen se navíc objevila takzvaná „anovulace“ (nepřítomnost ovulace), tedy situace, kdy žena prochází menstruačním cyklem, ale její vaječníky selhávají při uvolnění vajíčka. Podle předchozích studií dochází k anovulaci při poklesu hladiny hormonů v důsledku extrémních výkonů, úzkosti nebo stresu. Takové situace nastávaly například během války, kdy v důsledku nedostatku jídla a přehnaného psychického i fyzického vypětí docházelo u žen k této samovolné sterilizaci. Nová studie však poprvé dokazuje nebezpečí zdravé výživy při snaze o početí dítěte.

Výtvarní k Mike Stilkey maluje svá umělecká díla zásadně na hřbetech knih. Ke svému dosud největšímu výtvoru využil 500 knih, které byly slepeny k sobě, aby se dílo nerozpadlo. Jeden z jeho nejmenších artefaktů (na snímku) se jmenuje Šedá kočka. Je vytvořena na vazbě jedenácti knížek a docela dobře by se vyjímala i v domácí knihovničce. Stilkey, kterému je 34 let, nejraději používá silnější knihy s pevnou vazbou, případně maluje i na hřbety objemných časopisů a říká, že k této technice ho inspirovaly postavy ukryté v knihách, které ožívají jen v představách čtenářů. Možná, že by podobné umělecké dílo našlo uplatnění i u vás doma - podle výzkumu České akademie věd má totiž 99 procent českých domácností vlastní knihovnu. Patříme k nejnáruživějším čtenářům na světě a na poměrně malém tuzemském trhu působí 4000 nakladatelství. Nakladatelé se však teprve nedávno začali cíleně orientovat na menší náklady jednotlivých titulů - mnohé těžko prodejné starší tituly plnící sklady či pulty obchodů s levnými knihami by mohly posloužit právě jako „plátno“ pro podobná umělecká díla.

Sloupek Terezy Boehmové

Myslím, že to není jen český problém. Ne nadarmo jsme měli více než půlstoletí společné dějiny. I tak se ovšem na Slovensku díváme na Čechy jako na ty, kteří se dokážou více ozvat a stát si za svým. A to ve vícero oblastech. Kdeže by náš Ústavní soud rozhodl, že předčasné volby jsou protiústavní. Kdeže by naši představitelé stran či vlád odešli poté, když se jim dokáže, že kradli ( jak tomu bylo u vás s premiérem Grossem). A házení vajíček na politiky? Vždyť u nás při pokojné a tiché demonstraci proti režimu v Číně zatýkali naše vlastní lidi (i profesory a docenty), a to nejen čínští bodyguardi, ale i slovenští policisté. Myslím, že Slováci si ještě více než Češi nechávají šlapat po hlavě.