Online archiv

Skupina 18 mladých Romů z Ostravska podala k Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnost na Českou republiku kvůli tomu, že se cítili diskriminování tím, že byli v letech 1996 až 1999 umístěni do zvláštních škol.Jejich právní zástupci žádali přezkoumání tohoto rozhodnutí s poukazem na to, že příslušné testy nebyly věrohodné a že rodiče dětí nebyli dostatečně informováni o důsledcích svého souhlasu s tímto krokem. Školský úřad v Ostravěžádost odmítl a ústavní soud se stížností na jejich údajnou diskriminaci odmítl zabývat. K výkladu, že k žádné diskriminaci nedošlo, se začátkem února šesti hlasy proti jednomu přiklonil i soud ve Štrasburku.Autoři stížnosti, podané do Štrasburku už v roce 2000, tvrdili, že s romskými dětmi se v českých školách zachází jinak než s ostatními, že"z rasově neutrálního hlediska"nelze vysvětlit vysoký podíl romskýchdětí ve zvláštních školách a že diskriminaci Romů v České republice potvrzují i některé mezinárodní organizace. Štrasburský tribunál sice ve zdůvodnění rozsudku uvedl, že stížnost je založena na některých vážných argumentech aže bere v úvahu i znepokojení některých organizací nad přístupem k romským dětem v ČR, nemyslí si však, že by postup českých úřadů byl diskriminační. Podle soudu nemají pravidla pro přijímání do zvláštních škol rasový podklad ačeská vláda prokázala, že tyto školy nepřijímají jen romské děti. Ve verdiktu se dále uvádí, že rodiče dětí zůstali většinou pasivní, ale pokud požádali o přeřazení dítěte do běžné základní školy, bylo jim vyhověno.Ministerstvo školství verdikt přivítalo."V žádném případě nebylo upřeno dětem právo na vzdělávání a ani nebyla žádná diskriminace kvůli etnické příslušnosti. K tomu, aby dítě bylo do té školy umístěno, musel dátsouhlas rodič, to je jedna věc a druhá, důležitá věc byla, že bylo potřeba i vyšetření pedagogicko-psychologické poradny,"uvedla v České televizi tisková mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Naopak ředitele občanskéhosdružení Vzájemné soužití Kumara Vishwanathana rozsudek rozladil."Nejvíce mě zklamalo, že rozsudek zní, že není žádná diskriminace a také zdůvodnění, že je to právo státu, aby zařídil školy, které jsou přizpůsobenypotřebám dětí. Soud ale nechápe, že zvláštní školy nebyly proto, aby podpořily schopnosti dětí, ale spíše, aby byly segregované od ostatních dětí. Navíc je pak znevýhodňovaly při dalším vzdělávání,"uvedl v deníku Právo.Většina rodičů 18 Romů chce ve sporu pokračovat. Tvrdí totiž, že nebyli dostatečně informováni o tom, jaké nevýhody jejich děti po přeřazení na zvláštní školu čekají.Čerstvý příklad ze Vsetína ovšem ukazuje, že realita při zařazování dětí do škol bude trochu jiná, než jak ji popisují romští aktivisté: o to, aby jejich děti docházely na běžné základní školy, totiž často nemají zájemsami Romové. Vsetínská radnice prostřednictvím svých romských terénních pracovníků jako každý rok apelovala na rodiče romských předškoláků, aby své děti zapsali do základních škol. Výsledek? Z 20 nových školáků jich do základníškoly nechali zapsat rodiče 11, rodiče ostatních zvolili pro své děti školu se speciálním výukovým programem."Informovali jsme je o výhodách základní školy především ve vazbě na následující vzdělání,"uvedla romskáterénní pracovnice Gabriela Běťáková. Dlouhodobé praktické přípravě na zápis romských dětí se intenzivně věnovali také pracovníci místních neziskových organizací, které s Romy pracují (Charita Vsetín a Diakonie ČCE)."Problém je, že Romové berou speciální školu jako romskou školu, proto je pro ně samozřejmé, aby i jejich děti ji absolvovaly. Navíc, protože jim nikdo s výukou nepomáhal, oni svým dětem nepomohou také,"řeklapracovnice charity Denisa Janušová.

Je to několik let, co se pár desítek romských rodin z Ostravy z podnětu převážně romských aktivistů obrátilo na mezinárodní soud se žalobou na český stát. Důvodem bylo údajné neoprávněné vřazování romských dětí do zvláštníchškol. Soud nyní rozhodl, že žaloba je neoprávněná. Pokusme se o střídmý, nepolitický pohled na tento problém.Když koncem 90. let opouštěli základní školu na proslulém romském sídlišti Chanov u Mostu první absolventi, většina z nich se více či méně úspěšně pokusila pokračovat na učilištích.

Oběd má představovat 35 % denního příjmu energie. Přidáme-li ještě dopolední svačinu, která je pro mnoho dětí zároveň i snídaní, zjistíme, že polovinu doporučeného energetického příjmu zkonzumuje školák mimo rodinu. Víme, coděti skutečně jedí, jestli jim ve škole chutná a zda jim porce stačí?Ve školní jídelně obědvá většina druháků, ale víc než třetina šesťáků v ní nejí nikdy nebo jen výjimečně.

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice (označovaný jako Bílá kniha) se měl stát východiskem pro transformaci českého vzdělávacího systému. Bílou knihu schválila vláda v únoru 2001 jako programový dokument pronejbližších pět let. Už tehdy však bylo jasné, že transformace českého školství se protáhne na podstatně delší dobu.Bílá kniha se měla stát východiskem pro reformu školství. V praxi však zůstávají některé její stránky nepopsány.

Škola je prostředí jako stvořené pro konflikty. Nejenže tu vznikají stejně jako v"normální"firmě mezi jednotlivými jejími pracovníky, ale vzhledem k pestré vztahové síti v jejím prostředí se objevují v různéintenzitě mezi rodiči a učiteli, učiteli a žáky i mezi žáky samotnými. Podle psychologa Petra Kříže je při řešení konfliktů nutné, aby se jeho aktéři zbavili myšlenky, že jejich názor je jediný možný.Petr Kříž: Když rodič učiteli naznačí, že se mu něco v jeho přístupu k dítěti nelíbí, pedagog to obvykle vnímá jako útok na svou osobu.

Evropská komise přijala plán, který má už od školních lavic povzbuzovat výuku a rozvíjení ducha podnikavosti v Evropské unii. Komise doporučila členským zemím sérii opatření: zahrnout výuku podnikavosti do osnov všech typů škol,povzbuzovat spolupráci mezi školami a místní podnikatelskou komunitou, zakládat malé studentské podniky apod. Zejména na vysokých školách technického směru by měl duch podnikavosti prolnout různými přednáškami. Žádoucí jerovněž zapojit do výuky podnikatele v roli pedagogů či vyměňovat si praktické poznatky škol o úspěšných příkladech. Evropská komise argumentuje i tím, že zhruba pětina studentů, kteří se zapojili do činnosti malýchstředoškolských firem, si po studiích zakládá vlastní podniky."Potřebujeme systematický přístup k výuce podnikavosti na všech úrovních, od základních škol až po univerzity,"uvedl místopředseda komise GünterVerheugen.

"Seš dobrej, hustej, borec"- těmito slovy si žáci od 12 do 16 let nejčastěji vyjadřují obdiv. Svoji náklonnost ke kamarádům ovšem neventilují jen těmito třemi výrazy, ale i mnoha dalšími slovy: super, ekšn, spešl,king, good týpek, bomber... Oblíbenými výrazy jsou i milášek či jedi, které si žáci vypůjčili z populárních filmových sérií. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu, který loni v prosinci uskutečnil na základních a středních školáchÚstav pro jazyk český ve spolupráci s agenturou Factum.Stejně pestrá je ovšem i skladba nadávek žáků. Ač se na prvních místech drží"klasická"slova jako debil, blbec, kráva, kretén či vůl a pár velmi hrubých vulgarismů z oblasti lidské anatomie, které výzkumníci aninechtěli zmiňovat, další výrazy prozrazují značnou vynalézavost dětí při jejich vymýšlení. Lingvisté se tak mohou zamýšlet nad tím, kde se vzala slova jako socka, mentos, defoun, trapka, tydýt, tupan, lemrouch či ciment.Nejneobvyklejší jsou slovní spojení, kterými žáci chtějí urazit někoho druhého: subatomární kvarkový neutrino, větší lama než ty neexistuje, blbej jako pumpa na saně, smrdíš a nejde to umejt. Výzkumníci narazili i na nadávku"horníku", jejíž vznik je jim záhadou. Naopak slova jako vůl či kráva už mnohé děti nemají za nadávku, ale běžně jimi oslovují kamarády, či je dokonce používají jako pochvalu.Pokud děti chtějí svým rodičům udělat radost, oslovují je maminko, mami, mamčo, tatínku, tati, taťko, přičemž dívky užívají víc citově zabarvená slova (maminka, taťulda apod.). Když žáci mluví o rodičích se svými kamarády,obvykle volí neutrální výrazy jako mamka, máma, taťka, táta, přičemž chlapci užívají i označení matka či fotr. Když ovšem rodiče nevyhoví přání dítěte a ono ví, že ho neslyší, nerozpakuje se říci i mnohem tvrdší výrazy: nejenmatka, ale i kráva, nejen fotr, ale i debil. A to není vše: mezi desítkou nejčastějších negativních výrazů pro rodiče se objevily i velmi hrubé vulgarismy drsně opisující mužské a ženské genitálie.Oproti minulosti je slang dnešních školáků mnohem vulgárnější."Děti do dotazníků vyplňovaly výrazy, které jsme pak ani nemohli publikovat. Byly tam i výrazy, které jsem nikdy neslyšela,"uvedla v deníku Lidovénoviny Jarmila Bachmannová z Ústavu pro jazyk český. Pro polovinu dotázaných dětí jsou nadávky přirozenou součást mluveného jazyka, třetina si myslí, že bez nich mluvit vůbec nejde. Jen třetina dětí ve věku 12 až 16 let uvedla,že slušní lidé nadávky nepoužívají. Výzkum potvrdil, že dívky jsou při užívání nadávek mnohem zdrženlivější. Ukázal také, že děti mají v této oblasti kromě vrstevníků"vzor"také ve svých rodičích: nadávku mohou častoslyšet od 27 % otců a 15 % matek.Výrazným znakem slangu dnešních dětí je fakt, že je značně proměnlivý, takže třeba za půl roku by výzkumníci mohli dojít k jiným výsledkům."Záleží třeba na tom, co zrovna například běží v televizi, jaké jsou jejichoblíbené pořady. Děti si říkají i podle oblíbených filmových hrdinů,"uvedla J. Bachmannová. Žáci rádi tvoří slova, která se odlišují od obecné češtiny a každý takový"vynález"je vrstevníky oceňován. Výzkumukázal, že rozdíly v nadávkách a osloveních lze najít třeba i mezi dvěma školami v jednom městě, dokonce i ve dvou paralelních třídách v jedné škole. Podle J. Bachmannové však přesto slovo vůl hned tak zřejmě nezmizí.Co čumíš, ty slabčáku a beďarová opice?!

Evropská komise vyzývá školní děti z členských a kandidátských států EU ve věku mezi pěti až šestnácti lety k účasti v soutěži škol v rámci pravidelné akce Zelený týden. Tématem letošního ročníku soutěže je problematikabiologické rozmanitosti (biodiverzity). Soutěží se ve dvou kategoriích: 5 až 10 let a 11 až 16 let. Mladší školní děti soutěží v kresbách a malbách ukazujících přírodu v jejich okolí s druhovou rozmanitostí rostlin i živočichů.Starší děti mají zasílat krátká digitální videa (maximálně tři minuty) o přírodě v místě, kde žijí a o pestré směsi rostlin a živočichů, jež ji tvoří. Důležitý je také pohled na aktivní zapojení mládeže do péče o přírodu.Starší děti mají pracovat v týmu maximálně čtyř žáků. Výsledky soutěže budou prezentovány při Zeleném týdnu mezi 30. květnem a 2. červnem v Bruselu. Tři nejlepší účastníci v každé kategorii obdrží pozvání do Bruselu. Svyhodnocením soutěže bude Evropské komisi pomáhat porota složená z učitelů z celé Evropy, kteří se věnují problematice životního prostředí. Díla je nutné zaslat nejpozději do 25. března v elektronické podobě prostřednictvímjednotlivých škol, a to na formuláři, který je i v češtině k dispozici na stránkách http: //greenweek2006.eun.org/ww/cz/pub/greenweek 2006/home.htm. Pro podrobnější informace se lze obrátit na Chrise Coakleho(greenweek@eun.org).

V literární soutěži Můj internetový ochránce mají děti popsat bytost nebo věc, která vystupuje jako průvodce a ochránce dětí a mladých lidí při jejich dobrodružných cestách po internetu, může být vybavena zvláštními, inadpřirozenými vlastnostmi. Hrdina má děti provázet a chránit při jejich mailování, chatování, brouzdání, hraní si a veškerém pohybu na internetu. Výhercem soutěže se stane autor (kolektiv autorů), který najde takového hrdinu -maskota, popíše jeho vlastnosti a vytvoří povídku, kde tento hrdina prokáže své vlastnosti v akci. Vítězná povídka by měla být ilustrovaná akčními obrázky a obsahovat namalovaný portrét hrdiny - maskota. Literární práce můžemít formu prózy, poezie nebo komiksu. Soutěž je určena autorům ve věku od 10 do 16 let (žáci 5. až 9. tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií). Účastnit se mohou jednotlivci, ale také kolektivy dvounebo několika autorů. Maximální rozsah práce je omezen na 2000 slov (zhruba pět až sedm stran A4 včetně obrázků). Soutěžící mohou své literární příspěvky posílat přímo nebo prostřednictvím své školy v digitální formě na emailsoutez@saferinternet.cz, a to nejpozději do 31. května. Společně s vlastním příspěvkem je nutné zaslat kontaktní údaje soutěžícího (jméno, adresa, e-mail, telefon) i jeho školy (název a adresa, navštěvovaná třída, telefon) anázev příspěvku. Více informací na www.saferinternet.cz.

Celostátní akce Sdružení Mladých ochránců přírody nazvaná Hledání jara proběhne o víkendu 8. a 9. dubna. Je určena pro všechny přátele přírody (dospělé, rodiny, dětské kolektivy...). Pokud zmíněný víkend vyrazíte do terénu,sledujte následující projevy jara: kvete modřín, nikde není sníh nebo led, na kupkách jsou vidět mravenci. Výsledky pozorování posílejte na adresu Sdružení MOP, poštovní přihrádka 447, 111 21 Praha 1 nebo email CDM@smop.cz(pokud připíšete jméno a adresu, obdržíte na závěr akce stručné vyhodnocení). Závěry budou zveřejněny 5. května na www.smop.cz.

Hnutí Brontosaurus vyhlásilo třetí ročník soutěže kreslených a fotografických vtipů s tematikou životního prostředí Ekofór. Soutěží se ve třech kategoriích: kreslené vtipy soutěžících do a nad 15 let, fotografické vtipy bezrozdílu věku. Každý se může ve své kategorii zúčastnit maximálně se třemi vtipy, které je nutné opatřit následujícími údaji: jméno, adresa, věk, kontakt (telefon nebo e-mail), kategorie a název či krátký popis díla. Kreslenévtipy mají mít formát A4 nebo A5, foto-vtipy velikost nejméně 10 x 15 cm. Práce lze zaslat poštou na adresu Hnutí Brontosaurus, Orlí 5, 602 00 Brno nebo e-mailem na ekofor@brontosaurus.cz (v rozlišení 300 DPI). Uzávěrka soutěžeje 14. dubna. Vtipy bude hodnotit jak odborná porota, tak i veřejnost na stránkách http: //ekofor.brontosaurus.cz, kde se také lze dozvědět další podrobnosti.

Budoucí školní úspěšnost dětí lze lépe než z inteligenčního testu předvídat z jejich vnitřní disciplinovanosti a vnitřní kázně. Vyplývá to z výzkumu Pensylvánské univerzity, o němž informoval časopis Psychologie dnes. Tentovýzkum nejen ukázal známou pravdu, že všeobecně úspěšnější jsou děti s vysokou mírou sebekázně, překvapivým zjištěním však bylo, že na této vlastnosti záleží i mnohem více než na tom, jaké hodnoty se objeví ve výsledku testuIQ. Autoři výzkumu z tohoto závěru vyvozují, že mnoha inteligentním dětem by k lepším školním výsledkům pomohl trénink sebeovládání a vnitřní disciplíny.