Online archiv

Mariusz Szczygieł je pro Čechy záhada. Brilantní polský spisovatel, který píše o Češích pro Poláky a jeho knihy přitom hltají tisíce čtenářů po celém světě. Ví se o něm, že jej fascinuje Halina Pawlowská, se sochařem Davidem Černým létal v jeho soukromém letadle a přátelil se s filozofem Egonem Bondym. Co si ale myslí o českých školách?

Vodní projektový den na školách ve třech městských částech v Praze

Metodu kritického čtení si obvykle spojíme s výukou humanitních předmětů. Dokážeme si představit, že rozebíráme historické texty či díla literátů. Jak ale tyto metody využít v exaktních předmětech? Vyzkoušeli jsme si je s učiteli na tématu Objevy Edisona a byli jsme mile překvapeni výsledkem. „Učení“ může být pouhým časem stráveným ve škole, jakkoli, resp. i čímkoli stráveným. „Učení“ ale může být i poznáváním, které přináší radost a potěšení z dobrodružných objevů.

V minulém čísle Rodiny a školy psala Radka Kvačková o tom, že stýskání dětí je normálním jevem a školy v přírodě mohou být pro mnohé školou povinné utrpením. Jak to udělat, aby si děti pobyt se školou užily a netrápily se?

Dnešní schůzku na ZŠ Bílá jsem si domluvila s paní ředitelkou Májou Biherelovou. Přemýšlela jsem, odkud je mi povědomá, a při vstupu do jídelny jsem si pomyslela, že i tuto paní kuchařku odněkud znám. A opravdu, moje domněnky mi potvrdila vedoucí školní jídelny, velmi sympatická paní Iva Lišková. Školní jídelna byla v televizi v pořadu „Ano, šéfe!“ a já zrovna tento díl, kde si jídelna vedla velice dobře, sledovala.

V rámci literatury o výchově a vzdělávání zapomínáme na staré klasiky vlastní literatury. Při otevření knihy rozhovorů Karla Čapka s prvorepublikovým prezidentem Masarykem se snad každý pozastaví nad moudrostí a nadčasovostí Masarykových myšlenek v rámci výchovy i nad naší vlastní neschopností je realizovat.

Proč jste si (ne)zvolili spolupráci se společností Eurest pro vaši školní jídelnu? Zeptali jsme se ředitelů škol.

Už delší dobu se v České republice řeší, proč řada romských dětí selhává ve školském vzdělávacím systému. Velké procento těchto dětí má stanovenou diagnózu lehké mentální retardace a navštěvuje základní školu praktickou. S tím nutně souvisí i problematika diagnostiky těchto dětí v poradenských pracovištích. Nezbytnou podmínkou stanovení diagnózy lehké mentální retardace je psychologické vyšetření, jehož zpravidla nejdůležitější součástí je inteligenční test. Analýza se věnuje jednomu z těchto testů a předkládá možné odpovědi na otázku, zda nejsou romské sociálně vyloučené děti testem znevýhodněny, a pokud ano, jakým způsobem.

Polovina dětí nemá svůj vzor! Čím nižší socioekonomický status rodičů, tím méně jejich děti věří škole jako instituci! Více než třetina dětí v ČR nepovažuje své otce za hodné! Děti, které aktivně tráví volný čas, se cítí v životě více šťastné než děti ostatní! Tyto a mnohé další nejnovější poznatky ze života současných dětí přinesl unikátní výzkum „Hodnotové orientace dětí ve věku 6–15 let“, který realizoval Národní institut dětí a mládeže v letech 2010 až 2011. Tazatelé vyzpovídali 2 238 dětí z celé ČR, které tvořily reprezentativní vzorek. Dále proběhlo 16 skupinových polostrukturovaných rozhovorů s žáky základních škol, jichž se celkem zúčastnilo více jak 100 dětí. Získané výstupy jsou určeny nejen realizátorům projektu Klíče pro život, ale všem pracovníkům, kteří se věnují dětem a mládeži ve školních družinách, školních klubech, střediscích volného času a v nestátních neziskových organizacích, a další široké veřejnosti, třeba rodičům dnešních dětí. Seznamováni s nimi budou u tzv. kulatých stolů, kde se také povede o těchto zjištěních odborná diskuse.