Online archiv

Čekají vaše dítě přijímačky na střední školu? V této příloze každý měsíc najdete průvodce krok za krokem přípravou na zkoušky.

Přinášíme reportáž ze školy Solvik, ve které se intuitivní pedagogika uplatňuje v praxi. Možná vás oceňování záškoláctví a štípání dříví ve výuce uvede do rozpaků. Nutno ale uvést, že výsledky má tato pedagogika více než dobré. Běžné školní ráno má svůj počátek už kilometr před samotnou školou, neboť i cesta dětí do školy zaujímá důležité místo ve výchovně-vzdělávací koncepci. Jako i jinde, přijíždějí děti autobusem, anebo je přivážejí rodiče – avšak vystoupit z auta přímo přede dveřmi školy možné není. Do školy se chodí pěšky, a to od autobusové zastávky a většinou po štěrkové cestě podél lesa. Kdo chce, má možnost vydat se přes les, neboť taková ranní procházka je obohacující v každou roční dobu. Během čtvrthodinky chůze získávají děti denně prostor sdělit si vše důležité, čímž se zbaví nutkání, které by mohlo v průběhu vyučování odvádět jejich pozornost.

V poslední době můžeme tu a tam zaslechnout termín intuitivní pedagogika. Představit si pod ním něco bližšího však může jen málokdo, neboť se v našem prostředí jedná o záležitost téměř zcela novou.

Na českém pracovním trhu chybějí lidé se znalostí německého jazyka. Když pátráme po příčinách, zjistíme, že problém nespočívá v malé nabídce. Němčina zkrátka není v módě.

V minulém čísle jste si mohli udělat test, jestli je váš učební styl pravo- či levohemisférický. Jelikož vás téma podle reakcí zaujalo, zeptali jsme se na další informace k využití těchto rozdílů ve výuce Terezy Krčmářové. Tereza je odbornou asistentkou na Pedagogické fakultě UK v Praze. Dlouhodobě se zabývá problematikou mimořádně nadaných dětí a individualizací ve výuce.

Rušit, či nerušit zvláštní neboli praktické školy, tvořící jakýsi mezistupeň mezi běžnými základkami a školami speciálními pro děti s fyzickým či mentálním postižením? V souvislosti s plánem současné vlády, která chce tyto instituce zrušit jako raritu, se zamýšlím nad smyslem jejich existence. Podle mého názoru nemůžeme jen slepě kopírovat zahraničí.

PRO

ZÁPISNÍK Radky Kvačkové

Reakce na Zápisník Radky Kvačkové

Dobrý den, v posledním čísle RaŠ jste otiskli článek týkající se rodičovských schůzek. Dva roky jsme realizovali třídní schůzky formou rodič-žák-učitel. Ale rodičům samotným chyběl jejich vzájemný kontakt. Chtěli se poznat navzájem, sdílet své názory a porovnat své postřehy s ostatními. Proto jsme letos opětovně zavedli i hromadné třídní schůzky. Po dvou letech jsem opět stála před třídou plnou rodičů – a po dlouhé době jsem se ve škole od srdce zasmála a spolu s rodiči si uvědomila, jak moc je důležité své starosti i radosti sdílet – třeba právě na rodičovských schůzkách.