Online archiv

Vydání: 9/2013

NEJVĚTŠÍ RADOST

Zuzana Pártlová, 9/2013
JE NAVÁZAT KONTAKT

NOVÁ SLOVA

9/2013
SERIÁL JAZYKOVÝCH FEJETONŮ PAVLY LOUCKÉ

NA ROK RODIČI ZAHRANIČNÍHO STUDENTA

Monika Nikolova, 9/2013
Pokud vás láká potkat se s cizí kulturou, nabídněte zahraničnímu studentovi na pár měsíců či na rok místo ve své rodině. Vaše děti naopak mohou vyjet ven. Hostitelský program organizace AFS propojuje děti a rodiny z celého světa.

CESTA K DIAGNÓZE: AUTISMUS

Veronika Šporclová, 9/2013
Mít zdravé dítě je přání všech rodičů, bohužel ne vždy se toto jejich přání splní. Rodiče mají představy o svém rodičovství, o tom, jak budou dítě vychovávat, často mají také určitá očekávání. Vývoj dětí s autismem bývá atypický.

KDYŽ SE ŘEKNE… PIET MONDRIAN

9/2013
Za nezbytnou součást výuky výtvarné výchovy považuji seznamování dětí s konkrétními uměleckými díly. Abstraktní obrazy Pieta Mondriana děti zaujaly. Vymýšleli jsme k obrazům jména a říkali si, co komu jeho obrazy připomínají. Padala slova jako dům, bludiště, mříž, ubrus, látka... Děti byly překvapené, že Mondrianovy obrazy využil módní návrhář Yves Saint Laurent právě jako vzor na látku. Jeho obrazy nám byly i inspirací pro naši tvorbu. Použili jsme k tomu lepicí pásky – barevné izolepy a následně i barevné tuše. Podívejte se, jak to dopadlo.

NEPODCEŇUJTE ŠKOLU

MUDr. Eva Geryková, Mgr. Michaela Remešová, 9/2013
V PŘÍRODĚ!

PŘEDSTAVUJEME: MALOSTRANSKÉ GYMNÁZIUM

Nina Rutová, 9/2013
Malostranské gymnázium vzniklo před osmnácti lety a přislíbilo tenkrát dvě věci: že bude spolupracovat se základní školou, která v budově v Josefské ulici sídlila, a že bude na gymnázium přijímat také žáky s poruchami učení. Závazky dodržuje podnes. „Chceme být školou otevřenou směrem ven, chceme, aby sem žáci chodili rádi, a z toho vyplývá vše, co děláme,“ říká ředitel školy Tomáš Ledvinka a pokračuje: „Kolem nás jsou školy, které pravidelně patří mezi deset nejlepších. My se snažíme, aby naše škola byla vůči dětem vstřícná, aby si u nás studenti našli přátelské prostředí, a když to přinese i kvalitní výsledek, tak jsme samozřejmě rádi. Neusilujeme tedy v první řadě o to, abychom byli na špičce žebříčku, přesto se na ni postupně dostáváme.“

PŘIJÍMAČKY U NÁS DOMA:

Blanka Klimešová, 9/2013
POMALÝ ROZJEZD

ALE JÁ JSEM SE TO FAKT UČIL!

Veronika Válková, 9/2013
„Naučil jsem se to na jedničku, uměl jsem to tak na dvojku, odpovídal jsem na trojku, ale vona řekla, že mi čtyřku nedá, a dala mi pětku,“ vysvětloval svůj studijní neúspěch taťuldovi Hurvínek. Někdy jako bych měla Hurvínků plnou třídu. „Včera večer jsem to uměla úplně perfektně!“ „Já vím, jak to je, akorát nevím, jak to říct!“ „Jak je možné, že Pepíček dostal ze čtvrtletky tak ošklivou známku? Vždyť on u toho učení seděl celý večer!“ „Já jsem si to četl aspoň třikrát!“ Ani bych nespočítala, kolikrát jsem tyto věty slyšela. A ani ne v různých obměnách (dobře, nejsou to všechno Pepíčkové a někdo si to četl i pětkrát). Za vším se skrývá zklamání z toho, že vynaložené úsilí nebylo náležitě odměněno. Odpovědi jsou přitom tak jednoduché. Na velkou písemku se nestačí učit večer předtím. Pokud někdo něčemu opravdu rozumí (a netrpí poměrně vzácnou expresivní dysfázií), umí to i vysvětlit. Přečíst si něco neznamená naučit se to. A jsme u toho. Spousta dětí se neumí učit a jejich rodiče jim s tím nedokážou poradit. Dbají na to, aby se dítě učilo hodně, ale už nedohlédnou na správnou techniku. Ona se totiž hledá dost špatně a to, co pomáhalo při učení mamince či dědečkovi, nemusí vyhovovat dítěti. Velmi často nezbývá než se vydat cestou pokusů a omylů a počítat s tím, že ještě mnohokrát zakopneme, než se ze záludných zákrut a přes bludné kořeny konečně dostaneme na pohodlnou asfaltku vedoucí ne třeba rovnou k vyznamenání, ale rozhodně k lepším výsledkům. Za prvé – je důležité přípravě do školy věnovat dostatek času. Obvykle se uvádí, že za každý rok školní docházky je to minimálně deset minut denně. Prvňáček deset minut, druháček dvacet minut, deváťák – ó, hrůzo – hodinu a půl. Včetně víkendů. Pro studenty gymnázií rovnou násobte dvěma. Hodina denně u šesťáka není tak moc, zvlášť když je správně využitá, a to je to, co nás teď zajímá. Spousta rodičů se spokojí s tím, když dítě oznámí „jdu se učit“, zavře se do pokojíčku a až do večeře o něm není slyšet. Když potom v žákovské objeví trojky, čtyřky a hůř, nějak jim to nepasuje dohromady. Těch hodin strávených nad učením – a takový výsledek?! Zavírá-li se potomek do pokojíčku vybaveného počítačem, je po záhadě. Znáte to, když se máte pustit do práce, do které se vám fakt nechce… Ještě udělám tohle a tamto… Vaši potomci se chovají úplně stejně. Juknu na mail, zkontroluju Facebook, jenom dohraju úroveň… No a odpoledne je v háji. Takže za druhé – dítě se musí učit tam, kde není rozptylováno. A za třetí – musí se učit efektivně. To znamená tak, aby látku pochopilo a aby se informace účinně přenesly z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Ano, takhle prosté to je. Stačí splnit tyto dvě podmínky. K zafixování informace v dlouhodobé paměti je potřeba, aby se s ní dítě setkalo rozhodně více než jednou. Ideální je, když si po příchodu ze školy zopakuje, co se dozvědělo, třeba tak, že to vypráví rodičům nebo že si projde sešity. Pokud nemá předmět hned nazítří, musí se k látce vrátit znovu před další hodinou a osvěžit si ji. Kromě obecně rozšířeného vypisování a podtrhávání je dobré zapojit i techniky, které dítě nutí s informacemi pracovat. Dobrá je například pyramida – do jednoho políčka v její špičce má dítě zapsat nejdůležitější informaci z toho, co se naučilo, do druhého řádku dvě méně důležité atd. Učí ho to „vyhmátnout“ to podstatné. Další velmi užitečnou technikou je vytváření myšlenkových map, které dětem pomáhají hledat souvislosti a spojitosti a cvičí logické uvažování. Známky se pořád nelepší? Je dost dobře možné, že vaše dítě už dosáhlo svého maxima, ať se vám to líbí, nebo ne. Nebo se ke slovu hlásí dosud neobjevená specifická porucha učení, kterou zatím kompenzovalo nadprůměrným intelektem, a potíže začala dělat až při přechodu na druhý stupeň ZŠ nebo na víceleté gymnázium. Pak neváhejte a šup do pedagogicko-psychologické poradny.

MATEMATIKA OD STUDENTA

Marek Liška, 9/2013
Možná se to zdá neuvěřitelné, ale napsat učebnici ještě jako středoškolský student není špatný nápad. Snažím se ji psát tak, aby jí porozumělo co nejvíce lidí. Především ti, kteří na matematiku nejsou od přírody nadaní.

ČÍST VÍC A LÉPE JE NUTNOST

Hana Košťálová, 9/2013
TÉMA

HISTORII VNÍMÁ KAŽDÝ PO SVÉM,

Text: Marie Těthalová, 9/2013
ŘÍKÁ AUTOR HISTORICKÉHO BESTSELLERU FRANCOUZSKÉ UMĚNÍ VÁLEČNÉ