Online archiv

Vydání: 7/2004

DĚTI A HRY

Eva Hurdová, 7/2004
Marie AdamovskáPraha, Rotag 2004Jedná se o první titul nové pětidílné edice"Preventivní výchova". Je zaměřen na ochranu dětí předškolního a nižšího školního věku před nebezpečnými situacemi včetně drogového nebezpečí a únosů. Součástí titulu jeknížka a zvuková nahrávka na CD. V knížce nalezneme osm příběhů a písní, které doprovázejí půvabné ilustrace Edity Plickové. Autorem textů písní je Ondřej Suchý. Na zhudebnění textů se podíleli čtyři autoři: Jiří Hradec,Stanislav Chudoba, Jaromír Klempíř a Jiří Strohner. Příběhy si poslechneme v podmanivém podání Pavla Soukupa a písně v provedení dětského pěveckého souboru Bambini di Praga. Prostřednictvím příběhů děti prožijí letní odpoledneu vody, začínající požár obilného lánu i setkání se psem. Seznámí se s příběhem Elišky, která našla v pískovišti odhozenou injekční stříkačku, i s kluky, které zlákala jeskyně ve skále. Budou se strachovat o malého Péťu, kterýprolezl ven dírou v plotě mateřské školy,"opraváře"Tomáše, i o Jirku, který jde poprvé bruslit. Autorka příběhů Marie Adamovská předpokládá aktivní zapojení dětí: Na konci každého příběhu jsou uvedeny tři otázky, nakteré můžeme společně s dětmi hledat odpovědi. Děti mohou vyjadřovat svůj vlastní úsudek. Příběhy je mohou inspirovat k vyprávění skutečných situací, které prožily, k popisu situací dle ilustrací v knize, ale i k aktivnímunaslouchání druhému. Rozhovory nad knihou mohou dát dětem příležitost uvědomit si, že ne všichni se chovají správně, že někteří jedinci mohou ohrozit i bezpečí druhých. Děti si uvědomují, jak se mají v takovém případě chovat ajak se mají chránit. Knížku si mohou děti i samostatně prohlížet a"číst". Některé příběhy nebo jejich části můžeme s dětmi prožívat prostřednictvím dramatických aktivit, podporovat dětskou tvořivost, představivost,fantazii. To vše může napomoci dětem poznat, co je nebezpečí, odhadnout jednotlivá nebezpečí a snažit se jim vyhnout. Děti tak poznávají hodnoty spojené se zdravím, životem a životním prostředím. Vedeme je k svodnému jednání,ale zároveň k odpovědnosti za to, co udělají, jak se rozhodnou.

CVIČÍME A HRAJEME SI

Mgr. Edita Beerová, 7/2004
Vlasta Karásková a kol.Ostrava, Montanex 2004, 90 s.Pohybové aktivity mají významnou roli v rozvoji osobnosti každého dítěte, nevyjímaje dítě se zdravotním postižením. S motorickými zvláštnostmi osob s postižením nás autoři seznamují v úvodu knihy. Před vlastním popisem cvičení,která jsou rozdělena do třech kapitol Cvičení bez náčiní, Didaktická cvičení pohybového charakteru a Cvičíme s náčiním, jsou uvedeny Metodické podněty. V první skupině námětů pro cvičení, jsou cvičení bez náčiní. Tyto hry jsouurčeny pro seznámení se, rozvoj sociální interakce, rozvoj jemné motoriky, rozvoj koordinace částí těla, zdokonalování kinestetického, hmatového, sluchového a zrakového analyzátoru. Obsažena jsou zde i cvičení uklidňujícíhocharakteru. Ve druhé kapitole jsou zařazena cvičení, která jsou zaměřena na poznávání vlastního těla, rozvoj orientace v prostoru, cvičení porovnávání a rozlišování, poznávání barev. Autoři zde také uvádějí náměty prologogymnastiku - tedy spojení pohybové aktivity s mluvním projevem dítěte, který je zaměřen na cvičení správné výslovnosti. Nebyly opomenuty ani mezipředmětové vztahy. Autoři uvádějí v této kapitole i cvičení, jejichž pomocí jemožné upevňovat vědomosti z matematiky, českého jazyka i jiných předmětů v rámci tělesné výchovy. Třetí okruh her obsahuje cvičení s tradičním i netradičním náčiním. Jako pomůcky jsou zde používány i všední předměty jako např.kolíčky, kelímky, noviny apod. Některá netradiční náčiní jako např. kometku, či rollbrett si také můžeme z dostupných materiálů společně s dětmi vyrobit; kniha obsahuje i jednoduché návody. Publikace obsahuje mnoho námětů procvičení, která jsou vhodná i pro děti s lehkým stupněm zdravotního postižení, takže mohou být pomocníkem a inspirací i pedagogům, kteří řeší problém zapojení dětí se zdravotním postižením v rámci školní i mimoškolní tělesnévýchovy.

DÍTĚ V OSOBNOSTNÍM POJETÍ

PaedDr. Nataša Mazáčová, 7/2004
Zdeněk HelusPraha, Portál 2004, 240 s.Publikace významného českého psychologa přináší zajímavé poznatky o problematice obratu k osobnosti dítěte. Téma je aktuální jak v oblasti pedagogické teorie, tak v současné pedagogické praxi. Autor předkládá knihu jako základníučebnici pro studenty učitelství, aktivní učitele a všechny ty, kdo usilují o aktivní osobnostní pojetí současného dítěte. Publikaci lze doporučit i rodičům, kteří tvořivě přemýšlejí o výchově svých dětí. Kniha je členěna dočtyř částí. První část s názvem Objevování dítěte a jeho dětství předkládá čtenáři historický pohled na dítě a dětství. Autor upozorňuje na závažné prohřešky vůči dětství v historickém vývoji. V této souvislosti připomínávýznamné osobnosti z dějin pedagogiky, které se zasloužily o"nové"pojetí dětství. Autor rozkrývá významné podněty jak reformní pedagogiky, tak psychologických bádání. Tuto část knihy uzavírá kapitola nazvanáZnepokojení nad dítětem a dětstvím dnes. Druhá část knihy - Dítě v osobnostním pojetí přináší konkrétní informace o tom, jaké jsou základní předpoklady osobnostního pojetí. Jedná se o inspirace rodičům a vychovatelům předevšímv oblasti tzv. potencialit (možností). Ty autor vysvětluje jako bohatství dítěte, za které musí okolí převzít zodpovědnost a rozvíjet je. Následující část Osobnostní zřetele v přístupu k dítěti analyzuje sedm základníchaspektů, jejichž uplatnění chápe autor jako nezbytné. Závěr této části je věnován kapitole, jež se orientuje na negativní vlivy v postojích rodičů a učitelů. Závěrečná část knihy - Úrovně a stádia vývoje osobnosti dítěte - sezabývá především vývojovými hledisky. Autor objasňuje jednotlivá stádia vývoje osobnosti od prenatálního období až k adolescenci. Je třeba ocenit autorovu snahu podrobně vysvětlit všechny úrovně osobnostního vývoje - zrání,učení, socializaci, edukaci a seberozvojovou autoregulaci. Tyto úrovně předkládá ve vzájemných souvislostech. Závěrečné pojednání Dítě v osobnostním pojetí - nároky na profesionalitu a ctnosti učitele přináší konkrétnípožadavky na osobnost vychovatele, který bude s to být nositelem a realizátorem idejí osobnostního pojetí dítěte. Publikace je napsána srozumitelným a velmi čtivým jazykem a má potenci oslovit široký okruh čtenářů.

Odpovídáme na vaše dotazy

7/2004
Úvazek učitelky MŠ

O putovní pohár

Hana Malíková, MŠ Čtyřlístek, Ostrava-Poruba, 7/2004
Ve sportovním areálu Poruba se uskutečnil již II. ročník vzájemného utkání v kopané o putovní Zlatý pohár. Nejdříve se mezi sebou utkala družstva dětí. Všechny děti (i děvčátka) bojovaly s urputným nasazením. Fotbalisté FCSpider-man z MŠ B. Martinů zaslouženě zvítězili nad Draky z MŠ Skautská 2:1. Vybojovali tak putovní trofej, která po dobu jednoho roku bude zdobit vitrínu v MŠ B. Martinů. Fotbalisté z MŠ Skautská obdrželi kopací míč s podpisemreprezentanta FC Baník Ostrava Davida Bystroně, který na tuto akci přijal pozvání. Tento hráč si zároveň zavzpomínal na svá léta trávená v MŠ Skautská. Prohlédl si známá místa MŠ a setkal se se svou třídní učitelkou. Ligovýfotbalista byl pro malé i velké hráče velkým povzbuzením. Vítězové i poražení byli tímto sympatickým fotbalistou dekorováni perníkovou medailí. Po tomto utkání začal fotbalový zápas tatínků malých sportovců. Zápas byl pronepřízeň počasí za stavu 2:0 pro tatínky reprezentující MŠ B. Martinů předčasně ukončen. Poděkování patří všem, kteří se na akci podíleli.

Jak vaří maminka

Věra Jaríčková, MŠ Martínkovice, 7/2004
Podzim, ovoce, zelenina, to jsou každoroční témata v mateřských školách na začátku školního roku. Chodbu, třídy i jídelnu naší MŠ zdobí výtvarné práce s podzimními náměty. Ve třídě si s opravdovým ovocem a zeleninou hrajeme naprodejnu, didaktickou hru Ovocnáček, máme didaktickou pomůcku Spižírna. Poznatky z této oblasti završila společná akce rodičů a dětí nazvaná"Jak vaří, peče, smaží moje maminka". Maminky s dětmi dostaly za úkolpodělit se o svoji specialitu z ovoce nebo zeleniny, kterou mají doma rádi. A tak loni na konci září se ve vyzdobené jídelně MŠ sešly maminky, děti a paní učitelky. I výzdoba stolů ladila s tematikou akce. Každý zúčastněný sipřinesl hotové jídlo a jeho přesný popis zhotovení - recept. Pak přišla příjemná chvíle, kdy každý svou oblíbenou specialitu představil a dal všem ochutnat. Z receptů pak vznikla malá kuchařka maminek naší MŠ, která zůstanevzpomínkou na naši společnou akci. Všichni si budou moci vyrobit ochutnané speciality a ty nezúčastněné to podpoří příště přijít mezi nás.

Drakiáda

I. Režňáková, V. Kaslová, MŠ Dolní Lukavice, 7/2004
Loni v říjnu proběhlo na fotbalovém hřišti v Dolní Lukavici vyvrcholení soutěže rodin ve výrobě draků, kterou vyhlásila MŠ pod názvem Mámo, táto, uděláme draka. Cílem soutěže bylo především prožití vzácných společných okamžiků,ať už při výrobě draka doma, ale také při přehlídce na hřišti, kam se sjely rodiny z celého okolí, aby prezentovaly svůj originální výrobek. Setkání bylo radostné, plné nápadů, ale i velkých sportovních výkonů. Tátové se měnilina malé kluky a z maminek se stávaly odvážné trenérky a fanynky. Potěšilo nás, že se přišly podívat maminky i s kočárky, s dětmi, které ještě do školky nechodí, školáci ze ZŠ, ale i několik starších občanů. Přivítali jsme istarostu obce, který přišel podpořit nejen soutěžící členy obecního zastupitelstva, ale všechny přítomné rodinné týmy. Celé soutěžní klání jsme zakončili táborákem.

Spaní s Bílou paní

Mgr. Vítězslava Borovičková, I. MŠ Litomyšl, 7/2004
V naší mateřské škole se stalo tradicí spaní v mateřské škole pro předškoláky i jiné odvážlivce, které je obohaceno noční návštěvou zámku. Průvodcem dětí se stává Bílá paní, která zde žije a probouzí se vždy jednou do roka.Objevuje se na arkádách a děti se za ní potichu přikrádají po osvětlených zámeckých schodech. Bílou paní je možné vidět pouze ve světle hořící svíce a v dálce děti slyší strašidlo Huberta. Bílá paní Huberta konejší a ujišťujeděti, že strašidlo takto nahlas jen naříká, ale nikomu neublíží. Děti se drží v blízkosti svých učitelek, ale nikdo ani nedutá. Když Bílá paní projde několika komnatami, rozhodí všem dětem na památku zlaté penízky z čokolády(zámecký poklad). A neslyšně mizí po arkádách, až ve tmě úplně zmizí. Děti se s ní loučí a volají na ni. Když už se Bílá paní neozývá, popřejí jí dobrou noc a slíbí jí, že se na ni zase přijdou podívat. Všichni odcházíme zezámku, procházíme osvětlenou zámeckou zahradou a vracíme se zpět do mateřské školy. Zde na děti čeká malá stezka odvahy. Na školní zahradě je ve studni překvapení. Kdo si pro něj s baterkou zajde a sáhne do studně, dostaneodměnu. Celý večer je zvláštní svou atmosférou, dětským očekáváním a štěstím, které děti prožívají, když všechna úskalí bez potíží zvládnou. Ke spánku se děti ukládají až pozdě v noci a ještě si svítí baterkami do stropu a honíse navzájem se světýlky. Některé děti však usínají okamžitě. Druhý den ráno přicházejí do mateřské školy ostatní děti ze třídy a nacházejí zde spáče. Hrají si tiše u stolečku či na koberci a čekají na to, až jim budou staršíděti vyprávět zážitky ze zvláštní noci v mateřské škole. Po ranní hygieně děti snídají buchty, bábovku či jinou dobrotu, kterou jim jejich maminka připravila. Je zajímavé, že většina dětí, ale i rodičů, se na tuto"strašidelnou noc"těší celý rok a učitelky s nimi. Během roku se stává průvodní písní píseň"Na hradě Okoři", kterou děti v noci Bílé paní zpívají.

Pro všechny děti

Z. Trávníčková, A. Nouzáková, E. Coubalová, ŠD při ZŠ Uhlířské Janovice, 7/2004
Naše školní družina připravila na začátku června Dětský den pro všechny děti z města a okolí. Po poledni náměstí v Uhlířských Janovicích ožilo pohádkami. Vodník lákal děti k přenášení vodičky, kuchařka zase ke kousání koláčů,lesní skřítek k hodu na cíl, v ostatních disciplínách nechyběla čarodějnice ani víla. Indiánka Nšo-či učila děti střílet lukem a hodný policista sledoval jízdu autíčky. Děti střídaly jednu soutěž za druhou, skládaly puzzle,stavěly hrady z kostek, chytaly rybičky, poslepu hledaly poklad, chodily po stopách Yettiho, skákaly se svázanýma nohama. Hodně legrace se užilo při skákání v pytlích a při jízdě trakařem. Nechyběl ani veselý klaun, který dětemfandil a lákal je k soutěžení. Pro zpestření zacvičila děvčata z 9. tříd své taneční vystoupení a starší žáci předvedli hry s míčem. Úsměvy, veselý smích a dovádění dětí (sešlo se jich na 200), ale i rodičů, kteří se takézapojili do soutěží - to vše bylo pro nás velkou odměnou za úsilí, které jsme této akci věnovaly.

S Cipískem do světa

Jaroslava Forchtnerová, 1. MŠ Hejnice, 7/2004
Hned po nástupu nových dětí do MŠ jsme čekali na první pěkný víkend, abychom je mohli pozvat společně s rodiči na sobotní výlet. Tentokrát paní učitelky připravily odpoledne plné úkolů a zábavy v lese Řáholci. Cipísek, Manka iRumcajs učili děti překonávat překážky, procvičovali jejich obratnost a dovednost, seznamovali je s novými poznatky o přírodě. Děti si vyzkoušely chůzi na sedmimílových botách, lezení po žebříku, pak je čekalo bludiště. Mancenavlékaly korále z jeřabin a žaludy se strefovaly do Rumcajsova klobouku. Maminky a tatínkové nejen pomáhali, ale museli také plnit některé úkoly - třeba hledat každý svého Cipíska schovaného v lese. Na konci cesty jsme hledaliukrytý poklad plný drobných odměn, ovoce, sladkostí a medailí s Cipískem. Pak už nás čekalo opékání buřtíků, hry na zahradě a zpívání s kytarou. Do toho se ze všech koutů ozýval dětský smích. Nové děti mezi nás zapadly, jakobydo MŠ chodily už dříve.

Fotbal má pravidla

Radka Karlová, CMŠ Masarykův domov, Tábor, 7/2004
"Hurá, jdeme na hřiště. Budeme hrát fotbal,"ozývá se ze školky. V naší jednotřídní mateřské škole je víc kluků, kteří mají rádi sportovní hry, ale ani děvčata nejsou žádné lenošky. Na školní zahradě jsou vhodnépodmínky pro různé pohybové hry. Dřevěné stolky, lavičky, altánek, pískoviště, průlezky, houpačky, tabule na kreslení a fotbalové hřiště s brankami. Fotbal má svá pravidla. Děti už vědí, že se musí dodržovat. Na to dohlíží irozhodčí, paní učitelka. Každou chvíli je slyšet radostný křik"gól". Děti trénují, domlouvají se na spolupráci při hře, jak se co nejrychleji dostat s míčem přes hřiště až do druhé branky. Postupně pochopí, ženezáleží na jednom hráči, ale na všech, jak si pomáhají a přihrávají. Pozvali jsme děti z nedaleké mateřské školy na fotbalový zápas mezi školkami. Na hřišti se setkali hráči"Hvězdičky"a"Vrtačky". Paníučitelka nažehlila čísla na trička a tak náš tým má"dresy". Ani diváci nechybí. Fotbalisty povzbuzují děti z ostatních tříd a také rodiče. Na začátku všichni zpíváme fotbalovou hymnu"Zelená je tráva"a pakzačíná opravdový zápas. Fanoušci fandí svým kamarádům, rozhodčí dává pozor, jestli nikdo nepodvádí, nenadává nebo nefauluje. Atmosféra je napínavá. Při každé hře někdo vyhraje a někdo prohraje. Důležité však je, jestli se dětemzápas líbí, umí dodržet pravidla a budou-li si děti spolu příště zase rády hrát. Našim dětem se to podařilo. Sladká byla i odměna pro všechny sportovce, kteří si nakonec podali ruce na znamení přátelství a ocenění"férovéhry".

Nezapomínejme na dopravní výchovu

Renata Špačková; MŠ Trnava, 7/2004
Většina předškolních dětí má kolo, některé denně dojíždějí do mateřské školy autem či chodí přes silnici. Mateřská škola může orientaci dětí v dopravním provozu významně pomoci.