Online archiv

Když jsme si povídali o tom, čím by děti chtěly být, až vyrostou, jeden z chlapců řekl, že by chtěl být kapitánem na velké lodi. Chtěl by se plavit po moři. Představa moře a námořníků děti nadchla.

U nás v MŠ máme pro poznávání domácích zvířat výborné podmínky, protože já jako učitelka vlastním malou farmu zvířat. Nauku o zvířatech již tradičně dělíme do čtyř naučných vycházek.První naučná vycházka se koná koncem září. Přijde k nám na dvůr paní učitelka s dětmi, vhodně oblečenými (starší nebo sportovní oděv - rodiče jsou na to upozorněni). Děti u nás přivítám a seznámím je s tím, která zvířatadnes uvidí. Venku na dvoře mám připravený stůl pokrytý dekou, na který přináším dětem k pozorování jedno zvíře za druhým: kočku, psa, králíka, perličku, kohouta, slepici - pouze na prasátka se chodíme dívat do chléva. Podlepočasí vyvedu ven i krávu. Zvířata pojmenujeme, všímáme si částí těla, i toho, čím je pokryt povrch těla (peří, srst...), kde zvíře žije (stáj, chlév...), dochází ke kontaktu se zvířetem podle povahy zvířete.Druhá naučná vycházka se koná zjara a jmenuje se"Čím nakrmíme zvířata?"Děti k nám přijdou s paní učitelkou a radí, čím nakrmit prase, krávu, slepice, chodí se mnou, podle možností pomáhají, dívají se, kde a jakse potrava pro zvířata připravuje. V mateřské škole si pak podle obrázků zjišťuji, jaké jsou poznatky dětí, zda děti zvířata poznají, pojmenují, co si o nich zapamatovaly. Společně pak i z jejich zkušeností se zvířaty z domovadáme dohromady to, čím jsou domácí zvířata člověku užitečná.Třetí naučná vycházka bývá v dubnu a směřuje na farmu koz v Martínkovicích, kde vždy vidíme skupinu asi 30 koz a několik ovcí a také dovádění malých kůzlat a jejich krmení. Je to vždy podívaná alespoň na jednu hodinu.Čtvrtá naučná vycházka se koná také v dubnu a směřuje k panu Tomášovi, jehož celý život je svázán s koňmi. Velmi srdečně nás vždy k sobě pozve na návštěvu, ukáže nám koně ve stáji, pohovoří o jejich krmení. Potom nás vezmena louku a s koněm na lonži nám ukáže kondiční trénink. Pan Tomáš se už dlouho zabývá výchovou a přípravou koně na zkoušku pro plemeníky.Při naučným vycházkách se zvířaty je nutné dodržovat bezpečnost:*Je zcela na učitelce, jakou vzdálenost zvířete a dítěte zvolí - to musí být schopna posoudit, aby nedošlo k poranění dítěte nebo k úrazu.*Doporučuji před naučnou vycházkou sepsat s rodiči dětí alergických na zvířata dohodu, jakou vzdálenost od zvířete rodič učitelce doporučí. Oboustranně tuto dohodu podepsat a založit v MŠ.*Je nutná dlouholetá praxe se zvířaty, zkušenosti, ale i tak je nutné být ve střehu. Vědět, co si mohu dovolit, a co už by mohlo být riskantní.

Pracuji ve školní družině na vesnici. Po letech praxe se mi osvědčilo vytvářet si celoroční plán na společné téma. Projekt pak rozpracovávám po měsících a týdnech.

Pomůcky: různé formáty kladívkového papíru, dopisní obálky, dopisní papíry, jemný balicí papír (jednobarevný), papírové sáčky, sklenice od kompotů, jemná bavlna, plátno, prstové barvy, temperové a vodové barvy, barevné tušePostup: Při činnosti je možné využít všech deseti prstíků. Každý z nich můžeme namáčet do jiné barvy (nejlépe potřít jej vatou namočenou do barvy, stačí i malá houbička na přetření prstu nebo přímo prstové barvy). Začnemena velké ploše, kde procvičíme otisky všech prstů. Až zvládneme různé velikosti otisků, přistoupíme k vymýšlení možností využití. Prsty otiskujeme plošně i kolmo k papíru (menší otisk). Obrázky můžeme dotvořit kresbou tenkými fixy.Náměty: přáníčka, dopisní papíry zdobené drobnými motivy, dopisní obálky, ozdobné balicí papíry a sáčky na dárky, barevné sklenice (využít jako kouzelná světýlka doplněná kalíšky nebo svíčkami), textilní ubrousky (dárkové)

V období babího léta přicházejí ještě slunečné dny. Při této příležitosti můžeme tvořit s dětmi venku. Školní zahrada nebo blízká louka se mohou stát místem pro výtvarné akce.

Podle dřívějších osnov bylo ranní cvičení povinné každý den pro všechny děti. Podle Rámcového vzdělávacího programu mají děti možnost uplatnit své vlastní rozhodnutí, zda se cvičení zúčastní nebo zvolí jinou činnost. Naštěstí jepohyb přirozenou potřebou dětí a tak většinou i ti pohodlnější po chvíli neodolají a připojí se k ostatním dětem. Pokaždé se najde nějaký"lenora", který zrovna dnes nemá náladu ke cvičení. Na to mají děti právo.Vždyť i my dospělí nejsme vždy v kondici. Paní učitelky bedlivě sledují, které děti se často neúčastní cvičení a vhodnou motivací jim"paní Lenoru"pomohou překonat.Pohybové aktivity provádíme nejčastěji v herně na koberci. Když máme čas a chuť mezi různými činnostmi, uspořádáme tělovýchovnou chvilku kdekoliv. Cviky jsou zaměřeny na správné držení těla, procvičení klenby chodidla,protažení a uvolnění celého tělíčka dětí a jen tak pro radost z pohybu. Při pěkném počasí využíváme také prostory naší zahrady, kde se děti mohou věnovat i sezónním sportům.Pohyb je pro děti velmi důležitý, a proto se snažíme již v předškolním věku v dětech probouzet zájem o sportování. Věnujeme velkou pozornost vybavení naší školy sportovním náčiním a nářadím. Děti mají k dispozici stuhy,šátky, malé míčky, drátěnky, malé a velké obruče, velké míče, overbally, skákací míče, dřevěné tyče. Skladovací prostory naší MŠ jsou minimální. Přesto máme pro děti ribstoly, švédské lavičky a švédskou bednu s odrazovýmmůstkem, trampolíny, žíněnky, gymnastický koberec, dřevěnou gymnastickou sestavu, variabilní překážkovou dráhu, basketbalové koše a branky na fotbal či hokej.Děti rády cvičí podle básniček, písniček či říkadel, kterých má každá paní učitelka velkou zásobu. V oblibě jsou různé pohybové hry. Při tělovýchovných chvilkách využíváme také audiovizuální pomůcky, např. videokazetyAerobic pro děti, Cvičení s Dádou, Tluče bubeníček. Děti mají rády cvičení Elce, pelce, kotrmelce a Cvičení pro rytmickou gymnastiku, při kterém nám ještě souží staré gramofonové desky. Na audiokazetách jsou oblíbené skladby E.Hradeckého. Také kazety Cvičíme - zpíváme a Písničky k tanečkům nezahálejí.Naše mateřská škola je členem Asociace sportu pro všechny (ASPV). Asociace pořádá pro mateřské školy sportovní odpoledne s geometrií na podzim, v dubnu gymnastické závody a v červnu závody atletické. Za naše členství aúčast na akcích pořádaných ASPV a práci naší paní učitelky ve výboru ASPV získáváme finanční dotace, které využíváme k nákupu sportovního vybavení školy. Rodičům nabízíme možnost zapůjčení odborné literatury týkající sesportování dětí a zásobníky her.

Mnohé skupiny obyvatelstva mají nedostatečný příjem tekutin a tím si poškozují zdraví. Řadíme sem děti, kojící matky, staré lidi a ženy nad 45 let věku. Dodržují pitný režim děti v mateřské škole?Dodržováním pitného režimu dětí předcházíme mnoha onemocněním.

Podnětné sociální prostředí je pro rozvoj osobnosti dítěte jedním ze základních předpokladů. Myslím si, že není problémem respektovat individualitu dítěte, snížit míru organizovanosti anebo upravit režim dne v mateřské škole.Daleko obtížnější je změnit vlastní postoj k druhým, opouštět dosavadní názory, přístupy, vlastní filozofii.V zásadě jde o to, abychom respektováním osobnosti dítěte vedli děti k jejich vzájemné toleranci a úctě, k citlivému a ohleduplnému chování. Děti by se měly naučit nejenom prožívat radost kamaráda jako svoji vlastní, ale isoucítit při nezdaru, bolesti či zármutku.Vzpomínám si na skupinku chlapců ve věku 5-6 let, která házela sněhové koule na předem určený cíl. Mezi nimi byla i jedna čtyřletá holčička, která se snažila chlapcům vyrovnat v házení. Po chvíli se ozval usedavý pláč.Chlapci si všimli, že děvčátko pláče, a přestali házet. Na dotaz proč pláče, děvčátko odpovědělo, že se jí nedaří dohodit tak daleko, jako jim. Bylo hezké pozorovat reakci a jednání chlapců. A výsledek? Skupinka chlapcůutěšovala děvčátko a vedla je za ruku blíž k cíli se slovy:"Zkus házet teď ještě jednou, uvidíš, že se ti to určitě povede, když jsi blíž."To všechno proběhlo bez zásahu nebo rady učitelky.Lze promyšleně, soustavně a přitom nenásilně vést děti k ohleduplnému chování? Čím se vyznačuje? Jakými znaky a jakými riziky? Nabízí se řešení modelových anebo přirozeně vzniklých problémových situací - ty by se měly státpřirozenou součástí práce učitelky.Pozornosti pedagoga určitě neujdou agresivní projevy, hlučné vyřizování účtů, hlasitá obrana jedinců. Co ale velice často může být opomíjeno, jsou drobné, nenápadné útoky, odmítání účasti ve hře, drobné naschvály, grimasy,posměšky, překážení, předbíhání apod. Nebezpečí spočívá i ve fixaci určitých nevhodných modelů chování, v řešení konfliktů podle určité šablony bez zjišťování příčin jejich vzniku, ve schematickém mravním hodnocení bez možnostidítěte vyjádřit svůj vlastní úsudek.Dva chlapci si hrají vedle sebe. Jeden z nich na chvíli odloží malé autíčko a odejde si pro kostky. Druhý uchopí položené autíčko a pokračuje ve hře. Po chvíli se začnou chlapci o autíčko tahat, končí to pěstičkami apláčem. Jak vzniklou situaci vyřeší učitelka? Pošle chlapce, který první uhodil druhého, ke stolečku se slovy:"Když se neumíš chovat, nebudeš si hrát!"Anebo řekne:"Až se domluvíte, přijďte mi to říct a pakmůžete pokračovat ve hře."Dokáží se chlapci bez pomoci učitelky domluvit?Pedagog, který přijme zásady vzdělávání orientovaného k dítěti, je schopen uvažovat kriticky a je empatický. Pak by neměl mít problémy se vzděláváním dětí, s rozvíjením jejich emočních a sociálních dovedností.

Narážím stále více na nevyzrálost citových projevů dětí, která se projevuje především lhostejností k problémům kamarádů, špatným odhadem řešení problémových situací, ubližováním si navzájem.Chlapec si hraje v dětském obývacím pokoji, hra probíhá vcelku klidně, je v kontaktu s několika holčičkami. Zpovzdálí sleduje hru další kamarád a viditelně se baví a směje se řečovým projevům svých vrstevníků, kteří si vničem nezadají s námi dospěláky. Najednou ale chlapec v pokojíčku zakopne a nebezpečně upadne na koberec. Holčičky strnule sledují, co se stalo, ale chlapec, který situaci sleduje, se směje, až není k zastavení.Do hry zasahuji já a ptám se, co je zde k smíchu."On upadl! To je legrace!"odpovídá se smíchem dítě. Ptám se, zda je legrace, když se kamarád může zranit a pláče. Holčičky hned přikyvují, že není, ale smějícíse chlapec mi oponuje. Ještě jednou mu situaci vysvětlím a ptám se, kdyby on upadl a rozbil si třeba koleno a tekla mu krev, zda by se mu líbilo, kdyby se mu děti smály. Odpovídá, že ne.Další situace vyplynula z her v kuchyňce. Jedna holčička si neumí zavázat zástěrku a ostatní kamarádky se jí smějí. Zasahuji a udávám příklad nezdaru smějících se kamarádek a vysvětluji, že se jim Karolínka taky nesmála aže to není od nich hezké. I ony se to musely naučit.Rozdávám dětem bonbóny za správné řešení těžkého úkolu a jednomu dítěti bonbón upadne na zem. Pár chlapců se směje:"Jé, on upustil bonbón a nemá nic; ze země se přece bonbón nejí!"Situaci zachraňuje Adélka:"Neboj se, paní učitelka ti dá nový, to se může stát každému!"Trochu se mi při těchto slovech uleví.Po těchto situacích, které se objevují denně, jsem zařadila scénku"O šaškovi Bumbáci", který dělá lotroviny, vymýšlí veselé historky, šklebí se a dělá obličeje. Děti se viditelně baví a smějí se na celé kolotomu, co já jako šašek provádím. Některé děti se zapojují a napodobují určité obličeje, grimasy či pohybové dovednosti. Já se směji s nimi. Ve vypjaté situaci skočím a klopýtnu. Bolí mě noha. Pláču, dělám smutné obličeje.Čekám, jak budou reagovat děti.Většina dětí zvážní a šaška lituje, některé děti nabízejí pomoc. Ale jsou i tací, kteří se smějí dál. Bolavá noha jim připadá legrační. A tak využívám většiny dětí k tomu, aby mi pomohly přesvědčit smějící se kamarády, žesituace už není komická, ale vážná. Nakonec se mi to podaří.Musím podotknout, že děti jsou po celý školní rok vedeny k ohleduplnosti, k pomáhání si navzájem, k tolerantnosti a k samostatnému rozhodování. Co je nutí smát se vážným situacím? Proč je jim k smíchu nezdar druhých?Neopomíjejme citovou stránku dětské dušičky. Je neméně důležitá než počítání do deseti nebo cvičení barev a tvarů. Až uslyšíte dětský smích, zajímejte se o to, čemu se děti smějí. Někdy vás to možná překvapí.

Do poradny přicházejí na doporučení mateřské školy předškolní děti, které jsou nadmíru živé až divoké, obtížně zvládnutelné, ubližují druhým dětem. Může jim psycholog pomoci?

Dnešní situace v praxi mateřských škol napovídá, že učitelky urazily na cestě školské reformy veliký kus cesty. Proč tedy u některých přetrvává nejistota a obava z práce, která je čeká?Učitelka MŠ připravuje dětem konkrétní program činností a stává se odpovědnou za vzdělávání dětí.

Mateřská škola se začlenila do vzdělávací soustavy, stala se školou. Neznamená toto legislativní zajištění výchovy a vzdělávání riziko negativního dopadu na předškolní dítě?Dnešní dítě předškolního věku je aktivní a zvídavé.