Online archiv

Vydání: 5/2006

Putování za pohárem poznání (9)

Ivana StaňkováNakreslila Eva Těthalová., 5/2006
Země Rozumbrady Vševěda je úspěšně prozkoumána. Procvičili jsme své smysly a myšlení a přitom jsme se zase dostali o něco blíže k vytouženému poháru poznání.

Medové dny ve školce

Miroslava StrakatáNakreslil Ondrášek Fulín, MŠ Heřmaničky., 5/2006
Školní vzdělávací program naší MŠ Heřmaničky je již třetí rok zaměřen na poznávání přírody a ekologii. Medové dny jsou jedním z projektů zaměřených na poznávání přírody.Život pilných včeliček se na několik dní stal inspirací pro výtvarné činnosti.

Předplavecká průprava má v MŠ své místo

Zdeňka PoláškováNakreslila Julinka Kolářová, MŠ Dolní Cerekev., 5/2006
Projekt předplavecké průpravy je zaměřen na seznámení dětí předškolního věku s vodním prostředím a se základy plaveckých dovedností.Radost z cákání a šplouchání ve vodě je tou nejlepší motivací k plavecké průpravě.

Fanda není zlobil

PhDr. Václav Mertin, 5/2006
V čísle 1/2006 reaguje Miloslava Pecinová z mateřské školy v Lounech na článek Fanda je zlobil (Informatorium 3-8, č. 7/2005), ve kterém jsem popisoval a rozebíral reakci učitelky na pád trojice dětí na vycházce. Má pocit, žemůj článek vyznívá v neprospěch učitelky a zkresluje její práci, a současně má za to, že by se místo kritiky školek mělo sledovat, jak se zachází s dětmi v rodinách.Příspěvek popisoval a následně reflektoval jednu konkrétní událost, nehodnotil paní učitelku ani konkrétní MŠ nebo dokonce instituci mateřské školy. Na rozdíl od některých jiných skupin populace mám učitelky MŠ rád, jejichpráce si vážím a pokládám ji v kontextu vzdělávacího systému za nesmírně důležitou. Věřím, že jsem popsal věrohodně, co jsem viděl, a kdyby byla Miloslava Pecinová se mnou, tak by vše viděla úplně stejně nebo velmi podobně.Jsme totiž oba odborníci, takže se snažíme oddělovat od sebe popis hodnocení a snažíme se popisovat přesně, bez emocí. Ne jako dvě dámy zmíněné v reakci paní Pecinové, které jedno dětské šlápnutí na trávník líčily jako"lítání po trávníku". Připouštím ale, že se s paní Pecinovou patrně neshodujeme v tom, jak popsanou událost vykládáme, případně na kterou část události se koncentrujeme. Já jsem se soustředil na reakci učitelky,protože jsem neviděl, jak celá událost vznikla (učitelka viděla ještě méně než já, protože v té chvíli děti nesledovala), zatímco Miloslava Pecinová se víc zamýšlela, jak k celé události došlo a na základě toho se snažilapochopit jednání učitelky.Miloslava Pecinová si povzdychla, že nebereme stejný metr na učitelky a na rodiče. Má pravdu. Já opravdu očekávám, že učitelka mateřské školy se bude chovat jako odbornice na výchovu předškolních dětí, a kladu na ni mnohemvětší nároky než na rodiče. Také proto mně v popisovaném případě zajímalo chování učitelky a ne to, jestli byl Fanda vinen či nikoli. Samozřejmě i učitelka je jen člověk, takže musím pochopit její nevhodné chování, ale nemohuho jen tak přejít. Je možné, že se paní učitelka Fandovi po návratu z vycházky za své unáhlení omluvila. To by bylo gesto hodné zralého pedagoga.Je mi velmi líto, ale musím trvat na tom, že hlavní náplní práce učitelky na vycházce s dětmi je zajištění jejich bezpečí. Jestliže řeší jiné problémy, nemůže se dostatečně věnovat dětem. Pokud se tedy něco stane, nemůžeji omluvit ani to, že řešila záležitost související s chodem školky.Informatorium 3-8 je časopis odborný a určený pro odborníky a zájemce o tuto oblast. Měl by proto ukazovat i na nesrozumitelné činy, na problémy, klást otázky, pochybovat, kritizovat. Dokonce je v něm možné ostřepolemizovat. Kde jinde, když ne zde.

Vzdělávací akce

5/2006
Hudba a pohyb dětí v MŠ a na 1. stupni ZŠ Seminář zaměřený na tvořivé využití tradičního i netradičního náčiní v hudební i pohybové výchově. Termín a místo konání: 17. 5. 2006 od 8 hod., Sokol Vršovice, Sportovní 1, Praha 10.Lektor: Eva Kulhánková.Jóga pro děti Seminář zaměřený na rozvoj pohybových dovedností dětí. Termíny a místa konání: 5. 5. 2006. a také 24. 5. 2006 od 8 hod., Sokol Vršovice, Sportovní 1, Praha 10. Lektor: Eva Kulhánková. Další informace nawww.ssskladno.cz.

ŠMALCOVA ABECEDA

Mgr. Marie Těthalová, 5/2006
P. Šmalec, R. Malý, J. Dvořák, M. Šimková Baobab, Praha 2005, 64 s.

KAFOMET PRO MATEŘSKÉ ŠKOLY A PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Barbora Konopásková, 5/2006
Infra, Stařeč 2005, 294 s.

HÁDANKY A HŘÍČKY NEJEN SE SLOVÍČKY

Bc. Magdalena Felixová, 5/2006
Zuzana Pospíšilová, Praha, Portál 2006, 102 s.

Odpovídáme na vaše dotazy

Mgr. Bedřich Hájek, Pavel BenoNamaloval David Vodák, MŠ Tečovice, Zlín., 5/2006
ŠVP pro školní družinu

Akce Pásovec

Dagmar Pavlíková, Jaroslava Ekertová, 5/2006
Naše město se zapojilo do celonárodního projektu Zdravé město. Jedním z cílů projektu je informovanost rodičů a dětí o důležitosti používání dětských autosedaček.Do projektu se zapojila i naše mateřská škola. Po prvním setkání se školiteli a zvláště po doručení"Pásovce"(gumové hračky), kterého dětem předáme, jsme byly trochu rozpačité a ne příliš nadšené. Hračka se námdospělým nejevila příliš zdařilá.Nakonec dopolední program spojený s předáním této figurky učitelky připravily velmi pěkně a takhle jsme si vyhráli. Začalo to pohádkou Ztracený zoubek.Anička jede ráno s tatínkem autem do školky, sedí nepřipoutaná vzadu a dělá úplně všechno, co se v autě dělat nemá: mluví na tatínka, tahá ho za ruku, křičí, otvírá okénko, tluče na dveře a nakonec si chce přesednout napřední sedačku. A vtom se to stane. Tatínek se na ni otočí, přehlédne známou značku"Dej přednost v jízdě", ozve se rána a auto nabourá do náklaďáku. Dopadne to naštěstí celkem dobře, Alenka má jen vyražený zoubek.Musí proto navštívit paní zubařku, která se ptá, jak se nehoda stala, a diví se, že Alenka neseděla připoutaná.Následně si děti vyzkoušely použití dětské autosedačky.Ve druhé části"Holko, kluku, přesvědči mě, že víš co je bezpečné"jsme si s dětmi opakovali poznatky o dopravních značeních, o tom, jak ony jezdí v autě, na kole, a také o tom, jak a kde řidiči získávajířidičský průkaz.Děti se rozdělily do tří skupin a po celé mateřské škole hledaly několik značek pro chodce a pro malé cyklisty.Na závěr děti musely udělat test, kterým získaly řidičské oprávnění. Oslava získání řidičského oprávnění byla sladká a také tematická - s dortem ve tvaru náklaďáku.Dopoledne se vydařilo, děti získaly celou řadu poznatků, za odměnu dostaly figurku Pásovce i řidičský průkaz a všichni se pěkně pobavili.

Dny plné barev

Veronika Machalováfoto MŠ, 5/2006
V naší MŠ jsme loni započali tradici barevných dnů. Jsou zaměřeny na určitou barvu, které se podřídí oblečení, výběr her, písniček, básniček a omalovánek. Takže například na červený den přišli všichni oblečeni v červeném (jedenchlapeček přišel dokonce s červeně nabarvenými vlasy), z paní učitelky se stala Červená Karkulka a měla košíček plný červených bonbónů. Všechny děti se sešly společně v jedné třídě, na módní přehlídce obdivovaly červené modelya také se naučily taneček Červený šátečku. V pracovním listě pak vyhledaly a vymalovaly všechno, co je červené.V podobném duchu se nesly i další barevné dny. Modrému dni vévodila Holka modrooká a hra Prší, o Zeleném dni se zpívala Travička zelená a na Žlutý den se všechny paní učitelky proměnily v Pam, pam, pampelišky ve žlutémklobouku. Bílý den jsme prozíravě zařadili na zimu. Vystřihovali jsme sněhové vločky, zpívali o bílých závějích a ve třídě to díky bílému oblečení vypadalo jako na lékařském sympoziu. Letos jsme si však řekli, že základní barvyuž známe, a tak jsme začali pořádat tzv. tematické dny. Červeno-modrý den byl jen takovým zahřívacím kolem, ale Pyžamový den jsme si užili naplno. My učitelky jsme byly rády, že jsme se ráno nemusely do práce převlékat, avyrazily jsme rovnou v natáčkách! Přehlídka nočních úborů byla opravdu inspirující, ale hudební doprovod různých ukolébavek nějak nezabral. Nikomu se rozhodně spát nechtělo!Věříme, že další tematické dny ještě vymyslíme, a těšíme se, jak se při realizaci nových nápadů společně s dětmi vyřádíme.

Trosečníci na pustém ostrově

Zdeňka Zaviačičováfoto MŠ, 5/2006
V naší mateřské škole se již staly tradicí velké hry na konci školního roku. Po Velké hře o sedm indiánských per a Velké cestě za lovci mamutů se v loňském roce děti i s dospělými bavily při hře na Trosečníky na pustém ostrově.Hře předcházely usilovné přípravy - děti si nejprve musely postavit loď, nanosit na ni zásoby, které jsou pro plavbu na moři nezbytné, namalovat vlajku, zhotovit kotvu, naučit se pravou námořnickou hymnu, najít cíl cestyna mapě, seznámit se s kompasem, poznávat živočichy žijící v mořích, namalovat si je a vystřihnout a také vyrobit truhlici na poklad, který nakonec na ostrově naleznou.A pak jsme se konečně dočkali. Než se děti odpoledne vyspaly, jejich loď ztroskotala a její trosky se vším, co je potřeba k přežití, byly rozmetány v moři (na školním dvoře). Děti se převlékly do trosečnického a z moře naostrov (školní zahradu) vynášely nářadí, nádoby na vodu a zásoby. Na ostrově musely najít kokosové ořechy, studánku, nanosit vodu ve skořápkách do nádob, naloupat kukuřici, poslepovat sušenky, nalovit ryby, pokácet stromy avyrobit z nich vor. Když se jim podařilo najít poklad, který na ostrově ukryli piráti, chtěli jsme společně z ostrova odplout, ale zjistili jsme, že nám cestu k voru zatarasili lidožrouti. Ti naštěstí přes masky neviděli, alezato dobře slyšeli. Děti se tedy na vor musely dostat v naprosté tichosti a po jednom. To byl nejtěžší úkol, neboť ten, kdo byl už v bezpečí, nesměl promluvit, aby neohrozil kamarády.Jaká byla naše úleva, když všichni šťastně proklouzli lidojedům pod nosem a i s pokladem dopluli domů (na školní zahradu), kde už na nás čekali rodiče, kteří hned rozdělali oheň, aby se hladoví trosečníci mohli nasytit aužít si poslední společné odpoledne v mateřské škole.