Online archiv

Vydání: 2/2006

120 CVIČENÍ PRO DOBROU POSTAVU

Mgr. Marie Těthalová, 2/2006
Lydie Raisin Praha, Portál 2005, 161 str.

Odpovídáme na vaše dotazy

Mgr. Jana Ondrejčeková, 2/2006
Platová třída

Masopustní rej

Namalovala Šárka Vávková, MŠ Trnava., 2/2006
V dobách, kdy ještě lidé měli čas prožívat běh roku v kolotoči oslav, patříval Masopust k období nevázaného veselí, žertů, tancovaček a převleků. Období, které trvalo od Tří králů až do Popeleční středy (letos 1. března - pozn.red.), se nám smrsklo na tradici karnevalů, plesů a koblih.Pomalu začalo ubývat"Slavností", které umožňovaly lidem všechny důležité přelomy v roce spoluprožívat. Naštěstí se pomaličku začínají některé staré zvyky obnovovat. Nám se již podařilo zavést si tradiciMartinské slavnosti. 11. listopadu k nám do dvora přijíždí Martin na bílém koni, u brány ho vítá žebrák i děti s vlastnoručně vyrobenými lucerničkami, Martin rozdává rohlíčky, které nám upekly maminky, a kromě nejrůznějšíchsoutěží se také hodně zpívá a tančí.Asi pro to všechno jsme se rozhodli změnit tradiční únorový karneval v Masopustní rej, opustit třídy a vyrazit s průvodem do ulic. Kdybyste loni to únorové úterý zavítali k nám a prošli ozdobenou slavobránou, přivítaly byvás maškary, na jaké byste si jen vzpomněly. Počasí nám přálo a po suchém lednu přišel třeskutý mráz i s řádnou nadílkou sněhu, takže jsme pamatovali i na něco pro zahřátí. Děti si v závětří našly svůj stánek s koblihami ahorkým čajem a pro rodiče a jejich zdraví jsme připravili zabíjačkové hody, slivovici a grog.Po úvodním přivítání jsme se za halasného zpěvu masopustních písní vydali v průvodu naším sídlištěm. Celý Masopustní rej byl ukončen rozpustilými tanci a zpěvem na našem školním dvoře. I přes opravdu velkou zimu všichnivydrželi až do samého konce. Byli jsme všichni rádi, že se vše podařilo a veselo bylo.

Návštěva

Libuše HonzováNamalovala Dana Bušková, MŠ Hospozín., 2/2006
Děti byly jako vždy spontánní, využily pestré nabídky sportovního vyžití, kterou přece jen v rámci bezpečného přežití všech zúčastněných vesměs orientujeme pro větší prostor plochy i času na pobyt venku. Největším lákadlem bylpadající sníh za okny. Děti chtěly zpívat i tančit, s chutí se pustily do tvoření střapatých meluzín a věrně dokázaly popsat své pocity, které jim ledový vítr při krmení sýkorek na římse za oknem přinesl.Nezvykle sedící a čtoucí žena za stolem lákala naše třídní osobnosti k navázání přímého kontaktu."My bychom se Vám chtěly představit, já jsem Ivetka a to je Andulka, ona už je předškolačka, ale já ještě ne",tlačila před sebe naše malá osobnost o dvě hlavy větší a nesmělejší Andulku"vstříc"seznámení.Za chvíli mi oznamovaly, že nabídly"paní Jarce"křížaly, neboť už se vzájemně představily. Obě jsme se usmály. To je zcela jasný případ spontánního, vřelého a přitom zdvořilého chování.

V truhlářské dílně

Alena Kutílkováilustrační foto M. Jedličková, 2/2006
"Ten dělá to a ten zas tohle..."a pan Schoř je truhlářem. Byli jsme moc rádi, že nám umožnil návštěvu ve své nové dílně plné dřevěných desek, prken, pilin, strojů, nářadí, ale i rozdělaných výrobků. Děti hnedpoznaly, že na dřevěných kozách se právě těší na dokončení dveře.Radek věděl, že do rámu přijde skleněná výplň. Byl velmi zvídavý a zajímal se o stroj, u kterého stál."To je dlabačka. Vrtačka, kterou se dělají na dveřích díry pro zámek,"vysvětlil pan Schoř a hned ukázaldětem odsávání prachu a drobných pilin. Děti zaujal tento stroj tím, že po spuštění se na něm vztyčil veliký pytel. Pan Schoř děti upozornil na rámus, který stroj bude vydávat, přesto se několik dětí zaleklo.Po několika minutách si děti na hluk přivykly a strach úplně pominul v momentě, kdy pan truhlář opracoval na hoblovacím stroji dřevěné hranolky a nařezal na okružní pile malé domečky a také kvádry a trojhranné jehlany."Tak, kdo chce domeček?"přizval děti k sobě blíž pan Schoř, když stroje utichly. Někteří kluci si postavili na kvádr jehlan a vytvořili si dům jako ze stavebnice.Úplně si však získal pan Schoř důvěru dětí, když jim dovolil, aby si z hromady odřezků vybraly, co chtějí, a odnesly si to domů. Nejvíce se dětem líbily dlouhé tenoučké laťky. Děti odcházely z truhlářské dílny velmispokojené. Měly plné ruce dřívek a latěk a na památku fotografii před dílnou. Pan Schoř nás vyprovodil až na ulici a my mu moc děkujeme za nevšední zážitek.

Zvířátka spí

Zdena FalkováNakreslila Kristýnka Ordeltová, MŠ Líšná., 2/2006
Přiblížit dětem přezimování volně žijících zvířat zajímavou formou a také zkrátit čekání na jaro - to byl hlavní důvod, proč se naše paní učitelky jednoho zasněženého únorového dopoledne proměnily v myšičku, krtečka a ježečka.A protože v naší školce navštěvují děti třídu Krtečků, Ježečků a Myšiček, byli jim tito zvířecí kamarádi obzvlášť blízcí. Nakoukly do domečku, kde zvířátka spala zimním spánkem. Ale neposedné myšce se zdála zima už mocdlouhá, a tak kamarády vzbudila. S chytrým krtečkem si povídala o tom, proč zvířátka v tomto období není vidět venku, dozvěděla se, jak tráví zimu děti, o zimních sportech i teplém oblečení. Při prohlášení, že se děti"bobkujou"místo"bobujou", se rozezněl třídou zvonivý smích všech diváků.Společně si pak myška a krteček pochutnali na jablíčku, a protože nebyli lakomí, budili mrzutého ježka, aby se s ním rozdělili. Ten ale jablíčko odmítal s tím, že má raději své žížaly. A když neodbytná myška otevřela oknodomečku, silný vítr nafoukal dovnitř plno sněhu. Myška se přesvědčila, že jaro je ještě daleko, společně s ježkem nepořádek uklidili, zakryli nachlazeného krtečka a se slovy"Vzbuďte mě, až zavoní fialky, zapískajípíšťalky"se uložili do postýlek a opět usnuli.Děti byly divadlem nadšené, paní učitelky spokojené. Příprava na toto představení nebyla složitá ani dlouhá.Všechny poznatky, které děti díky téhle pohádce dostaly, jim paní učitelky při své každodenní práci předávají. Jdejen o odvahu zkusit to jinak!

Straňanský fašank

Mgr. Drahomíra Starobováfoto MŠ, 2/2006
Čas od Tří králů do Popeleční středy se ve Strání nazývá"fašank"a je to nejveselejší období roku. Fašankem žije celá vesnice a v poslední fašankový den, v úterý před Popeleční středou, se ve Strání tančí tanec"Pod šable". Straňané jsou na předváděný tanec nesmírně hrdí, považují jej za svůj nejdůležitější kulturní znak. Tanec Pod šable se ve Strání tančí dům od domu, tanečníci přicházejí i do mateřské školy.V tento den je v naší mateřské škole svátek, voní cukrované koblížky, děti si opakují písně a poskočné kroky fašankového tance. Ten se tančí s červenými dřevěnými šavlemi pobitými cvoky a kovovými kroužky, které při tancihrkají. Vedoucí tanečník, či spíše zpěvák zvaný"gazda", má místo šable dřevěný rožeň, na který napichuje od hospodáře slaninu, klobásu, od nás koblížek. Vlastní tanec tančí pět tanečníků oblečených v místním kroji,přicházejí se zpěvem - jsou to písně táhlé, vyprávějící, proč"fašančáré"přicházejí.Děti písně znají a umí je zpívat, protože je slyší a učí se doma, také ve školce a nejšikovnější ve folklórním kroužku"Straňánek". V tento den přijde osm až deset skupin různého věku, od nejmenších školáků až podospělé. Každá skupina má muzikanty, kteří tanečníky doprovází. Po obřadném tanci muzikanti hrají pro naše děti, které jsou připravené a předvádí, jak už umí"skákať", zpívat a společně se veselí.V průběhu dne se děti naučí tanec v bohaté figurální a písňové podobě. Rodiče, prarodiče ho předávají nejmladší generaci bezprostředně a přirozeně, bez nějakého cvičení a nacvičování. Zatím tančíme jen ve školce nebopředvedeme tanec na vystoupení s tím, že jako žáci ZŠ už půjdeme na obchůzku příští rok. Děti vědí, že tímto dnem se končí veselí,"pochová se basa"a začne období půstu.V roce 1987 se na místní fašankové tradice navrstvil Festival fašanku, na který se sjížděly soubory doslova ze všech koutů Evropy. Letos máme 19. ročník"Festivalu masopustních tradic"a jsme rádi, že vystoupenídětí z MŠ je jeden bod programu a těší se velkému zájmu veřejnosti.

Masopustní průvod

Eva Štanclováfoto MŠ, 2/2006
Masopustní průvod ve Velvarech v úterý 8. února 2005 byl společnou akcí turistického oddílu Javory Černuc, Muzea Velvary a mateřské školy Hospozín. (Masopustní úterý před Popeleční středou letos připadá na 28. února - pozn. redakce.)Když jsme připravovali plakáty na masopust do škol, na obecní úřady, do prodejen ve Velvarech a okolí, netušili jsme, s jakým ohlasem se tato akce setká. Na průvod přišly děti z MŠ, ZŠ a ZvŠ Velvary, ale také přijely dětiz míst vzdálenějších: z MŠ a ZŠ Zlonice a MŠ i ZŠ Vrané. Celkem to bylo 230 dětí. Mnohé děti měly velice pěkné celkové masky, některé děti měly alespoň škrabošky přes obličej či čepičky zvířátek a jiných postav.Masky nechyběly ani dospělým organizátorům akce. Paní Jirásková z TO Javory v masce báby vedla krávu (v ní byla ukryta děvčata z TO) a neodolatelným způsobem prosila kolemjdoucí o peněžní dary. Paní Dudová jako bába s nůšípilně fotografovala. Já s paní učitelkou Schořovou jsme zvolily masky odstřižků a vedly jsme s našimi dětmi z MŠ celý průvod. Do pochodu nám na trubku hrál žák ZUŠ Slaný.Protože jsem týden před průvodem orientačně zjišťovala počty účastníků, abych mohla připravit potřebný počet diplomů, věděla jsem že v masopustním průvodu půjde zhruba 200 dětí. Proto Ing. Kůrková z Muzea Velvary zajistilau Policie ČR bezpečný průchod celého průvodu městem po plánované trase. V Muzeu pak s dalšími organizátorkami připravovaly pro účastníky průvodu občerstvení.S dětmi z MŠ Hospozín jsme nacvičili program z masopustních říkadel a písní a po příjezdu do Velvar jsme se s dětmi nejdříve odebrali k panu starostovi, který nás již očekával. Požádala jsem ho o"oficiální"povolení průvodu a děti předvedly svůj program. Povolení jsme dostali a navíc jako odměnu za pěknou recitaci ještě krabici bonbonů. Na náměstí už byly shromážděny děti ze škol a mnoho dalších lidí a všichni se připojili k průvodu.Při obchůzce jsme dvakrát předvedli náš program na náměstí a nakonec ještě jednou před Muzeem Velvary, kde průvod končil. Zde si potom všechny děti zamlsaly na připraveném občerstvení a učitelky převzaly diplomy provšechny své děti. Myslím si, že všichni účastníci i diváci na průvod dlouho vzpomínali a letos se opět v hojném počtu ve Velvarech sejdeme.

Logopedie v mateřských školách (3)

Doc. PaedDr. A. Peutelschmiedová, Ph.Dilustrační foto M. Jedličková, 2/2006
Co rozumíme primární (sekundární, terciární) logopedickou prevencí? Jaké jsou možnosti logopedické prevence? Kdy je vhodné zařadit dítě do speciální logopedické třídy mateřské školy?Zařazení dítěte do speciální třídy mateřské školy je třeba vždy pečlivě zvážit.

Jak vidí nevidomí?

Renata Špačková, 2/2006
Setkání dítěte s postiženým člověkem je pro ně velkým přínosem, zdrojem zkušeností a poznání. Mnohdy však děti ani netuší, že mezi námi žijí lidé s různými druhy postižení.

Budu mít bratříčka

PhDr. Daniela Kramulováilustrační foto L. Koutník, 2/2006
Očekávání dalšího přírůstku do rodiny zpravidla nezůstane učitelkám mateřské školy utajeno. Čas od času se však stává, že dítě na příchod sourozence reaguje poněkud nezvykle.Děti, které byly zvyklé na určitý režim, období po narození sourozence zvládají lépe.

Nadané dítě v současné škole (2)

PaedDr. Nataša MazáčováNamaloval Vašík Pich, MŠ Pastelka, Milevsko., 2/2006
V první části článku o nadaném dítěti jsme uvedli některé typické charakteristiky nadaných, které z nich činí děti výrazně úspěšné. Nadané děti však nemusí být úspěšné ve všech školních oblastech.Je třeba identifikovat nadané děti v co možná nejnižším věku proto, aby byly co nejdříve poskytnuty náležité podmínky pro rozvoj jejich nadání.