Online archiv

Když jsou rodiče přetížení prací, když přijdou nečekané problémy a starosti, rodinné klima je plné nervozity. I když o tom s dítětem nikdo nemluví, všechno vnímá, nasává atmosféru jako houba - a jeho chování se postupně mění. Tak, že si toho ve školce nemůžeme nevšimnout

Vyznat se v tom, co cítí me, správně pojmenovat své emoce a také je adekvátním způsobem vyjádřit. To je téma nové knihy britské pedagožky Vanessy Rogers, se kterou jsem mluvila o tom, jak mohou učitelé dětem v této oblasti pomoci.

Na tuhle otázku není podle psychologa Václava Mertina jednoduchá odpověď. Mluvili jsme o tom, co by dítě, které se chystá do školy, mělo umět, a také o tom, čeho by si učitelka mateřské školy měla u svých předškoláků všímat, co by měla „ohlídat“.

Říká to Tereza Linhartová z organizace Meta, o. p. s. Spolu se svými kolegy se snaží pomáhat mladým migrantům a jejím tématem je mimo jiné právě práce s předškolními dětmi, jejichž mateřštinou není čeština. PHDR. TEREZA LINHARTOVÁ

Integrace je v dnešní době už v podstatě velmi známým pojmem. Zaměříme-li se na integraci školskou, pak budeme mluvit např. o individuálním zařazování dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami do běžné třídy nebo o zřizování speciálních tříd ve školách běžných.

* Zajímalo by mne, jaké změny se s chystaným společným vzděláváním připravují pro školní družiny. Dnes je situace taková, že integrovaní žáci běžně navštěvují školní družinu, a to bez nároku na asistenta a úlevy pro vychovatelky, například ve snížení počtu žáků. Práce je mnohdy velmi náročná a nedokážu si představit, jak to bude s přibývajícím počtem těchto žáků. Dočetla jsem se o asistentech na výuku ve školách, o chůvách v mateřských školách, ale o školních družinách zatím nic, pokud jsem tedy něco nepřehlédla. Faktem je, že družina není nároková, ale odmítnout těmto dětem docházku do ní už příliš nekoresponduje s inkluzí.