Exotova abeceda mezi nebem a zemí

„Podle mnohých je naše společnost rozdělena, a mají asi pravdu. Jednu z dělicích čar vidím mezi těmi, kteří na společnost nadávají, a těmi, kteří ji vidí spíše pozitivně. Častější jsou nadávající pesimisté, ale já jsem spíše na druhé straně. Jsem optimista, i když občas slyším, že jsem jenom naivní. Věřím, že dobro se nakonec prosadí i tehdy, je-li ho opticky méně, věřím v sílu pozitivního, nikoli negativního, neboť podle mého názoru lidé chtějí být spíše dobří než špatní. Je-li esencí všeho láska, pak na něčem negativním dlouhodobě nic budovat nelze.“

 Exotova abeceda  Heryán. Ladislav  Portál, 2021 Koupit na e‑shopu

Tímto vyznáním začíná kapitola s názvem Lidství v nové knize oblíbeného kněze, biblisty a salesiána Ladislava Heryána. Od třech předešlých úspěšných titulů se jeho novinka EXOTOVA ABECEDA v pár ohledech liší. Jedná se o soubor 55 abecedně seřazených krátkých zamyšlení, fejetonů, ze kterých většina již vyšla v Katolickém týdeníku nebo jiných periodikách a zhruba třetina textů, o něco delších, vznikla nově přímo pro tuto sbírku.

Délka textů se tedy oproti předchozím knihám zkrátila, ale autor i na menší ploše dokáže předvést to, proč si jeho autorský styl oblíbilo tolik čtenářů. V obyčejných příbězích ze svého života předkládá čtenáři svůj osobní pohled na víru a lidskou spiritualitu. Nebo, podobně jako v předchozích knihách, bere úryvek z evangelia, hledá v něm paralely s dnešním světem a nachází v něm povzbuzení nebo přímo návod, jak se k jako křesťan postavit k současným problémům a výzvám.

Kratším textům odpovídá i menší knižní formát a společně s pevnou vazbou z knihy dělají ideální dárek.

Ukázka:

UNITED

Je poslední srpnový pátek, jsem ve Vsetíně na sympatickém křesťanském multižánrovém festivalu United. United proto, že jej tu spolu pořádají všechny církve, které ve městě jsou. Je hezky, ulice kolem kulturního domu, pořadatelského centra festivalu a dějiště mnoha akcí s ním spojených, jsou nacpané převážně mladými lidmi, všude je plno života a barev. Jsem po svém programu docela unaven.

„Dal bych si kafe, než pojedu do Petřvaldu za mamkou,“ říkám vsetínskému kamarádovi Liborovi.

Jdeme ke stánku, platíme a chceme si kávu vypít trochu stranou. Tu nás zastaví asi čtyřicetiletá hezká a elegantně oblečená paní, jaksi se tu mezi ty mladé ani moc nehodí. Nikdy předtím jsem ji neviděl.

„Pane Heryáne, dobrý den, nezlobte se, prosím vás, ale nepomodlil byste se za moje děti?“

Upřímně řečeno, ta prosba je mi trochu nepříjemná, už jsme si konečně chtěli v klidu vypít to kafe.

„Jistě, paní.“

ROZHOVOR: Puberta mě hodně přiblížila k Bohu

Jejími dětmi jsou dva kluci, dvojčata. Je jim tak pět, jsou mi akorát po pás, nebojí se a zvědavě po mně pokukují. Na první pohled nejsou úplně v pořádku. Jednoho po pravici, druhého po levici, dávám kafe podržet Liborovi, kladu jim ruce na hlavičky, zavřu oči a tiše se modlím, ať Pán Bůh oběma i mamince požehná. Připadám si uprostřed všech těch lidí trochu trapně.

„Mně se o vás totiž zdálo, víte?“ povídá paní. „Vy jste v tom snu ty moje kluky uzdravil, tak jsem se s vámi musela setkat. Viděla jsem, že jste napsaný na programu, tak jsem sem jela jen kvůli vám. Dorazila jsem teprve před čtvrthodinou. Jak ho mezi těmi lidmi najdu? říkala jsem si a napadlo mne, že si třeba budete chtít dát kafe, a tak jsem čekala tady u toho stánku, jestli třeba nepřijdete, no, a vy jste přišel.“

 Exotova abeceda  Heryán. Ladislav  Portál, 2021Dr. Ing. Ladislav Heryán, ThD., někdy přezdívaný „Pastýř undergroundu" pro své nekonvenční vystupování a přátelství s lidmi z disentu, je salesiánský kněz, biblista a vysokoškolský pedagog. Má rád rockovou hudbu, občas slouží mše na rockových festivalech a nebojí se jí dát prostor i v kostele. V Portále mu vyšly knihy Exotem na této zemi - o Božím milosrdenství mezi námi, Stopařem na této zemi - O Boží velkorysosti mezi námi a Sami na této zemi? – o Boží přítomnosti mezi námi. Všechny tři vyšly také jako audioknihy na CD, načtené samotným autorem, k dostání zde, zde a zde.

Stydím se. Ještě mi říká něco o sobě a ztiší přitom hlas, takže ji špatně slyším a vůbec jí nerozumím. Je mi blbé se ptát znovu, ale ono to totiž už evidentně není důležité.

Jistě jsem kluky neuzdravil, nejsem ani lékař, ani Ježíš Kristus, ale stejně kolem tehdy přešla Boží sláva a mne z toho ještě dnes tak trochu mrazí.

***

CHLÉB ŽIVOTA

Slyšíme-li jako katolíci, že Ježíš je „chléb života“, mnozí spontánně myslíme na eucharistii (Jan 6,51–54). Je to ovšem zkratka, kterou se velmi ochuzujeme. Ježíš jako „chléb života“ je v 6. kapitole Janova evangelia víc než „jen“ eucharistií.

„Láďo, mohu jít s vámi?“ volá mi asi týden před Štědrým dnem Kalimero, živá, asi čtyřicetiletá kamarádka z undergroundu, rozdala by se i o Vánocích. Jdeme totiž jako každý rok spolu se Sestrami Matky Terezy navštívit lidi bez domova pod mosty a do všelijakých děr i stanů a se zvěstí o Ježíšově narození přinést trochu cukroví a zazpívat pár koled. Je zima a Kalimero před sestrami na tramvajové zastávce tahá z batohu flašku rumu: „Aby taky z těch Vánoc něco měli!“ – „Ne, prosím vás, ne,“ brání se sestry a Kalimero je nechápe. Je v té zimě zapotřebí něčeho víc než rumu a lidského tepla? Je zde něco víc?

Jako tehdy na břehu galilejského moře, bylo zde něco víc (Jan 6,26)?

Ježíš podle předchozího textu zázračně nasytil pět tisíc rodin a prošel se před učedníky po rozbouřeném moři. Chce však být něčím víc než jen plnitelem našich přání: „Hledáte mne ne proto, že jste viděli znamení, ale proto, že jste jedli chléb a nasytili jste se!“ Co za znamení měli vidět? Čeho je případně Ježíš znamením? Je něco důležitějšího než chléb, který člověka sytí?

Jak vidíme například na bezdomovcích, je.

Jako každé pondělní ráno jsem před týdnem přišel k sestrám v bílých sárí odsloužit mši. Co tu chtějí policajti, dumám nad autem s nápisem „sloužit a pomáhat“. „Máte jít dolů, otče,“ říká mi člověk u dveří, „zase tu máme ten stejný problém.“

Dole je to plné policistů. Je začátek července a v noci tu umřel Maroš, kterého jsme loňskou zimu spolu se sestrami a s Kalimero navštívili pod jeho mostem. „Nikoho k němu nepustíme,“ říká neoblomně policista přede dveřmi, bez ohledu na naléhání sester, že jsem kněz. A tak se jdeme nahoru do kaple pomodlit a odsloužit za něj mši.

Stopař Ladislav Heryán dostopoval na první místo ankety Katolického týdeníku Dobrá kniha.

„Doktor mu řekl, že když nepůjde do nemocnice, zemře,“ říká mi po mši sestra Loyola, Irka. „Nešel, a tak zemřel. Chtěl. Už v tom zoufalství nechtěl dále žít.“

Člověku k životu totiž nestačí jen chleba, člověk potřebuje také smysl. Lidé si myslí, že největším neštěstím bezdomovců je to, že nemají kde bydlet, ale možná je jejich největším neštěstím samota. Samota je nemít pro koho žít a nemít pro koho žít možná někomu žádný smysl nedává.

Ježíš říká, že pravým chlebem z nebe nebyla mana, daná Mojžíšem na poušti, nýbrž chléb Boží, který z nebe sestupuje a dává život světu. Ježíš je tím chlebem života, a kdo k němu přichází, nebude nikdy hladovět, a kdo v něj věří, nebude nikdy žíznit (Jan 6,32–35). Je totiž ještě jiný hlad než hlad po chlebě a žízeň po vodě, je to hlad a žízeň po smyslu, po odpuštění, po přijetí, po milosrdenství, po bezpečí, po společenství a po lásce, jedním slovem hlad a žízeň po milosti, jak to krátce předtím v evangeliu zažila s Ježíšem samařská žena. Jen to je spolu s dostatkem fyzického chleba a vody životem v plnosti.

ROZHOVOR: Bůh jedná, když jsme velkorysí

Jan na počátku svého evangelia říká, že se „slovo stalo tělem a přebývalo mezi námi“, a my víme, že přece hovoří o Ježíšovi, neboť jsme „spatřili jeho slávu“, tedy jeho božskou identitu jakožto od Otce poslaného jednorozeného Syna, „plného milosti a pravdy“ (Jan 1,14).

Jan Ježíše i zde staví do protikladu k Mojžíšovi. Skrze Mojžíše byl dán jen Zákon, ale skrze Ježíše Krista se milost a pravda staly tělem, což je přece nekonečně víc! Jedním z hebrejských slov pro milost je slovo rachamím, jež má stejný kořen jako rechem, „děloha“. Jen milost totiž dává nový život, neboť umožňuje nový začátek.

Ježíš, „chléb života“, je víc než jen „eucharistie“. On, tedy celý jeho příběh spolu se všemi jeho činy a slovy, je vtělenou milostí Boží a člověku pokrmem i nápojem, neustále k dispozici jak na břehu galilejského jezera, tak pod pražským mostem. Jen někteří to vnímají a chápou, že eucharistie je viditelným vyjádřením právě této stále přítomné, ale očím skryté reality.

Jistě i Kalimero, vlastním jménem Jana Šestáková, která myslím nebyla křesťankou, již dnes ví, proč tehdy sestřičky odmítly její rum. Jak jsem přišel domů, čekala na mne smutná zpráva: ve stejný den, kdy Maroš podlehl svému zoufalství, podlehla ona své rakovině. Jenže to už pro oba začal zcela jiný příběh, neboť milost je novým začátkem.

***

Knihu EXOTOVA ABECEDA zakoupíte na našem e-shopu.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru