Jungovy Mandaly jako zdroj inspirace a vědomostí o nevědomí

Koupit na e‑shopu

Pro C. G. Junga byly archetypy nejvýznamnějším výsledkem jeho studií kolektivního nevědomí. Nacházel je ve snech, imaginacích a také mandalách. Kniha Mandaly z naší edice Klasici obsahuje tři klíčové práce, ve kterých čtenář najde jak doprovodný obrazový materiál, tak interpretaci symbolů jak z pohledu psychologického, tak kulturně-historického. Pozoruhodné je zde především Jungovo porovnání prací jeho pacientů a jejich podobnost s již existujícími obrazy, sochami či architektonickými prvky různých kultur. Orfické vejce, had Uroboros či motivy květů se nacházejí v daleké Indii stejně jako v kresbě jedenáctileté dívky z Evropy o mnoho století později. Jung chápal mandalu jako cestu ke středu osobnosti, jímž není ego, ale bytostné Já. Mandala pak vyjadřuje jeho celost, jednotu a lze z ní poznat i směřování - tvorba mandal byla pro Junga jednou z možností pro další posun ve vývoji osobnosti. Fascinující svět mandal možná bude čtenáře inspirovat k vytvoření vlastních obrazů, které mohou odhalit nevědomé proudy v jeho vlastní duši.

Přeložila Eva Bosáková

Doslov Marie Gabriela Lhotová

Ukázka

Přejděme nyní k individuálním mandalám, jak jsou spontánně vytvářeny pacienty a analyzandy v průběhu uvědomování nevědomí. V protikladu k mandalám, o nichž jsme právě mluvili, se nezakládají na žádné tradici a na žádné předloze, protože patrně představují volné výtvory fantazie, jež jsou determinovány jistými, autorům nevědomými, archetypickými předpoklady.

Starý pán neposlouchá jazz - Rozhovory s C. G. Jungem

Z tohoto důvodu se principiálně důležité motivy opakují tak často, že i u nejrůznějších autorů se objevuje vyslovená podobnost kresby. Obrazy pocházejí hlavně od vzdělaných osob, jimž nebyly známy etnické paralely přicházející v úvahu. Podle stadia terapeutického procesu nebo postupu léčby jsou obrazy velmi různé. Jistým důležitým etapám procesu odpovídají určité motivy. Aniž bych se pouštěl do detailů terapie, chtěl bych říci pouze tolik, že při tom jde o nové uspořádání osobnosti, do jisté míry o nové centrování. Z tohoto důvodu se mandaly zvlášť rády objevují v návaznosti na dezorientace, panické nebo chaotické psychické stavy. Jejich smyslem pak je převést zmatení do nějakého řádu, aniž by si právě pacienti byli tohoto záměru vědomi. V každém případě vyjadřují řád, rovnováhu a celost. Podle toho pacienti často zdůrazňují blahodárný nebo uklidňující účinek takového obrazu. Mandaly obyčejně vyjadřují náboženské, tj. numinózní představy a myšlenky nebo – místo nich – filozofické ideje. Mají většinou intuitivní, iracionální charakter a svým symbolickým obsahem zase zpětně působí na nevědomí. Mají proto – v přeneseném smyslu – „magický“ význam a účinek, stejně jako církevní ikony, jejichž možný účinek pacienti nikdy vědomě nepociťovali.

Prolínání výtvarna a psýché - Jungova Kniha obrazů

Na působení svých vlastních obrazů ovšem objevují, co mohou ikony znamenat. Jejich obrazy jsou účinné nikoli proto, že pramení z jejich vlastní fantazie, ale proto, že na pacienty působí skutečnost, že z jejich subjektivní imaginace vznikají zákonité motivy a symboly nečekaného rázu a vyjadřují ideje a události, které může vědomí pochopit jen namáhavě. Mnozí díky nějakému takovému obrazu poprvé pochopí skutečnost kolektivního nevědomí jako autonomní veličiny. Nechci to zde ale příliš popisovat slovy. Sílu dojmu a uchvácení lze na určitých obrazech jasně vidět.

K obrazům, které nyní následují, musím předeslat několik poznámek o formálních prvcích symbolu mandaly. Jde především o tyto:

1. Tvar kruhu, případně koule nebo vejce.

2. Kruhový tvar je utvářen jako květina (růže, lotos, v sanskrtu padma) nebo kolo.

3. Centrum je vyjádřeno sluncem, hvězdou, křížem, většinou tvořenými čtyřmi, osmi nebo dvanácti paprsky.

4. Kruhy, koule a křížové formy jsou často znázorňovány jako rotující (svastika).

5. Kruh je znázorněn hadem umístěným okolo centra, kruhově (Úroboros) nebo spirálovitě (orfické vejce).

6. Kvadratura kruhu jako kruh v čtyřúhelníku nebo opačně.

7. Zámek, město, dvůr (temenos) kvadratický nebo kruhový.

8. Oko (panenka a duhovka).

9. Vedle tetradických obrazců (a násobků čtyř) se vyskytují – avšak mnohem vzácněji – i triadické a pentadické tvary. Posledně uvedené lze pokládat za „narušené“ obrazy celosti, jak uvidíme níže.

Knihu Mandaly koupíte na našem e-shopu