Na zvídavé děti čeká Domek plný úkolů

Je to docela obyčejný dům a v něm spousta zajímavých nájemníků. A právě jejich rozmanité příběhy pomůžou dětem s všestranným rozvojem prostřednictvím her a zábavy.

Domek plný úkolů pracovní listy pro děti předčtenářská gramotnost grafomotorika předškolní výchova publikace pro děti příběhy zraková  sluchová diferenciace předmatematické dovednosti Koupit na e‑shopu

Kniha Domek plný úkolů je soubor pracovních listů s podtitulem „pro předškoláky, čerstvé školáky  a hlavně pro radost“. Autorka Kateřina Markalousová propojila jednotlivé pracovní listy příběhem o nájemnících jednoho docela obyčejného domu na rohu ulice. Tak se děti seznámí s  panem Korálkem, který maluje domy i obrazy, panem Motyčkou, který zahradničí, slečnou Růženkou a její cukrárnou, Péťou svéhlavičkou, nepořádníkem Boříkem a mnohými dalšími. U každého příběhu jednotlivého nájemníka domu jsou zábavné pracovní listy, zaměřené např. na zrakovou a sluchovou diferenciaci, grafomotoriku, dějovou posloupnost, předmatematické dovednosti, orientaci na stránce a v prostoru, tvorbu nadřazených a podřazených pojmů a mnoho dalšího. V závěru knihy na děti čeká prázdný domeček s okny, kam si mohou obrázky jednotlivých nájemníků nalepit. Děti přitom musí prokázat pozorný poslech příběhu, aby věděly, které okno k jakému nájemníkovi patří. Tím se posiluje mj. schopnost porozumět čtenému slovu.

Pracovní listy doplnila ilustracemi Petra Šolcová.

Pracovní listy na procvičování dobrodružné grafomotoriky najdete v knize Patricie Koubské Průvan a Meluzína.

Ukázka z knihy

Péťa svéhlavička
Nad Skřivánkovými žila rodinka s malým Péťou. Byl to veselý rozesmátý kluk, vlasy střapaté, uši trochu jako plácačky, nosík jako knoflík a navíc byl to takový svéhlavička. Chodil sice ještě do školky, ale tvářil se, jako by spolkl všechnu moudrost světa. Všechno věděl nejlépe, a co bylo ještě zajímavější, všechno dělal po svém a přesně obráceně. Kdyby mu maminka řekla, aby nosil tričko s obrázkem dopředu, určitě by si ho dal dozadu, a ještě by se všude chlubil. Přesně
tak to totiž dopadlo, když mu například maminka řekla:

„Péťo, neber si krátké kalhoty, venku je zima.“

Co myslíte, že udělal? Vzal si krátké kalhoty. Venku mu drkotaly zuby zimou, ale Péťa byl se sebou spokojený.

Jednou dokonce schválně vystoupil z autobusu na jiné zastávce, protože chtěl vyzkoušet, jestli stihne naskočit zase zpátky do vozu. Jenže to nestihl. Dveře se zavřely a Péťa zůstal stát s otevřenou pusou na zastávce. Naštěstí maminka na příští zastávce vystoupila a dojela si zpátky pro něj.

I ve školce si tu svou svéhlavičku párkrát vyzkoušel. Zrovna na vycházce měl rozvázané tkaničky
a všichni mu chtěli dobře poradit a říkali:

„Zavaž si tkaničky, můžeš si na ně šlápnout.“

On si je schválně nechal rozvázané a čekal, jak to dopadne. Nešlápl si sice na ně on, ale přišlápl mu je kamarád ze školky. Péťa spadl na zem a rozbil si obě kolena.

V létě zase jeli na výlet. Protože bylo tenkrát velké teplo, měly mít s sebou děti kšiltovku proti slunci. Tu si Péťa samozřejmě nevzal. On přeci žádnou čepici nepotřebuje. Bude hodně běhat a sluníčku uteče. Místo toho jako jediný dostal úžeh. Ležel potom s teplotou tři dny doma v posteli. Tak to bylo úplně se vším. Zkrátka, kdo ho už dobře znal, věděl, že se musí Péťa nejdříve sám přesvědčit na vlastní kůži, než aby dal na dobré rady.

Tak to šlo pořád a pořád, až na jednu událost, která ho přivedla k rozumu. Péťa měl moc rád žvýkačky, žvýkal pořád a všude. Dokonce byl tak neposlušný, že žvýkal i po večeři, když už si vyčistil zuby, i před spaním. Stávalo se, že i když mu doma říkali: „Péťo neber
si tu žvýkačku, už jdeš spát“, tajně si ji propašoval do postele, kolikrát se žvýkačkou i usnul.

Jednou přišel na to, aby nemusel žvýkačku pořád vyhazovat, že ji stačí vyndat z pusy a nalepit za ucho. Protože žvýkal často a poslouchal málo, jednou se mu to lepení za ucho nevyplatilo. Zrovna vám bylo takhle k večeru, Péťa se chystal už do postýlky, když maminka řekla:
„Péťo, běž tu žvýkačku vyhodit.“

Péťa žvýkačku sice vyndal, ale nalepil si ji za ucho. Večer mu tatínek přečetl pohádku a vypadalo to, že Péťa už skoro podřimuje. Po pohádce dostal ještě pusu a tatínek zhasl světlo. Jenže chuť na žvýkačku byla silnější. Péťa neodolal, vyndal si z kapsičky u kalhot novou žvýkačku a začal ji žvýkat. Ejhle. Zdánlivě tiché mlaskání uslyšela maminka a rozběhla se do pokojíku k Péťovi. Ten byl rychlejší a žvýkačku, teď už druhou, si nalepil za druhé ucho. Zavřel oči, a když přišla maminka, dělal, že tvrdě spí. Na žvýkačky v tu chvíli docela zapomněl a ze samého strachu opravdu usnul.

Ale přišlo ráno a s ním i probuzení. Péťa zjistil, že ty jeho zapomenuté žvýkačky mu přilepily uši k hlavě. Sice mu teď uši neodstávaly, ale vypadal legračně. Kdyby si chtěl vzít třeba brýle proti slunci, určitě by mu na hlavě nedržely. Maminka i tatínek zkoušeli žvýkačky všemožně odlepit, ale marně. Péťa si povzdechl, že chce zpátky svoje uši, které mu vlastně dost sluší, a že měl asi spíš rodiče večer poslechnout než žvýkačky takhle tajně schovávat.

Nakonec je zachránil pan Korálek, malíř pokojů, který díky spolehlivému ředidlu na barvy žvýkačky dokonale odstranil. Od té doby jste nejen Péťu nepotkali se žvýkačkou v puse, ale navíc vše, co mu kdo poradil, si bral, až na nějaké výjimky, k srdci.

Domek plný úkolů pracovní listy pro děti předčtenářská gramotnost grafomotorika předškolní výchova publikace pro děti příběhy zraková  sluchová diferenciace předmatematické dovednosti
předškolní výchova  mateřské školy  pohybové hry  tvořivé hry  vzdělávací programy  metodické příručky

Autorka Kateřina Markalousová je speciální pedagožka s mnohaletou praxí v běžné i speciální mateřské škole a také ve škole základní. V Nakladatelství Portál již vyšla její kniha Špunti ve školce.




Knihu Domek plný úkolů zakoupíte na našem e-shopu.

Portál byl založen v roce 1990 s cílem pomáhat při výchově dětí a mládeže. Od začátku se proto zaměřil především na publikace z oborů pedagogika, psychologie a sociální práce, a to na odborné i populární úrovni. Později přibyly knihy pro rodiče i děti jak z oblasti beletrie, tak rozvíjející tvořivost. Nedílnou součástí knižní produkce jsou rozhovory, spirituální tituly, beletrie a non-fiction.  

Přidejte se do newsletteru