Zahrada tajů – příběh o tajemství a hledání

Koupit na e‑shopu

Píše se rok 1916 a manželé Gilbertovi přijali ve svém domě neteř Kláru, kterou se rodiče rozhodli ukrýt před válkou na anglický venkov. Tak začíná příběh z knihy ZAHRADA TAJŮ od anglické spisovatelky Anny-Marie Howell. Děj knihy je zasazen do války, fronta je sice daleko, ale ovlivňuje životy všech. 

Po příjezdu Klára zjistí, že teta i strýc jsou jiní, než si je pamatovala. Z laskavých lidí jsou nedůvěřiví a přísní příbuzní, kterým je asi na obtíž. Postupně se Klára seznamuje s okolím – hraběcí zahradou, kde je strýc hlavním zahradníkem, a lidmi, kteří na panství pracují.

Klára brzy zjistí, že její nový domov skrývá svá vlastní tajemství: zamčený pokoj, kde teta po nocích píše komusi dopisy. Spřátelí se s Willem – klukem, který bydlí načerno v kotelně. Společně začnou pátrat po zloději exotického ovoce, které se ztrácí z panských skleníků. 

Nejvíce Kláru ale tíží dopis, který s sebou stále nosí. Dopis je od Ministerstva války a je v něm zpráva o bratrovi, který je na frontě. Neměla v úmyslu dopis rodičům zatajit, ale strach z toho, co se dozví, ji zatím nedovolil dopis předat ani přečíst.

Příběh je psán velice poutavě a na všechny otázky čtenář nakonec najde odpověď, někdy překvapivou.

Anna-Marie Howell je spisovatelka pro děti a mládež. Její knihy byly nominovány na řadu cen. Žije v Suffolku s manželem a dvěma dětmi.

Z anglického originálu The Garden of Lost Secrets přeložila Petra Diestlerová.

Ukázka z knihy:

     Kroky byly kradmé, nezněly jako chůze člověka, který má právo vstoupit do skleníku, protože se o ovoce stará. Klára si byla jistá, že ten, kdo právě vešel, chce zdejším rostlinám ublížit. Zaťala si nehty do dlaní.

     V trubce s horkou vodou zabublalo. Klára nasucho polkla. Kroky se vydaly úzkou cestičkou mezi záhony, blížily se, pořád se blížily. Klára zamrkala. Ačkoli byla tma, viděla už v životě hodně bot, a tak poznala, že ty, které nyní stojí před pultem, jsou mužská vojenská bagančata.

Agnes a odemčený sen - knížka pro příznivce tajemna

     Muž dýchal tiše a pravidelně, vůbec ne jako zloděj. Otočil se, opřel se o pult a zkřížil nohy v kotnících.

     Klára se kousla do rtu, když si všimla, jak Will natahuje ruce stále blíž a blíž až k mužovým lýtkům. Pak se s heknutím vrhl vpřed a popadl ho za nohy.

     Muži se z hrdla vydral zvuk – s výkřikem úleku a bolesti se zkroutil a s těžkým zaduněním spadl na zem.

     Will vylezl zpod pultu, a když se Klára soukala za ním, o drsný beton si odřela kolena. Zadívala se do stínů a potlačila vyjeknutí.

     Byl to ten voják, který se přátelil s paní Gilbertovou, Thomas.

     Will se po ní ohlédl a zazubil se. Já ti to říkal, hlásaly jeho oči.

     Za Willem se ozval tichý šramot. Klára otevřela ústa k výkřiku, ale bylo už příliš pozdě. Thomas vyskočil na nohy a chytil Willa za ramena. Will se kroutil a snažil se mu vyškubnout. „Mám tě,“ procedil Thomas mezi zuby.

     Klára se v panice chytila pultu a nahmátla něco malého a dřevěného. Byla to rukojeť menší zahradnické lopatky. Sebrala ji, zvedla nad hlavu a zadívala se na Thomase, který k ní byl otočený zády a zápolil s Willem. Klára odhodila lopatku do nejvzdálenější části skleníku a ta zarachotila o zem.

     „Co to…?“ zamumlal Thomas a na vteřinu uvolnil stisk.

     Klára se otočila a vyrazila ze skleníku pryč, po schodech nahoru do mlhy. Těsně za sebou slyšela Willovy kroky – vzápětí se prohnal kolem rychle jako králík. Klára zahnula kolem skleníku doleva, zatímco Will utíkal opačným směrem, do kopce k sadu, a lomcoval jím kašel. Thomas dusal po trávě za ním. 

     Klára se zadívala do mlhy, ve vlasech a na tvářích se jí zachytily kapičky vody, sípavě oddechovala. V zahradách vládlo přízračné ticho, jako by je šok z nočních událostí připravil o řeč. Doufala, že Thomas nezahlédl její tvář, ale určitě věděl, že Will nebyl sám. Musí se schovat, než ji bude hledat. Zloděj ví, že mu jsou na stopě.

Knihu Zahrada tajů koupíte na našem e-shopu.