Jak pomáhat druhým, ale nevyčerpat se tím? Poradí kniha Citlivý pomocník

Kniha Citlivý pomocník je praktickým průvodcem, jak používat vybrané jednoduché metody psychoterapie v terapeutických hovorech, ať už je vedeme v rámci naší profese, nebo jen z vlastní touhy pomoci druhému. Kniha tak nepředstavuje psychoterapeutické postupy, které by měli používat výlučně profesionální psychologové a psychoterapeuti, ale takové, které lze snadno a účinně aplikovat i mimo psychoterapeutickou praxi, například pokud pomáháte klientům, pacientům, přátelům či i sami sobě. Právě takové metody jsou v této knize představovány. 

Kniha je psaná velmi srozumitelným jazykem a přináší mnoho příkladů, takže může být přínosná pro kohokoliv se zájmem o psychologii. Zároveň vychází z uznávaných psychologických teorií a autorčiných zkušeností z její mnohaleté praxe. Většinu metod z této knihy lze navíc využít i pro vlastní rozvoj a osobní růst.

Ilse Sand je dánská terapeutka, supervizorka, trenérka a řečnice, která vydává knihy o vysoké citlivosti. Vystudovala teologii a původně pracovala jako farářka. Sama se vnímá jako člověk s vysokou dávkou citlivosti. Její knihy byly přeloženy do téměř dvaceti jazyků. Česky vyšla její kniha Přecitlivělost není slabost.

Ukázka:

Výzvy pro vysoce citlivého pomocníka

Chraňte se před zahlcením slovy či citovými projevy druhého

Ctíte-li maximu, která vám ukládá, abyste byli bezvýhradně k dispozici tomu, komu pomáháte, tak jistě také máte velmi jisté držení těla a otevřený pohled, který stěží dokážete sklopit, aniž byste z toho měli špatné svědomí. Citový stav druhého chápeme celým smyslovým aparátem.
Pokud se nemáme zahltit, musíme si udržet určitý odstup. Pokud vás realita druhého člověka vysiluje, tak bych vám doporučila, abyste mezi sebou a druhým zkusili zvětšit odstup nebo otevřené držení těla zaujali jen částečně, takže si uchováte část pozornosti i pro vnímání sebe samého. Není jisté, že je pro vás optimální sedět přímo naproti tomu, komu nasloucháte. Zkuste se posadit bokem či jen trochu šikmo. To mimo jiné způsobí, že v případě potřeby budete moci volně odhlédnout. Když stočíme pohled jinam či ho sklopíme, tak tím signalizujeme, že svou pozornost obracíme dovnitř. Vysoce citliví lidé to potřebují častěji než jiní, a proto právě oni často jako první uhnou očima. Zhruba 80 % vjemů, které dostáváme, vstřebáváme očima a při intenzivním očním kontaktu bude proudit silný tok informací.
Když pocítíte, že se blížíte hranici toho, kolik informací jste schopni pojmout, je důležité, abyste tuto mez brali vážně, chcete-li si uchovat energii. Dovolte si přerušit oční kontakt, když pocítíte potřebu, a snažte se vydržet pocit viny, který může následovat, pokud se zdá, že partner v komunikaci bude reagovat frustrací. Jestliže dotyčný nechce mluvit na někoho, kdo klopí pohled, tak si musí udělat přestávku, dokud nebudete zase připraveni. Dobrý kontakt sestává ze zachycení pohledu, jeho podržení a uvolnění. Čím víc si dovolíte upustit a vrátit, tím přítomnější v kontaktu budete a tím více síly si uchováte.

Přečtěte si také další knihu Ilse Sand Přecitlivělost není slabost.

Jako vysoce citlivý člověk většinou příliš neoplýváte schopností udržet pozornost vůči více aspektům najednou. V nejhorším případě vás natolik pohltí to, čemu nasloucháte, že naprosto ztratíte kontakt sami se sebou. Cvičte se ve střídání soustředěnosti na různé věci v rozhovoru. Hleďte na toho, komu pomáháte, naslouchejte jeho slovům a vnímejte jeho pocity a nálady, ale pak uhněte pohledem a zaměřte se sami sebe. Pokud spolu máte navázat a udržet dobrý kontakt, pak si musíte uvědomovat vás oba.
Mnoho citlivých lidí potřebuje občas opustit místnost, aby dokázali cele vnímat sami sebe. Někdy dokonce musejí odejít z příslušné budovy, než jsou znovu připraveni být v kontaktu přítomní.

Čiňte, co je ve vašich silách, a dělejte si přestávky
Vysoce citliví lidé někdy sami nerozumějí vlastní potřebě činit si přestávky. Pomyslíme-li však, jak silné vnitřní reakce v nich budí vjemy a kolik bolesti druhých v sobě často nosí, tak dávají pomlky smysl. Přestaňte se srovnávat se schopnostmi druhých. Čiňte, co je ve vašich silách, a vězte, že účinek dobra, které konáte, je pravděpodobně mnohem větší, než si sami uvědomujete.
Vysoce citliví lidé mohou nabídnout velmi kvalitní kontakt a blízkost. Mnozí z nich jsou mistry v nabízení takové podoby empatické rezonance, která potvrzuje pocity druhých a může působit ozdravně. Jen to nedokážou dělat po mnoho hodin najednou.
Přestávky si můžete dopřávat s dobrým svědomím. Nikdo po vás nežádá víc, než kolik máte. Za svůj život si musí nést zodpovědnost každý sám.

Knihu Citlivý pomocník koupíte na našem e-shopu.