Cestou do pohádky s dětmi v MŠ

Kniha Jitky Míčkové Cesta do pohádky je určena pedagogům dětí předškolního věku a je rozdělena do tří částí. První dvě se velmi stručně zabývají didaktikou literárně-dramatických projektů – výběrem vhodné literatury a mnoha podobami práce s knihou či příběhem, dramatickou výchovou a jejími cíli, pravidly a metodami. Tato trocha teorie vás ujistí v tom, že literárně-dramatické projekty v celém svém obsahu respektují základní podmínky RVP PV, prostupují všemi vzdělávacími oblastmi, plní a rozvíjí cíle a klíčové kompetence předškolního vzdělávání.
Třetí část knihy už se věnuje praktickým ukázkám již zrealizovaných literárně-dramatických projektů. Popisuje podrobně jednotlivé aktivity, přesně vysvětluje zadání, metody vedení, hry a cvičení, zaznamenává text a některé situace i reakce dětí, reflektuje celý průběh. Pro lepší orientaci jsou čtené texty a osobní vyprávění zvýrazněny kurzívou. Na konci metodického plánu každého projektu pedagog nalezne další aktivity vycházející ze zvolené literární předlohy (např. pohybové hry, výtvarné činnosti, básně, písně), kterých je možné využít kdykoli během projektu i po jeho skončení. V závěru knihy se pak nacházejí také pracovní listy, ale je plně na pedagogovi, kdy a zda je dětem nabídne. Některé mohou také sloužit jako určitá zpětná vazba pro pedagoga, zda děti poslouchaly a pochopily daný příběh či situaci.

MgA. Jitka Míčková pracuje jako učitelka mateřské školy, vede dramatické kroužky pro předškolní děti a děti z 1. stupně ZŠ, lektoruje a tvoří vzdělávací dílny divadla Minor a workshopy nadace Post Bellum. Je zakladatelkou a členkou divadla Na háčku zaměřeného na představení pro předškolní děti, kde připravuje dramaticko-vzdělávací dílny navazující na jednotlivé inscenace.

Roční projekt pro MŠ z klasických pohádek nabízí kniha Hany Voščekové Od podzimu do léta pohádka k nám přilétá.

UKÁZKA

Jablečňák
Kniha Jablečňák obsahuje krátké kapitolky dělené podle dnů v roce. Na každý den zde čtenář najde minipříběh, krátký úvod či situaci, která se postupně během dalšího čtení rozvíjí. Kniha nabízí mnoho témat, se kterými lze v předškolní výchově pracovat, a je vkusně doplněna ilustracemi Martiny Skaly. Jako pomocník a průvodce příběhem dobře poslouží vyrobená figurka Jablečňáka (např. ostřihaný molitanový míček do tvaru ohryzku, nabarvený jako jablko, se stopkou a obličejem), která některé příběhy jako loutka vypráví a ptá se dětí na rady. Do projektu jsou zařazeny situace, které se v knize odehrávají kolem měsíce září a října, příběhy o Matějově vstupu do mateřské školy a o podzimu, proto je dobré projekt směřovat na počátek školního roku. Četbu dalších kapitol lze využít jako četbu při prostojových chvilkách. Jednotlivé, přibližně 45 minutové lekce lze prokládat výtvarnými, pracovními, hudebními a dalšími činnostmi.
Literární předloha: Magdalena Wágnerová: Jablečňák/366 příběhů na dobrou noc. Brio, Praha 2003. V projektu se objevují citace z tohoto vydání knihy.
Hlavní téma: Je září a my jsme poprvé ve školce.
Podtémata: Co všechno si představíme, když se řekne školka (prostory ve školce, učitelky, kuchařky, uklízečky, paní ředitelka, nové hračky, nové zážitky, zábava, legrace, hry, nové vědomosti, pravidla)? Potřebujeme kamaráda? Vzpomínáme na prázdniny. Léto odchází, podzim pomalu přichází. 
Cíle osobnostně sociální: Osamostatňujeme se a hledáme pozitivní důvody, proč je fajn být ve školce. Vnímáme potřebu kamarádství. Podporujeme potřebu vyprávění vlastních zážitků. Rozvíjíme spolupráci ve dvojicích. Snažíme se překonat ostych a zábrany z vlastního projevu (slovního, pohybového, výtvarného).
Cíle poznatkové: Poznáváme neznámé i známé prostředí školy. Co je to žárlivost? Vyprávěním dětí se dozvídáme nové informace o jiných zemích, o moři. Osvojujeme si informace o podzimní přírodě, o hrách, o podzimních plodech, o prázdninách.
Cíle dramatické: Pohybem beze slov (pantomimou) ztvárníme některé činnosti na základě vlastní zkušenosti a představy. Zkusíme si hru v roli. Reagujeme pohybem na hudbu.
Délka projektu: 5 lekcí. Výhodou tohoto projektu je, že na sebe jednotlivé lekce nemusí navazovat. Každá lekce má svůj minipříběh a své téma, kterému se učitelka může věnovat dle potřeb skupiny (např. Můj kamarád). Pouze lekce 4. a 5. (s podzimní tematikou) na sebe úzce navazují a je vhodné je realizovat během dvou, tří dnů.
Metody: Skupinová pantomima, hra v roli, učitelka v roli, vyprávění, čtení, otázky, hádanky, sochy (zastavený pohyb), boční vedení.
Pomůcky: Kniha Jablečňák/366 příběhů na dobrou noc, Jablečňák vyrobený z molitanového míčku (nebo jablko), kšiltovka, zvuky moře, kufr, kaštan, atlas hub a encyklopedie o jiných zemích, o moři.

Aktivity motivované pohádkou najdete také v knihách Umíte to s pohádkou?, Povídám, povídám, pohádku nebo Veselý rok s pohádkami.

Lekce 2. – Můj kamarád

1) Komunikační kruh
Máte nějakého kamaráda? Chodí do naší školky?

2) Motivace – Jablečňák v dlani
Matěj, se kterým jsme se včera seznámili, má také jednoho kamaráda. Je velice zvláštní. Zavřete oči, já vám ho položím na chvíli do dlaně.
Učitelka dětem postupně pokládá do nastavených rukou loutku Jablečňáka (jablko), aby si jej děti mohly osahat. 

3) Jablečňák
Kdo to je? Co vám připomíná?
Ukázka jablečného kluka.

4) Četba
Matěj byl pořád ještě malý kluk, a tak mu maminka přišla dát jako každý večer dobrou noc. Posadila se na kraj postele a položila na polštář jablko. Než dovyprávěla pohádku, Matěj se zakousl do jablka. Maminka popřála chlapci dobrou noc, políbila ho na čelo, zhasla světlo a odešla. Pokoj se ponořil do tmy tmoucí. Matěj držel v ruce ohryzek jablka. Moc dobře věděl, že se to nemá, ale odpadkový koš byl tak daleko a všude taková tma. A tak šup s ním pod postel! Matěj se v noci probudil a zaslechl pod postelí podivné zvuky. Štrachalo to a rachtalo, a přímo pod jeho postelí. Podíval se tam.

5) Co bylo pod postelí?
Co tam Matěj viděl?
Děti říkají své nápady.

6) Četba
„To je dost, že jsi se podíval,“ řekl kdosi.
„Co jsi zač?“ užasl Matěj.
„Já jsem Jablečňák!“ zasmál se ten kdosi a vyšplhal se na postel. Přikryl se až pod bradu a zavřel oči: „Za celou noc jsem oka nezamhouřil!“ dodal vyčítavě, a než stačil Matěj něco namítnout, zašeptal: „Dobrou noc!“ A pak se ozvalo tenké, jablečné chrápání.

7) Reflexe
Kdo to tedy byl? A jak se dostal pod postel?
Zde se nabízí práce s pracovními listy o Jablečňákovi: Kde byl Jablečňák před tím, než se dostal k Matějovi? a Kde našel Matěj Jablečňáka? (viz Pracovní list číslo 1 a 2).

8) Kamarád ze školky
Matěj kromě Jablečňáka měl ještě jednoho kamaráda. Matěj poznal kluka, který byl skoro stejný jako on. Jmenoval se Pavel, bydlel v Zelené ulici jako Matěj, měl k smrti rád vdolky s povidly jako Matěj a ze všeho nejraději si hrál s dřevěnou stavebnicí, ze které se dalo složit snad všechno na světě. Chodili spolu do školky, chodili spolu ze školky, seděli spolu u stolu a zakrátko nebyli k odtržení. Matěj pochopil, že má nového kamaráda.

9) Boční vedení podle nápadů dětí
Máte také nějakého nového kamaráda? Co s takovým kamarádem rádi děláte?
Děti nabízejí společné aktivity (hrají karty, na honičku, fotbal). Všechny děti předvádí pantomimicky dané hry a činnosti, které samy vymýšlejí.

10) Míček přátelství
V kruhu děti posílají míček vždy tomu, kdo je jejich kamarád: řeknou jeho jméno a třeba co se mu na něm líbí. Samozřejmě, že se nejčastěji objevuje hezké šaty, tričko apod., učitelka může přidat druhý míč se slovy: Házím druhý míč Jáchymovi, protože se dnes pořád směje apod. Je dobré, aby učitelka sledovala, které děti častěji dostávají míček a především které děti naopak míček nedostanou vůbec. Tyto děti je potřeba citlivě do hry zapojit a vypíchnout některou jejich dobrou vlastnost, za kterou je možné je označit za kamaráda. (Po skončení této lekce je velmi vhodné přečíst i další kapitoly knihy týkající se školky a kamarádů, viz literární předloha, str. 148–149.)

Knihu Cesta do pohádky koupíte v našem e-shopu.