Když něco neumíš, chvíli počkej a uč se

V Rakousku žiješ od svých šesti let. Kdy jsi zjistil, jaké výhody má bilingvnost?

Už při vyučování němčiny na české obecné škole ve Vídni se mi zdálo pozoruhodné, že není problém rozlišit německá slovíčka „dass“ a „das“, když znám ekvivalenty „že“ a „to“. Podobně mi pak dvojjazyčnost pomáhala s dalšími jazyky. Na gymnáziu jsem byl rád, že mám druhou perspektivu, porovnával jsem německou poezii s českou a věděl jsem, že Přemysl Otakar II. nebyl jen zloduchem, jak to sugerovala učebnice. Hlavní výhoda bilingvnosti vězí v tom, že jazyk formuje vnímání. Věci, které neumíme pojmenovat, pro nás téměř neexistují, a dvěma jazyky toho lze pojmenovat víc než jedním. Němčina má pregnantní výrazy jako „Taumelscheibe“ („deska cyklického řízení rotoru vrtulníku“) nebo „vorauseilender Gehorsam“ („,předbíhající‘ poslušnost vůči dosud nevysloveným nařízením). Čeština má zas desítky synonym slova „dívka“, zatímco němčina má jediné použitelné „Mädchen“, které se v určitých kruzích považuje kvůli střednímu rodu za nekorektní.

Víš, proč odešli rodiče z Čech? Navíc v jednadevadesátém?

Chtěli do světa a tatínek našel práci v architektonické kanceláři. Byla to legrace: v Praze jsme byli za boháče, zatímco ve Vídni jsem už nemohl vidět krupicovou kaši a brambory s tvarohem.

Studoval jsi latinu, starořečtinu a byzantinistiku na Vídeňské univerzitě. Proč ne bohemistiku, germanistiku, translatologii?

Chtěl jsem začít od základů. Latina a starořečtina jsou základem naší kultury a podle vzoru latinské mluvnice jsou popsané a organizované mluvnice všech jazyků. Studium bohemistiky nebo translatologie by bylo příliš jednoduchou cestou – a k takové kůň princi Bajajovi neradí.

Máš možnost srovnání rakouského vysokého školství a univerzit v Česku?

Trošku, a týká se hlavně latiny a řečtiny. V Rakousku se latina a starořečtina vyučují na gymnáziích, proto je tam na klasické filologii daleko víc studentů a celkově vyšší úroveň. Klasická filologie u nás velmi utrpěla komunismem, to je poznat i na stavu ústavních knihoven. V Rakousku vidím tendenci, že se studenti na gymnáziích i na univerzitách začínají podceňovat a že se studium mění v pouhou přípravu na zkoušky, místo aby podněcovalo nadšení. Každopádně si myslím, že by se latina měla na školách víc vyučovat, klidně na úkor angličtiny. Dlouhodobě je latina větším oknem do světa než angličtina, protože ulehčuje chápání dalších jazyků, i svého vlastního. Já jsem se všudypřítomné angličtině na gymnáziu vyhnul, zvolil jsem jiné jazyky, a přesto se domluvím a všechno přečtu.