Zelenina je snad jedinou potravou, na jejíž prospěšnosti se shodují všichni výživoví odborníci. Dodává tělu vitamíny, minerální látky, vlákninu a enzymy. Jezte jí ke každému jídlu! Hrozí vám menší riziko, že onemocní vaše srdce a cévy, že dostanete některé druhy rakoviny, že budete trpět nadváhou, diabetem nebo různými trávicími obtížemi. Zelenina ale zdaleka není jen rajče a okurka – tu si užívejte jen během léta.

Naši předci uměli využívat zeleninu, o které my už ani netušíme, že by se dala jíst. Jedli třeba salát z potočnice, polévku se sedmikráskou a popencem, špenát z bršlice, z lebedy, kopřiv, černobýlu, merlíku či šťovíku. Salát (locika) se jedl v sezóně téměř každodenně a to i tepelně upravený. I okurky se vařily, nadívaly či obalovaly.  Jedly se i zelené části, tedy listy z různých zelenin. Řepa se dokonce až do novověku pěstovala hlavně kvůli listům. Od pozdějšího novověku u nás jako zelenina převažovalo zelí, ředkve, vodnice, tuřín a mrkev. Hlavně zelí se jedlo na mnoho způsobů – vařené, syrové nakládané, dušené (s hrozny, jablky či kaštany), pekly se buchty zelníky, zelné lívance i šišky…

Zelenina je dobrá v různých úpravách. Syrová, vařená, blanšírovaná, dušená, napařovaná, pečená či smažená. Nejvíce živin si ale zachová ta napařovaná. Tepelně upravovaná zelenina by se měla konzumovat co nejdříve, aby se předešlo oxidaci.

Ideální je bio zelenina, ale vašemu zdraví prospěje jakákoliv porce zeleniny navíc. A to nejlépe sezónní a lokální, čerstvá a vypěstovaná bez chemických postřiků. Na jaře začněte naklíčenými semínky a pokračujte divokými salátky. Využijte lístky z pampelišky, jitrocelu, medvědího česneku, polníčku a kopřivy přestaňte vnímat jako plevel. V květnu pročistí močové cesty chřestová kůra. V létě si užijte lehkých salátů, rajčat, okurek a čerstvých bylinek. Provoňte jídlo bazalkou, rozmarýnem nebo dobromyslí či šalvějí. Do salátů přidejte jedlé květy lichořešnice, levandule nebo růží. Na podzim vám zahrada nabídne kořenovou zeleninu, dýni, kapustu ale i čínské zelí. Jako poslední pozdrav listových zelenin nám příroda nabídne lístky divokého polníčku a je dobrý čas na kadeřávek a nakládání zeleniny – ať už kysaného zelí nebo jakékoli podoby pickles či kimchi.  V zimě pak jezte kysané zelí, uskladněná jablka, ořechy, sušené plody a kořenovou zeleninu. A pokud se vám zasteskne po něčem zeleném, můžete si v květníku vypěstovat doma řeřichu nebo rukolu.

Kvalitní zeleninu získáte na farmářských trzích, v Komunitách podporovaného zemědělství (www.kpzinfo.cz), můžete si objednat biobedýnku (www.biozelenina.cz, www.freshbedynky.cz) nebo navštívit farmáře (www.lovime.bio, www.adresarfarmaru.cz).



Obě knihy Hanky Zemanové koupíte na e-shopu nakladatelství www.smartpress.cz.
Nakladatelství Vám nabízí právě teď dopravu ZDARMA na všechny tituly. Platí do 30.6. Získáte ji tak, že do objednávkového formuláře vložíte kód „nataliri", doprava se Vám odečte v posledním kroku objednávky.

Restované listy z červené řepy

150 g svěžích listů z červené řepy

2 lžíce olivového oleje

3 stroužky česneku nakrájeného na kostičky nebo plátky

½–1 lžička koření dle vašich preferencí (třeba nadrcený fenykl, římský kmín či koriandr)

Stonky odkrojte a listy nakrájejte na širší nudličky.  Na hluboké pánvi rozehřejte ghí, na něm opečte koření a nakrájený česnek. Přidejte pokrájené listy a restujte cca 1–3 minuty. Někdy pánev na půl minutky přikryju hodně těžkou litinovou poklicí a zelenina změkne, aniž by se začala pálit či vysušovat. Servírujte k čemukoli od rýže přes těstoviny po různé placky, případně takto upravenými listy ozdobte nějakou zeleninu nebo krémovou polévku. Můžete vmíchat i hrst natě z koriandru a petrželky.

Matyáš Zrno