Může se mozek zahojit?

Převratné objevy z poslední doby zcela mění pohled na dění v lidském mozku a otevírají dosud netušené možnosti pro léčbu následků úrazů, mozkové mrtvice nebo závažných onemocnění, jako je Alzheimerova choroba.

Mozek patří k orgánům s velmi malou regenerační schopností, a jeho poškození proto mívá trvalé následky. Platí to pro oběti mozkové mrtvice či úrazů hlavy a stejně tak i pro pacienty s Alzheimerovou chorobou. Touha vrátit mozku ztracené funkce a postiženým lidem jejich schopnosti a vlastnosti má dlouhou historii. Snahy dávných šamanů, léčitelů i novodobých lékařů ale vycházely naprázdno. V poslední době se však hned několikrát blýsklo na lepší časy. Nové objevy mění náš náhled na mozek a otevírají nové cesty k jeho regeneraci a obnově. 

Když vědci odmítají uvěřit

Velmi dlouho byli vědci přesvědčeni, že se živočichové včetně člověka rodí s mozkem, v kterém už nevznikají nové neurony.  Jako základní dogma neurobiologie platilo, že přicházíme na svět se zásobou nervových buněk, z kterých nám postupující věk, nemoci a další nepříznivé vlivy už jen a jen ubírají. Za výjimku potvrzující pravidlo považovali neurobiologové ptáky, jejichž mozkové zpěvné centrum na zimu zaniká, aby se zjara obnovilo ze zbrusu nových nervových buněk. 

Když pak na sklonku 80. let 20. století přistihli vědci při tvorbě nových neuronů i mozky laboratorních myší a potkanů, odmítala tomu řada věhlasných světových kapacit uvěřit. Představa, že se něco podobného odehrává v mozku člověka, zůstávala pro většinu odborníků i nadále nepřijatelná. Namítali, že nové neurony by ve vysoce organizovaném lidském mozku způsobily chaos a rychle by rozložily lidský intelekt.

Teprve koncem 90. let minulého století prokázal americký neurobiolog Fred „Rusty“ Gage z kalifornského Salkova ústavu, že i v lidském mozku nové neurony neustále vznikají. Jejich zrod je jasně patrný například v hipokampu, který sehrává významnou roli při ukládání informací do paměti.  Ještě v roce 2018 ale publikoval špičkový vědecký časopis Nature studii, v níž tým pod vedením Artura Alvareze-Buylly z Kalifornské univerzity v San Francisku dokazoval, že nové neurony vznikají jen v mozku dětí a u dospělých už se nevytvářejí. O pár měsíců později však studie španělských neurobiologů pod vedením Maríi Llorensové-Martínové z madridské Autonomní univerzity představila na stránkách vědeckého časopisu Nature Medicine jen těžko zpochybnitelné důkazy o vzniku nových neuronů i v mozku seniorů. 

Placená zóna

Jaroslav Petr