Jak souvisí socioekonomický status s psychickou pohodou?

Ve Spojených státech proběhl výzkum, který si stanovil za cíl prozkoumat změny v psychické pohodě v návaznosti na pandemii koronaviru. Data pocházejí ze dvou samostatných průzkumů. Ten první proběhl od dubna do června 2019, druhý pak v dubnu 2020, tedy během začátku vrcholu pandemie v USA. Výzkumný vzorek obsahoval 1143 respondentů ve věku od 30 do 80 let. Změny v psychické pohodě (která byla de‰nována skrze míru depresivních příznaků a životní spokojenosti) se výzkumníci rozhodli zmapovat jak v populaci celkově, tak v závislosti na socioekonomickém statusu. Výsledky ukazují, že se míra depresivních příznaků během pandemie zvýšila. Zajímavé je, že větší nárůst depresivních příznaků a razantnější snížení životní spokojenosti byl zaznamenán u osob s vysokoškolským vzděláním, oproti jedincům se vzděláním nižším. Dále analýza výsledků ukázala, že osoby, které mají celkově vyšší finanční příjmy, prožívaly během pandemie větší snížení pocitu životní spokojenosti než ti, kteří mají nižší příjmy. Výsledky byly v rozporu s očekáváním autorů výzkumu. Ti předpokládali, že jedinci s nižším socioekonomickým statusem budou prožívat celkově nižší psychickou pohodu. Výzkumníci nabízejí několik vysvětlení, proč vysokoškolsky vzdělaní lidé snížení životní spokojenosti popisovali. Jedna z možností je zvýšení pracovní odpovědnosti, se kterou se mohli jedinci s vyšším vzděláním setkat. Tito lidé se častěji ocitají na vedoucích pozicích, a tak museli v době pandemie uskutečnit velké množství zásadních rozhodnutí, především pak těch týkajících se personálních změn. To zvýšilo jejich míru prožívaného stresu a snížilo životní spokojenost.