Titulek rozhovoru je sice z dílny Itala Calvina, ale ta, která ho cituje – spisovatelka Magdalena Wagnerová (1960), dcera fotografa Josefa Proška a překladatelky Ireny Wenigové –, má těch knižních pohádek na svém kontě zhruba tři desítky. Ta nejnovější se jmenuje Salát má pochyby a na svých křídlech ji právě přinesl Albatros.
O čem má salát, hrdina tvé nové knížky, pochyby?
Věčně pochybující salát vyrostl ve skleníku, jenž patří rodičům slečny Julie. Jakmile vyrostl, byl sněden, což není bůhvíjaký život a příliš lákavá perspektiva. Proto musí salát svoji krátkou skleníkovou existenci zpochybnit, aby to dávalo alespoň nějaký smysl. A když už pochybuje, rozšíří svoje úvahy do obecných poloh, protože nikde není psáno, že salát, který vyroste ve skleníku, je pouhopouhý hlávkový salát, který vyrostl jen proto, aby byl sněden.
To zní zajímavě. Proč tedy ten rámec „pohádková literární road movie“?
Julie se vydává na cestu, během které ledacos zažije a ledacos pochopí. Cesta jako základní dějová linie vůbec není špatná, od nepaměti nabízí autorům vděčný námět a hrdinům nejen širokou škálu nejrůznějších dobrodružství, ale i snadnou možnost objevování a poznávání. A především cíl, kterého je třeba dosáhnout. Pohádkovou road movie byla de facto už stará dobrá Červená karkulka, která se musela vydat přes les za babičkou. Šla pěšky, byla malá a číhalo na ni velké nebezpečí. Také Julie se vydává za babičkou, ale protože doba pokročila, cestuje vlakem. I ona je malá a číhá na ni nebezpečí, ale už nejde o jednoho vypelichaného hladového vlka, nýbrž o zlo jako takové, které číhá za kdejakým rohem na každého z nás.
Proměnila se pohádka cestou 20. stoletím?
Proměnila a neproměnila. Protože se změnil svět, musely se změnit i výrazové prostředky. Ale pokud má pohádka fungovat, musí zachovat některé základní stavební kameny, které jsou stále stejné. Musí existovat zřetelná hranice mezi pravdou a lží, spravedlností a křivdou, dobrem a zlem. A pokud nedojde přímo k potrestání zla, musí konec nabízet alespoň naději.
To je důvod, proč dneska pohádky číst?
Důvodů, proč číst pohádky, je jistě víc a souvisí to s rozšiřováním obzorů, rozvíjením fantazie a tak dále. Ovšem tím nejdůležitějším, domnívám se, je právě ona naděje a víra ve spravedlnost, tedy jakési základní morální vědomí, bez kterého nemůže vzniknout úplný člověk. Dětský čtenář je vnímavý a dokáže zachytit i jemné nuance těchto základních morálních stanovisek, vůči kterým se může vyhraňovat a na jejichž základě může budovat vlastní pohled na svět.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.
INFORMATORIUM 3-8 je časopis pro výchovu a vzdělávání dětí od 3 do 8 let v mateřských školách a školních družinách. Najdete v něm rozhovory s osobnostmi české pedagogiky, psychologie a dalších oblastí souvisejících s výchovou a vzděláváním, nápady na cvičení s dětmi, zajímavé hry a pracovní listy, zajímavosti, které „hýbou“ světem předškoláků a malých školáků. Připravujeme pro vás také články týkající se zdraví dětí i dospělých a též náměty pro tvořivou práci. Nechybí inspirace z mateřských škol. Náš časopis vám umožní nahlédnout do všeho, co zajímá mateřské školy a školní družiny!