Druhý domov na konci světa

Na přelomu minulého roku oslavila deset let svého působení česká škola v Melbourne, která se pro mnohé z nás žijících daleko za oceánem stala druhým domovem. Trávíme zde úžasné chvíle se svými dětmi a kamarády. A pravidelnými setkáními udržujeme rodný jazyk, české tradice a probouzíme v našich nejmenších jejich české kořeny.


Děti si díky škole odnášejí spoustu nezapomenutelných zážitků a sbližují se s kulturou a zvyky svých rodičů a prarodičů, aby je jednou mohly předávat dále. Přáli bychom si, aby naše děti pochopily, že čeština není pouze nástroj komunikace, ale něco mnohem hlubšího.

Cílem školy je vzbudit v dětech zájem, motivovat a nadchnout je i jejich rodiče k dalšímu rozvíjení českého jazyka. I přesto, že mnoho rodin létá na pravidelné návštěvy do České republiky, je v pravidelném kontaktu s nejbližšími přes Skype a může sledovat na internetu české filmy i pohádky, udržet češtinu není vždy jednoduché. Jedním z důvodů je bilingvní domácnost, kdy pouze jeden rodič mluví česky a jazykem vzájemné komunikace rodičů je angličtina. Český rodič nemusí být vždy dostatečně disciplinovaný a řídit se v komunikaci s dětmi základním pravidlem „jeden rodič, jeden jazyk“. Tuto zásadu je nezbytné dodržovat za každých podmínek. 


Zpívání a hry

Když program české školy nazvaný Zpívání a hry před deseti lety začínal, děti se scházely v jedné skupině. Dnes se jich více než třicet pět učí v pěti třídách rozdělených podle věku a jazykových schopností.

Náš výukový den se koná většinou každou druhou sobotu a pro některé školáky začíná už v devět hodin ráno. Postupně se přidávají další skupinky, až se nakonec mnozí z nás sejdou odpoledne v hlavní budově Národního domu (Sokol), kde výuka probíhá především. Když už jsme obětovali škole volnou sobotu, byla by škoda nevyužít ještě dobu, než se rozjedeme zpět do svých domovů, ke společnému hraní a povídání. 

Z největší části tvoří naši školu děti školní (věk 5–10 let), jejichž výuka je nejnáročnější. Začínající čtenáři se nejdříve prokousávají slabikářem a získávají znalosti z prvouky i matematiky a následně pokračují v další výuce těchto předmětů podle osnov a učebnic českých škol. 

Děti školkového věku se věnují předškolní tematické výuce a s pomocí pracovních sešitů a jiných aktivit si společně rozšiřují slovní zásobu. Nechybí ani pravidelné domácí úkoly, kterými se žáci připravují na další hodinu nebo si opakují probrané učivo.


Začít co nejdříve

Začít s výukou jazyka, zejména pokud jde o výuku bilingvní, je potřeba už v raném věku, a proto je česká škola otevřena i těm nejmenším. Dokonce i těm, kteří ještě nemluví. Pro ně je připraveno podle původní osvědčené receptury pásmo lidových písniček a říkanek, které probíhá za aktivního zapojení rodičů. Sborem zpívané lidovky ožívají nejrůznějšími rekvizitami, a děti si tak slova krásně spojí s danou situací, kterou samy demonstrují. Na písničce si procvičí správnou výslovnost, naučí se nová slovní spojení, a hlavně ji díky melodii již nikdy nezapomenou. 

Celá výuka ve škole je velmi interaktivní a klade důraz na rytmus a všestranný rozvoj dětí. Učitelky jednotlivých skupinek jsou převážně maminky našich žáčků, které mají vlastní zkušenost s bilingvností. To se ukázalo jako efektivní hlavně proto, že velmi dobře používají materiály a metody, které praktikují nebo praktikovaly se svými dětmi, když je jazyk samy učily. K dalšímu rozvoji je v době vyučování přímo ve škole otevřená knihovna s dětskými knihami pro různé věkové kategorie, dále s CD a DVD, která se průběžně doplňuje novými tituly. 

Placená zóna

Zuzana Tascas