Se svojí rodinou (dcery 7 a 5 let) už pět let bydlím v Austrálii, ve státě Viktorii. V České republice jsem téměř celou svoji profesní kariéru zasvětila učení na různých státních i soukromých jazykových školách.
V současné době učím na české škole v Melbourne předškolní výuku a mladší školáky a působím jako asistentka učitele na místní základní škole. S příchodem dětí jsem se také začala věnovat bilingvní výchově a své dvě dcery vedu a vzdělávám v českém jazyce.
Hned na začátku musím přiznat, že zkušenost a vzpomínky ze „školkového roku“ mé starší dcery zůstaly tak trochu v mlze. Nepřinesly žádné zvláštní emoce nebo okamžiky, na které bychom rádi vzpomínaly. Pokud se budu snažit alespoň částečně porovnat předškolní vzdělávání v České republice a v Austrálii, ocitnu se ve dvou zcela odlišných prostředích.
„Rodičovská dovolená“ tu není příliš zaběhlý pojem, dětská centra neboli „day care“ fungují už od 6. týdne dítěte a jsou většinou dostupná po celý den (6.00–18.00). V centru je zajištěno základní jídlo (nějaké lupínky na snídani, obložený chleba k obědu a mezi tím ovocné a zeleninové svačiny) a cena jednoho dne se mnohdy pohybuje kolem ¾ výdělku za daný den. Děti tu mohou strávit celých pět let s tím, že většina center v rámci svého interního programu nabízí také speciální program pro předškolní děti. Proč by se tedy maminkám mělo vyplatit chodit do práce? Pokud sociální oddělení v daném státě zváží rozpočet rodiny a ten nepřevyšuje určitou částku, pak se rodinám nějaké peníze měsíčně vrací. Pokud je maminka samoživitelka, pak je situace posuzovaná ještě jinak.
Jak to chodí ve školce?
A jak vypadá taková běžná školka? Ve třech letech se děti mohou zapojit do tříletého předškolního programu, který nabízí 3–5 hodin týdně, většinou rozdělených do dvou dnů. Čtyřleté děti mohou nastoupit do patnáctihodinového týdenního programu, buď na tři pětihodinové celky, nebo dva sedmiapůlhodinové celky týdně. Pokud si rodiče včas zažádají a spadají bydlištěm do určité oblasti, mají šanci, že se děti do školky dostanou. Ve třídách je maximálně 20 dětí, kterým se věnují tři kmenové učitelky, a pokud má třída dítě s jakýmkoliv handicapem, dostane k ruce i speciálního asistenta. Maminky těchto dětí většinou pracují jen na zkrácený úvazek a děti tak nepotřebují celodenní péči.
Všechny australské školky jsou řízeny a spravovány státem. Předškolní vzdělávací program není příliš propracovaný a ve své podstatě ani nijak zvlášť edukační. Nemohu říci, že se děti neseznamují formou hry a kreativních bloků s různými tématy, ale rozhodně se tu nedodržují předem stanovené tematické osnovy, jak je tomu běžné v České republice. Smyslem je, aby se děti naučily společné socializaci před nástupem do školy, klade se důraz na multikulturnost a děti se podněcují v tom, co je zrovna baví. Jeden si může kreslit, druhý si opisuje písmena nebo skládá puzzle. K tomu je ve třídě vždy připraveno několik stolků, které nabízejí různé aktivity pro volnou zábavu. V hlavním bloku si vezme slovo učitel a s dětmi si povídá o aktuálním tématu, ze kterého pak většinou vznikne nějaká společná kreativní činnost. Zbytek dne děti tráví venku na přilehlé zahradě, kde musí při hře zapojit svoji imaginaci. Výlety ani jiné aktivity mimo školku nejsou součástí programu, protože by vyžadovaly příliš mnoho zodpovědnosti ze strany učitelek. Ne že by to snad nezvládly, ale legislativa a bezpečnost nejde těmto věcem příliš naproti. Vyvrcholením celého školního roku byl vánoční koncert, kterým se děti loučily se svými učitelkami a ostatními dětmi (před Vánoci začínají hlavní letní prázdniny, které trvají šest týdnů, a nový školní rok začíná koncem ledna).
Vybavení školek je také celkem minimální, většinou se jedná o menší prostory, které jsou součástí základní školy (není to však pravidlo), s oddělením pro hru a společnou činnost a pár stolky. Obědy i svačiny si děti nosí z domova. Stejně jako ve školách se vítá pomoc a zapojení rodičů. Pamatuji si, jak jsem na téma „tradice v různých zemích“ přišla dětem povídat o českém svátku sv. Mikuláše. Děti se zájmem poslouchaly a nemohly pochopit, proč děti straší čert.
V pěti letech do školy
V pěti letech děti oficiálně začínají základní školu, která je velkým mezníkem v jejich životě. Předškolní třídu bych přirovnala k poslednímu ročníku předškolního vzdělání v ČR. Děti v Austrálii jsou už sice součástí školního prostředí (školní výuka trvá od 9 do 15.30) a plní školní osnovy, ale vše se odehrává ve velmi uvolněné náladě a tempu. Většinou jsou tyto předškolní třídy v samostatné nebo jiné budově školy a součástí je i herna s hračkami.
Pozitivní a přátelský přístup učitelů je v australských školkách i školách na prvním místě. Vzdělávací osnovy nejsou studijně nabité k prasknutí. Spíš se klade důraz na vytváření a udržování dobrých a pozitivních vztahů a děti tu chodí do školy velmi rády.
Zuzana Tascas
Společné foto čtyřleté školky při závěrečném vánočním koncertě. Děti zpívaly vánoční a aboriginské písničky
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.