Výuka na Karlově mostě

Bavil vás ve škole dějepis?

Docela jo. Ale popravdě dost výběrově. Třeba středověk jsem měla moc ráda, pravěk vůbec.

To mě překvapuje, pravěk je takový pohodový: žádná jména panovníků, žádné bitvy, jejichž data lze poplést nebo zapomenout.

Ale taky žádné příběhy – čest výjimkám. Kopčem a Havranpírko to ovšem celé neutáhnou, jakkoli je Štorch stvořil velmi životné. Naproti tomu třeba doba Karla IV. je příběhů plná. Vlastně si neumím představit, jak jinak učit na základní, ale i na střední škole historii, než ji poctivě odvyprávět v barvitých příbězích.

Proto jste šla pracovat do Pražské informační služby, nyní Prague City Tourism – abyste vyprávěla historii Prahy?

Takhle romantické to nebylo. Začínala jsem na turistických informačních centrech, k historii jsem se dostala až na studijním oddělení, kde jsem pro průvodce organizovala kvalifikační a doškolovací kurzy. Teprve po delší zkušenosti s tím, co tahle práce obnáší, jsem si troufla sekci průvodcovské služby vést.

Ve vaší sekci vznikl program edukativních vycházek pro školy. Z jakého impulzu?

Hlavně z iniciativy mých kolegyň. Jejich zkušenost ukazovala, že školní děti jsou specifickou cílovou skupinou, pro kterou se vyplatí vytvořit zvláštní program sledující konkrétní vzdělávací cíle. Jako ideální se ukázal být tematický princip. Čili ne Staré Město, ale Literární toulky Prahou. Víc to odpovídá způsobu, jakým je školní výuka organizována. Čím přesněji vymezené téma, tím lépe: zvlášť vycházka na 19. století, zvlášť na pražskou německou literaturu, zvlášť třeba na samizdat.

Jaká témata vycházky vašeho programu zahrnují?

Literaturu, hudbu, divadlo, film, historii, architekturu, duchovní dějiny, státní zřízení České republiky, ale také lokální historii, kterou umíme připravit pro okolí každé školy na míru.

Která oblast je nejžádanější?

Vycházíme zatím jen z omezené zkušenosti, ale zdá se, že největšímu zájmu se bude těšit literatura a historie. Tam je taky nejširší cílová skupina: žáci základních škol, studenti víceletých gymnázií, klasičtí středoškoláci. Nerudu, Němcovou, Haška a Hrabala probírají všichni. Naposledy jsme dělali Báje a pověsti staré Prahy. Velkou oblibu má taky Královská cesta.