Děti jsou mistři přítomnosti

Na svém webu píšete, že „nejdůležitější dílčí předpoklad úspěchu je vycházet s tvory v nás“. Jak s těmi tvory vycházíte vy?

Dobrý den, milí čtenáři a pane redaktore. S tvory v nás vycházím stále velmi dobře, daří se jim hezky, děkujeme za otázku.

Dáváte jim jména? Mluvíte spolu?

Tvorové, o kterých je řeč, se jmenují Nolip Nop, Svítná Filiška a Dlouhý doručník. O každém jsme s mým mužem složili píseň, kterou si čas od času zahrajeme. O tvorech si tedy zpíváme, nemluvíme spolu. Staráme se nyní o naše děti-tvory. Noví tvorové vznikají, ale už méně intenzivně. Třeba naposledy Rybí hubička růžová.

Takže se počítají mezi ty tvory v nás i členové vlastní rodiny?

Ano, je to tak. V posledním ročníku vysoké školy jsem natočila závěrečný film se stejnojmenným názvem. Ten odkazoval, mimo ostatní tvory, také na miminko, které plavalo u mě v břiše. Film jsem brala jako přípravu na nadcházející mateřství. To nastalo hned po úspěšné obhajobě diplomové práce.

Takže „vycházení s tvory“ je pro vás něco jako amatérská psychoanalýza?

Téma mé diplomové práce vychází z metody arteterapie, kde si pacienti vybájí své pohádkové zvíře a následně ho tvoří libovolnou technikou. Tvor symbolicky odráží vědomím potlačené vlastnosti, které si buď člověk odmítá přiznat, nebo které mu chybí a chtěl by je získat. Ráda pracuji ve výtvarné tvorbě se svým podvědomím a chtěla bych svou prací zprostředkovat tento zážitek i divákům.

Proč je práce s vlastním podvědomím pro člověka důležitá?

Protože pak můžeme objevit tvory v nás.

Aha. Na svém webu dál píšete, že si ráda hrajete se slovy, že kreslíte, malujete, děláte muziku, keramiku, animovaný film. Všecko to jsou rovnocenné nástroje, nebo vám je něco blíž a něco úplně nejblíž?

Nejblíže je mi nyní malba, keramika a také muzika. Animovaný film jsem bohužel musela načas opustit. S malými dětmi je tato technika časově příliš náročná. Nyní se však i k filmu pomalu vracím. S dětmi jsme o víkendové karanténě natočili s velikým úsilím film o setkání zebry a orangutana. Ráda bych se k autorskému animovanému filmu vrátila. Baví mě v něm kombinovat všechno z mých oblíbených tvůrčích nástrojů dohromady.

Jak to setkání zebry s orangutanem dopadlo?

Pěkně. Přečkali dva žraloky, let supa a orla, také výbuch sopky. Potom se rozloučili a odebrali se k sobě domů.