Byl váš děda Jan Neruda?

Jakou jste měla ve škole přezdívku?

Podle mě jsem asi žádnou přezdívku neměla. Vlastně ano. Říkali mi Pesly – podle rodného příjmení Peslarová. 

Máte nezvyklé křestní jméno. Neměla jste s ním v životě problémy? 

To jméno si lidé snadno zapamatují. Takže to je někdy výhoda a někdy se mi to taky vůbec nehodilo, třeba když učitel přemýšlel, koho vyzkoušet, a vybavil si nejdřív moje jméno.

Chodila jste ráda do školy? Prosím o upřímnou odpověď.

Asi tomu hodně dětí nebude věřit, ale já jsem do školy chodila opravdu ráda. Učení mě bavilo a měla jsem štěstí na učitele, kteří po nás nechtěli jen biflování, ale opravdu je zajímal náš názor a to, jak si ho dokážeme obhájit. Stejně tak jsem ale ráda po škole chodila ven s kamarády. Tím jsem sezení ve škole vždycky vyvažovala.

Jakou jste měla pubertu?

Vlastně docela nudnou, byla jsem totiž nejstarší ze čtyř sourozenců a odmala ve mně byla spíš zodpovědnost a vědomí, že nesmím dělat hlouposti, protože jsem pro ségry a bráchu přece vzor.

Kdy jste se poprvé zamilovala? Jaké to bylo?

Poprvé jsem se opravdu hodně zamilovala do spolužáka z gymplu. Tenkrát by mě nenapadlo, že si toho kluka jednou vezmu za manžela. Ale fakt jsme spolu od střední školy a jsem moc vděčná, že jsme si tak dlouho vzájemně oporou. Nikdo mě nezná lépe než on.

Byl váš děda Jan Neruda? 

Nebyl! Ale když jsme ho probírali v češtině, vždycky se mě na to pár spolužáků zeptalo.

Spala jste někdy pod širákem? 

Jasně, mockrát! Jezdili jsme s partou po českých i zahraničních horách, jen tak s batohem. Někdy ani spaní od širákem nebylo plánované. Když mi bylo asi šestnáct, jeli jsme s Robertem, mým budoucím manželem, a dalšími kamarády na Slovensko do Roháčů. Zastihla nás šílená bouřka, zničila nám stany – a to bylo docela drama.

Dala jste někdy svému dítěti facku?

Ne. Učíme děti, že se ostatní nebijou. Dospělí mají fyzickou převahu a neměli by jí zneužívat. O všem se dá vždycky domluvit. 

Chtěla jste být už v dětství prezidentka?

To ne, já jsem hrozně brzo chtěla dělat něco s čísly. Moji rodiče byli ajťáci. Ve škole jsem byla jedna z prvních dětí, kteří věděli, jak vypadá počítač. Tehdy byl počítač přes celou místnost, úplně obrovský, a zároveň to byl fakt technický zázrak. Pak jsem mezi prvními z dětí viděla i menší počítač a na něm jsem u rodičů v práci občas mohla hrát hry. A prozradím na sebe, že jsem dlouhou dobu jako dítě chtěla být kosmonautkou a letět do vesmíru.

V učebnici dějepisu je napsáno: „Královská koruna vraždí spánek.“ Nebojíte se, že vám prezidentování pokazí život?

Nebojím se toho. Naopak budu moc ráda, když k lepšímu životu aspoň trochu pomůžu lidem v naší zemi já.

Budete mluvit sprostě jako Miloš Zeman?

Nebudu, sprostá mluva do prezidentského úřadu nepatří. I když se musím přiznat, že občas si doma zanadávám.

Pijete alkohol?

Jsem z Moravy, takže občas si dám sklenku dobrého vína. A nedávno, když jsem byla na debatě v Plzni, tak jsem si dala jedno dobré čepované plzeňské pivo. 

Jela jste někdy šalinou načerno?

Myslím, že jednou se mi to stalo, ale bylo to v roztržitosti.

Máte nějaké video na TikToku?

Mám tam celý kanál. Je to další cesta, jak mluvit s mladými lidmi, kteří třeba se o politiku vůbec nezajímají.

Máte psa? 

Máme, jmenuje se Billy. Je s ním dost legrace a hrozně moc štěká.

Prý chodíte na ryby. Co jste chytla?

Rybařit mě učil můj táta, se kterým jsme jezdili hlavně na Oslavu. Rybařina pro mě díky tátovi nikdy nebyla jen o úlovcích, ale hlavně o vztahu k přírodě. Ukázal mi, že ze břehu má člověk dokonalost přírody jako na dlani.

Komu fandíte ve fotbale?

Zbrojovce Brno a Čechům.

Jaký máte ráda seriál?

Doma jsme teď koukali na The Crown.

Jaký je váš oblíbený vtip?

Vtipy jsem si nikdy moc nepamatovala, takže můj nejoblíbenější je většinou ten, co právě slyším.

Baví vás žít?

Moc.

Líbily se vám naše otázky?

Byly skvělé! Moc mě bavilo na ně odpovídat. Děkuju za ně a mějte se všichni hezky!

Foto: Mendelova univerzita