Trollové jako moderní šašci

Když jsem před pár lety získal povědomí o tom, kdo je troll, začal jsem si tímto termínem vypomáhat na sociálních sítích, kde se to jenom hemží různými provokatéry, kteří mě dokázali pěkně vytočit. Když víte, že to má nějaké jméno, lépe se vám s tím žije. 

Ale jak se troll definuje? Podle Cambridge Dictionary je to „někdo, kdo na internetu záměrně zanechá nepříjemnou či urážlivou zprávu, aby někoho naštval, upoutal pozornost nebo způsobil potíže“. V původním významu je troll samozřejmě postava ze skandinávských pověstí – trpaslík nebo obr, který žije v jeskyni či v horách a lidem zpravidla nakloněn není. 

Jaký je troll

Některé výzkumy zjišťují, že sklon vystupovat jako troll pozitivně koreluje s psychopatickými rysy, manipulativností, lhostejností vůči morálce. To, že trollové působí ostatním bolest, jim prý dodává pocit moci. Není divu, že proti takovým jedincům se často doporučuje strategie s názvem „nekrmte trolly“, což znamená, že je máme ignorovat a vyhýbat se jim. 

Ovšem otázku, je-li člověk, který dělá zlé věci, z podstaty zlý, řeší etika již dlouhá staletí. Možná troll cítí velký vztek a bezmoc a snaží se s nimi impulzivně vypořádat tak, že tytéž pocity vyvolává v jiných lidech. Stahuje druhé do své mentální sluje, aby v tom nebyl sám. Nebo možná dokonce touží, aby ho někdo vytáhl tím, že se nenechá strhnout na jeho úroveň.  

Předpokládá se, že fenomén trollingu je úzce spojen s anonymním prostředím internetu. Známý je jev zvaný deindividuace, což označuje situaci, kdy se lidé v anonymním prostředí začnou méně kontrolovat. To by mohlo odpovědět na otázku, jestli se poměry zlepšily poté, co mnohé informační weby zrušily diskuse pod svými články a diskuse se přemístily na sociální sítě. Na sociální síti už nemůžete fungovat bez osobního profilu, tedy máte nějakou kontinuitu a identitu. Nemůžete na své činy tak snadno zapomenout a ostatní také ne.