Mamův komplex je potřeba ničit krásné a ušlechtilé věci (podle Mama, mezoamerického boha zla).Dotyčný se cítí věcmi či událostmi, které překračují běžný estetický průměr, eventuálně jsou neposkvrněné, provokován, ohrožován a cítí nutkání je poškodit. Jednoduše řečeno: nesnese krásu kolem sebe.Pravděpodobné motivy jsou tyto:* věci zastupují svět jako celek, organismus - Matku, samotné ničení je pokračování sadistického trýznění matky (v psychoanalytické teorii je popsáno orální sadistické stadium, ve kterém dítě kouše kojící matku do prsu),* blasfémie, provokace (např. čistá, průzračná voda je pro nevědomí výzvou, znečistit studánku není zločin proti lidem, ale míří výš, je to něco svatokrádežného), dotyčný přivolává trest, od něho si slibuje zbavení pocitů viny,které pocházejí z jeho nepřiznaných incestních přání,* strach z vlastního zániku - binární zákon nevědomí:"když ničím já, nebudu zničen",* nemožnost vlastnit je frustrující - pokud to nemohu mít já, tak nikdo,* podvědomá potřeba poznat tajemství krásna, co je uvnitř,* žárlivost spojená s pocitem méněcennosti - pokud již nejsem krásný já, nebude krásného nic,* způsob explorace světa -"zajímá mě pocit, který to ve mně vyvolá",* utrpení z krásna, ta chvíle je tak krásná, že není k vydržení.Erich Fromm popisuje v knize Mít či být tři příklady setkání člověka s květinou, tři možné mody vztahu ke světu. Jeden ji utrhne a květina uvadne. Druhý ji tiše obdivuje a ani ho nenapadne, že by ji mohl vlastnit. Třetí zvolíkompromis - přesadí si ji do své zahrádky. Člověk s Mamovým komplexem by ji nejspíše zašlápl.
Placená zóna
Předplaťte si časopis a od dalšího vydání získáte neomezený přístup k článkům publikovaným od r. 2005 až do současnosti.