100 tajemství uspokojivých vztahů

David NivenPraha, Portál 2003. 215 s.Manželství bylo a je předmětem mimořádného zájmu jak čtenářů, tak i psychologů. Není divu, že množství publikací, které ve světě i u nás k tomuto tématu vycházejí, je veliké. Otázkou je však kvalita těchto publikací. Dávat radyje ochoten téměř každý. Hlubší průzkum udělování rad o tom, jak se chovat a co dělat v manželství, ukázal, že 92 % takových rad vychází z osobních zkušeností rádců (Protinsky a Coward, 2001). A výsledek? Ten je obdobný tomu,jako když se někdo snaží, aby jeho vlastní šaty oblékl druhý. Jak z toho ven? David Niven je profesionální psycholog. V této knížce zvolil jinou cestu. Nepodává ucelený názor na problematiku manželství - kniha není ani"učebnicí psychologie manželství", ani"učebnicí psychoterapie manželství", ale stovkou na sobě relativně nezávislých dvoustránkových kapitolek o přerůzných otázkách manželského soužití. Všechny tytokapitolky mají však stejnou strukturu. Tvoří ji tři části. V prvé se autor zamýšlí nad zvoleným tématem, které je vyjádřeno pregnantně v nadpisu kapitolky. Ve druhé části podává příběh ze života. Ve třetí na 3-5 řádcích citujehlavní závěr z některého výzkumu. Je možno říci, že pro profesionální psychology jsou právě ty nejkratší třetí části kapitolek nejdůležitější. Proč? Je v nich informace o výzkumných projektech, které byly v posledních pětiletech publikovány v odborných psychologických časopisech - a ty nejsou u nás běžně dostupné. Kladem je, že tyto odkazy na literaturu - na poznatky z výzkumu - jsou v závěru knihy dobře dokumentovány. Na str. 207 - 215 jeuvedena citovaná literatura v rozsahu celkem 169 článků. Jde při tom většinou o výsledky dotazníkových šetření. Tímto způsobem se autorovi daří překonat snahu dávat rady o tom, co a jak dělat v přerůzných situacích manželskéhoživota z vlastních zkušeností nebo negativních osobních zážitků a přiblížit čtenářům výsledky výzkumů, které nabízejí o stupeň serioznější zdroj informací. Je možné, že laického čtenáře zaujme nejvíce střední část všech 100článků. Je až s podivem, jak se autorovi podařilo shromáždit takové množství příběhů z manželského života. Ne z psychoterapeutických sezení. Spíše ze zveřejněných událostí. Jde o nepředstavitelně pestrý a bohatý"narativní"materiál, který ilustruje témata jednotlivých kapitol. Autorovo zamyšlení nad vybraným tématem, vždy v první části jednotlivých kapitolek, je poměrně krátké. Má obvykle 10 - 15 řádek. V podstatě jde ovolné úvahy autora o tom, co sděluje povídka ve střední části, a o tom, oč šlo v citovaném výzkumu. Sladit tyto dvě věci není však vždy snadné. Celkově je třeba knihu uvítat. V chaosu odborné i laické literatury o manželstvíjde o serioznější pokus umožnit čtenářům odbornější vhled do přediva psychologických otázek manželského soužití.