Náš mediální svět

Média bezprostředně ovlivňují náš pohled na svět a život, nepřímo pak i naše zkušenosti. Díky mediálním obrazům, jejichž prostřednictvím k nám informace promlouvají, mnohdy nevědomě, automaticky přejímáme názor, aniž bychom se nad prezentovanou informací zamysleli. Přejímáme tak pravděpodobné obrazy reality, jež nahrazují, ilustrují a napodobují bezprostřední fyzickou zkušenost. Na mediální obrazy, s nimiž jsme mnohokrát denně konfrontováni, můžeme pohlížet ze dvou zorných úhlů: Zprostředkovávají nám informace, které by se k nám jiným způsobem nedostaly. Tím rozšiřují naši zkušenost o další možný obraz reality. Mohou nás však ovlivňovat jen za předpokladu, že ze sdělované informace dokážeme něco vytěžit. Porozumění však může mít různou úroveň recepce. Jestliže informaci pochopíme, přijmeme za svou a včleníme ji do svého světa, neznamená to ještě, že tvůrci pořadu nás mají tam, kde nás chtěli mít. Tutéž informaci mohou různí lidé odlišně vnímat, chápat a rozumět jí. Diskuse o jednom mediálním výstupu ve skupině osob může přinést překvapivé poznatky o diverzitě vnímání a pochopení na úrovni racionální i emotivní. Proto se například před spuštěním mediálních kampaní testují různé varianty reklamního sdělení na vzorcích populace, tvůrci televizních seriálů zkoušejí, jak osloví pilotní díl a podobně. Z jiného úhlu pohledu je zřejmé, že média vytvářejí obraz reality, který vůbec nemusí odpovídat skutečnosti. Nemáme možnost si ověřit předkládaná fakta a jen omezenou možnost vybrat si způsob sdělení. Emoce, které v nás vyvolávají mediální obrazy, jsou naprosto odlišné od fyzických a bezprostředních prožitků. Někteří mí klienti například znepokojeně přicházejí s otázkou, proč jim erotika nepřináší takový požitek, jaký vidí ve filmu při milostných scénách. Dochází k posunu ve vnímání a prezentaci reality i zkušenosti. Média vytvářejí svou vlastní realitu a jejich svět je od toho reálného, zkušenostního vzdálen.