Slibný vývoj v terapii nočních můr a PTSD

V čísle 5/2014 jsme se zmínili o využití tzv. bdělého snění (lucid dreaming) v terapii nočních můr (Jak vyléčit noční můry, D. Kamarádová a kol.). Jedná se o stav, kdy si uvědomujeme své sny a jsme schopni určovat jejich obsah. Jaká je však biologická podstata bdělého snění a lze je navodit i jinak než tréninkem při psychoterapii? Stav je do jisté míry podobný popsané pseudoinsomnii - tedy mozek současně spí i „je vzhůru“. Projevuje se to intruzemi „bdělých“ gama vln do spánkových vln delta v oblasti čelních a spánkových laloků. V bdělém stavu je činnost těchto dvou oblastí synchronizovaná a spojuje naše myšlenky, pocity, vzpomínky a volní procesy v jeden vědomý celek (gama vlny). Naopak v REM spánku, kdy se nám zdají sny, je činnost předních a spánkových laloků za normálních okolností rozpojená (vyskytují se pouze vlny delta), a proto si své sny neuvědomujeme ani je nemůžeme ovládat. Vyskytnou-li se však během spánku v těchto oblastech kromě typických vln delta také intruze gama vln o frekvenci 40 Hz, činnost laloků se opět synchronizuje a my sníme i bdíme současně. Experimenty s transkraniální elektrickou stimulací o frekvenci 40 Hz se vědcům na univerzitě ve Frankfurtu podařilo u dobrovolníků stav bdělého snění navodit: jedná se svým způsobem o obrácený postup transkraniální stimulace za účelem potlačení pseudoinsomnie a současně slibný směr výzkumu biologické léčby PTSD a jiných stavů spojených s nočními můrami.