BÝT, ČI NEBÝT... krásná

Brigita byla zhruba pětadvacetiletá pohledná tmavovláska s postavou modelky. Když se dostavila na pohovor do firmy, hledající asistentku do oddělení marketingu, šéf oddělení omrkl její vyvinutou postavu a žoviálně se zeptal: „Tak co umíte?“ Brigita neměla ve zvyku se s čímkoli příliš párat, a tak odpověděla, jak nejstručněji to šlo: „Nic!“ Šéf oddělení byl částečně okouzlen Brigitiným vzezřením a částečně si liboval v absurdním humoru, a tak řekl: „Tak já vás teda beru!“ Brigita tedy nastoupila, zapracovala se a nutno říct, že práci zvládala a žádnou aféru na svém novém pracovišti nevyvolala. Bohužel firmě se příliš nedařilo, a tak se chtě nechtě musela v rámci nucených úspor po pár měsících s Brigitou zase rozloučit. Jeden z kolegů Brigitě ochotně pomohl s vyhotovením strukturovaného životopisu. I on si liboval v absurdním humoru, a tak na konec životopisu připsal: „Zájmy: Nakupování, nakupování, nakupování a hlavně drby!!!“ Vtipnou větu zvýraznil červeným fontem a žlutým zarámováním. Dokument poslal Brigitě mailem s dodatkem: „Hlavně si to napřed pořádně přečti!“ Po týdnu mu přišla od Brigity rozzlobená zpráva: „Ty vole, co jsi mi tam napsal? Já už to poslala do tří firem!“ Navzdory drobnému karambolu při hledání nového místa Brigita rychle uspěla. Opět během pohovoru vypnula hruď a byla vmžiku přijata. Nedá se nic dělat. Krásní lidé mají v životě cestičku umetenější. Nejde jen o hledání zaměstnání. Studie ukazují, že krásné mladé ženy, které spáchaly trestný čin, fasují nižší trest než méně pohlední lidé za stejné provinění. Vysocí (a tedy přitažlivější) muži jsou zase svými zaměstnavateli lépe placeni než my, méně rostlí. Můžeme naříkat nad tím, jak je svět nespravedlivý, ale nebude nám to nic platné. Jsme výtvorem evoluce a ta na spravedlnost kašle. Své geny přenesl spíše ten, kdo si dokázal získat přízeň pohledných jedinců opačného pohlaví. Těžko mít soudcům za zlé, že jsou shovívavější vůči krasavicím, když jde o druh chování, jehož kořeny jsou statisíce či možná miliony let staré. Mimochodem v době, kdy jsem Brigitu vídával, příliš šťastná nebyla. Snažila se najít si partnera, ale většina mladíků v jejím okolí se jí zdála příliš neupravená a špatně oblečená. Brigita tak dala za pravdu nedávnému výzkumu, podle kterého mají pohlední lidé méně kvalitní a kratší dobu trvající partnerské vztahy. Jejich krása vede k tak velkým nárokům na případné protějšky, že je obtížné, ba nemožné jim vyhovět. Tak vidíte, není nakonec lepší brát menší plat než se těšit platu vysokému, ale o podstatnou část příjmů stejně přijít při rozvodovém řízení?